Podle veřejného ochránce práv vyhláška nevznikla jen kvůli veřejnému zájmu, jak uvádějí její tvůrci, ale také proto, aby přinesla zisk některým výrobcům protipožární techniky.
Tím se ústavní soudci příliš nezabývali. Pouze konstatovali, že určitý zásah do vlastnického práva majitelů nemovitostí je vyvážen veřejným zájmem na ochraně zdraví, života a majetku. - čtěte Ombudsman: Zrušme protipožární vyhlášku, pomáhá jen obchodníkům
"Škody při požáru nehrozí jen vlastníkům stavby, ale i nezainteresovaným, třetím subjektům. Při podmínkách urbanistické zástavby v Česku vždy hrozí přenesení požáru. I třetí osoby musí být před riziky chráněny," uvedl soudce Musil.
Vyhláška platí od loňského 1. července. Hasiči věří, že pomůže snížit počet požárů v Česku a omezí způsobené škody.
Nařizuje vlastníkům novostaveb, aby si pořizovali hasicí přístroje, zajistili jejich revize a ve specifikovaných případech koupili také kouřová čidla. Tuto povinnost zdůvodňuje ministerstvo vnitra veřejným zájmem na ochraně před nebezpečím vzniku požárů.
Motejl také tvrdil, že vyhláška odkazuje k těžko dostupným dokumentům. Podle Musila to není problém, protože s vyhláškou pracují projektanti, technici a specialisté, pro něž je znalost norem povinností.
"Nejsou tím zatíženi přímo stavebníci, ale odborné osoby, které projekty zpracovávají. Po nich je možné vyžadovat i vynaložení určitých nákladů na obeznámení se s normami," uvedl Musil.
Vtělit technické normy přímo do vyhlášky je podle soudců nemožné, navíc stejně obsahují řadu obecně nesrozumitelných symbolů, mnoho tabulek, výpočtů a podobně.
Ombudsman místo toho navrhoval dát lidem pozitivní motivaci - například výhodnější pojištění, pokud své domy zabezpečí. Upozornil také, že počet obětí požárů meziročně mírně klesá. Hasiči však říkají, že počet obětí je i tak vysoký.
