Společnost Jap Jacina z Mnichova Hradiště postavila ve své tovární hale testovací kanál, ve kterém je možné zkoušet výdrž liniových hrazení z hliníku, mobilních zábran, protipovodňových vrat a dalších výrobků, u nichž je vyžadována odolnost proti velké mase vody. Podle slov majitele Jaciny je to unikát v Česku i v Evropě.
„Snažíme se testovat všechna protipovodňová zařízení, která máme. Zkoušíme nejenom těsnost různých prvků na zábranách, ale také třeba extrémní zatížení. Můžeme si vyzkoušet vlnobití i náraz kládou,“ říká Jacina v první části testovací haly u prototypu obrovských dvoukřídlých vrat, jejichž modernizovaná podoba dnes před povodněmi chrání sklepní prostory Národního divadla.
Nechybí tady ani velká kláda, která by se klidně mohla použít pro vyražení velkých vrat. „Původně jsme tady fyzicky jezdili s vlastní kládou, měřili jsme její rychlost a pomocí termočlánků jsme měřili průhyby v hrazení. Díky tomu jsme vyvinuli zařízení, které nám simuluje náraz. Můžeme přesně určit, jakou rychlostí, hmotností a kam bude kláda narážet,“ dodává jeden z inženýrů, kteří v testovacím kanálu pracují.
V podlouhlé betonové chodbě přichází na řadu ukázka přílivové vlny. Technik vypouští masu vody napuštěnou za hliníkovou linií, kterou už používají například České Budějovice, Ústí nad Labem nebo Zruč nad Sázavou.
Přívalové deště zastaví hliníkový val
Přílivová vlna naráží do vedlejší nádrže, kterou tvoří takzvaný FLOM. Firma vyvinula tuto mobilní zábranu jako náhradu za pytle s pískem. „Snažili jsme se vymyslet systém pro rychlou stavbu pro případ přívalových dešťů. Se čtyřmi lidmi postavíme 50 metrů s fólií za 16 minut. Bez fólie to postavíme za 10 minut,“ vysvětluje Jacina. FLOM má stěny zkosené v úhlu 125 stupňů, na nich je červená gumová fólie a celá konstrukce propouští jen minimum vody. Může se přitom postavit jak na tvrdém betonu, tak na blátivém terénu.
Kvůli zákazníkům z jihu Francie firma testovala své další zábrany také na odolnost vůči vlnobití nebo na změnu tlaku v době přílivu a odlivu. Materiál je odolný i vůči slané mořské vodě.
„Vlnobití je velmi složité na provedení,“ říká Petr Jacina s úsměvem. Vlny ve skutečnosti vyrábí velmi jednoduše bójka, která je v nádrži pravidelně stahována a vypouštěna nad hladinu. Vzniklé vlny se šíří po celém prostoru nádrže.
Na samém konci betonové chodby je zmenšený model tunelu metra. Testují se tam dveře, které jsou schopné uzavřít vstup do tunelu a utěsnit dokonce i drobné nerovnosti podél neustále opotřebovávaných kolejnic. V pražském metru jsou už nainstalované na stanicích Anděl a Můstek.
Zadní část testovacího kanálu lze v případě potřeby předělat na přetlakovou komoru, kde je možné simulovat sloupec vody o výšce až 40 metrů. Testují se zde nejenom velká vrata, ale také atypické formy zábran nebo speciální trezory, které v případě přírodních katastrof dokážou zachránit cennosti lidí, fotografie, dokumenty nebo důležitá data na externím hard disku.
Zábrany na Slovensko, dveře pro pařížské metro
V současné době firma pracuje na zakázce pro slovenské ministerstvo vnitra. Pro tamní záchranné brigády civilní obrany a hasičský záchranný sbor dodá pět kilometrů mobilních protipovodňových zábran. Firma hrazení dodává i s uskladňovacími kontejnery, které se v době naší návštěvy nacházejí v celém areálu. Další velkou zakázku česká společnost připravuje pro metro v Paříži.
Jap Jacina není jedinou společností, která v Česku vyrábí zábrany proti povodním. V oboru liniového hrazení se pohybuje také společnost EKO-SYSTEM, protipovodňové vaky pak vyrábí například společnost Rubena, Gumotex nebo Johnny Servis.
„Nejsme jediná firma, co zábrany vyrábí. Je to dobře, protože nás to motivuje,“ dodává Jacina. Budoucnost spatřuje ve vývoji skladnějších a lehčích materiálů, které usnadní stavbu zábran.
