Podle brněnského se neprovinil za druhé světové války proti republice, zatímco podle královéhradeckého byl v té době příslušníkem vojsk Maďarska, a nemá proto podle Benešových dekretů na majetek nárok.
"Je příliš brzy mluvit o tom, zda by tento spor mohl skončit až před Ústavním soudem," uvedl Jiří Kšica z Pozemkového úřadu v Blansku.
Kálnoky žádal o vydání zámku od roku 1992 a pozemkový úřad jeho požadavek dvakrát zamítl. Majetek mu byl jako maďarskému občanovi zkonfiskován v roce 1945. Později však brněnský krajský soud zjistil, že jeho nároky jsou oprávněné. Soud dospěl k závěru, že Kálnoky nebyl po válce stíhán za činy spáchané proti
republice a měl nárok na československé občanství, čímž splňuje podmínky pro vrácení majetku.
Proti tomuto rozhodnutí se odvolala letovická radnice, aby měla verdikt dvakrát potvrzený.
Kálnokyové kdysi na Blanensku vlastnili i přibližně 1000 hektarů lesní půdy. Pozemkový úřad rozhodl v uplynulých týdnech o vrácení asi 180 hektarů lesa u Kochova. Proti tomu se však odvolala společnost Lesy České republiky se sídlem v Hradci Králové. Tamní soud rozhodnutí úřadu zrušil.
