| Obchod s kradenými koly živí bazary |
|
Mladý muž slouží v jedné z mnoha karlínských zastaváren. "Pracuju tu druhým rokem a o zlodějích kol jsem se toho dověděl dost," říká. Uprostřed místnosti stojí dvě desítky ojetých horských kol. "Prakticky všechna jsou kradená."
Jak poznáte, že je kolo kradené?
Chodí s nimi stále stejní lidé. Většina pak jednoho dne zmizí a my se dovíme, že jsou za mřížemi. Třeba před rokem tu byl kluk, který nosil tři pěkná kola za den, a ten měl dokonce zmáklou jejich problematiku. Většina ostatních zlodějů bere tvrdé drogy a kolům nerozumí, ale tenhle o nich věděl všechno a uměl si odvodit slušnou cenu. Taky už je zavřený. Jen občas přijde někdo neznámý, to spíš náhodou.
Jak často se tu někdo s kradeným kolem objeví?
To je nárazovka. Někdy přijdou zloději s pěti koly za víkend, ale jindy nepřinesou čtrnáct dnů nic.
Kdo kola přináší?
Většinou to jsou narkomani, normální české smažky, hlavně chlapi mezi patnácti a třiceti lety. Ale s koly sem chodila i jedna na první pohled jednoduchá ženská okolo padesátky, možná houmlesačka.
V jakým stavu zloději svůj lup přinášejí?
Jaké kolo ukradnou, takové ho sem i přinesou.
Stává se často, že by policie dělala v zastavárnách prohlídky?
Ano, a hlavně právě kvůli kolům. Za dobu, co tu jsem, nám jich už zabavili asi pět, což sice může vypadat jako zanedbatelné procento, ale to právě byla ta lepší kola, takže jsme dost tratili. My bychom se sice mohli připojit do trestního řízení se zlodějem, ale ten stejně žádné peníze nikdy nevrátí.
Policie vás přepadává se seznamy a popisy kradených kol a snaží se je identifikovat?
Většinou sem přijde nejdřív postižený cyklista, svoje kolo pozná a zavolá si policii. V tom případě jí pak musíme předložit tu nákupní smlouvu a oni podle ní zjistí totožnost člověka, který nám kolo prodal.
Vyžadujete doklady, když kolo kupujete?
Ano. A dáváme velký pozor, aby nám lidé neukazovali třeba falešný pas, to bychom pak riskovali neskutečné tahanice. Takže chceme vidět i občanku anebo řidičák.
Proč tedy zloději kolo nezmění, přinejmenším nepřelakují?
To by bylo samozřejmě rozumné, ale na feťáky to je hrozně těžká práce, takže raději zkoušejí štěstí.
Víte, jakým způsobem kola kradou?
Řekl bych, že většina zlodějů vykrádá sklepy - poznáme to podle toho, že se v zimě přeorientovávají na lyže. Nechat si dneska kolo ve sklepě, to bych rozhodně nikomu nedoporučoval. Ti pouliční lupiči nosívají v batohu kleště "pákovky", a pokud jsou zkušení, tak chodí oblečení v cyklistickém úboru a mají dokonce i helmu. Když kolo ukradnou, nikdo je nepovažuje za zloděje. To ti v džínách a péřovce jsou mnohem podezřelejší.
Za kolik kradená kola vykupujete?
Směšné peníze jim vyplácet nemůžeme, protože dnes je v Praze mezi zastavárnami velká konkurence. Kdybych platil málo, tak příště kolo odvezou raději jinam. Ale dalo by se říct, že když mi přivezou kolo v hodnotě patnácti tisíc, tak jim vyplatím okolo tří.
Je o kola ze zastaváren zájem?
Přes zimu je chce málokdo, ale právě v těchto týdnech se prodají skoro všechny, a to tu mám teď okolo pětadvaceti kol. Často sem přijde i celá rodinka, která si chce levně pořídit kola na chalupu. |
Loni si z jeho provozovny policisté odvezli osm kol. Sám Štědrý však přiznává, že od lidí, kteří nabízí i velmi drahé kolo za málo peněz, doklad o koupi nevyžaduje. Musí mít pouze průkaz totožnosti. "Jedinou šancí je požadovat soudní cestou náhradu na chyceném zloději," dodává a zároveň nad touto možností mává rukou.
Dlouhodobě nízkou objasněnost krádeží policisté vysvětlují tím, že mnohdy odcizená kola mizí v jiných městech. "Máme poznatky, že některá kola kradená v Praze, putují do Ostravy či Plzně," sdělila policejní mluvčí Martina Bártová.
Upozornila však, že například loni krádeže kol z celkového počtu spáchaných trestných činů ve městě činily zhruba půl procenta.
Na otázku proč klesá počet hlášených krádeží kriminalisté nedokáží jednoznačně odpovědět. "Možná se v tom promítá i registrace jízdních kol, kterou provádí městská policie," míní Bártová.
Mnozí okradení ovšem ztrátu na policejních služebnách nehlásí. "Když před časem někdo vybílil kočárkárnu, krádež kola jsem nahlásil. Zbytečně. Policisté nic nezjistili. Podruhé bych již na policii nešel," potvrzuje Petr Klička, kterému zloději nedávno ukradli kolo.
I přes neúspěšnost při hledání ztracených kol policisté bazary či zastavárny pravidelně nekontrolují. "Šetření v bazarech můžeme provádět pouze u případů, kde jsou poznatky o trestné činnosti a jen na základě soudního příkazu," prohlásila Marie Benešová z pražské policejní správy. Znamená to, že si okradený musí své kolo najít sám a až pak vyhledat policejní služebnu.
Podle Radky Waitové z městské policie cyklisté mohou své kolo zadarmo zaregistrovat na kterémkoli obvodním ředitelství strážníků. "Od března 1995 máme v našem seznamu zaneseno přes tři tisíce dvě stě kol," podotkla Waitová. "Pokud se kolo ztratí, strážníci jej při pochůzkách podle popisu a výrobních čísel hledají," doplnila s tím, že bazary ale nenavštěvují.
 Dlouhodobě nízkou objasněnost krádeží kol policisté vysvětlují tím, že mnohdy odcizená kola mizí v jiných městech. "Máme poznatky, že některá kola kradená v Praze, putují do Ostravy či Plzně," sdělila policejní mluvčí Martina Bártová. (16. března 2001) |
