„Naši zemi budeme bránit všemi zákonnými prostředky. Svou zemi nikomu nedáme,“ prohlásil ve středu běloruský prezident Alexandr Lukašenko. A to den poté, co policie po celé zemi rozehnala tisíce lidí.
Unesli mě. V Minsku zadrželi Češku, Lukašenko pod tlakem stupňuje represe |
Ty naštvalo, že v srpnových prezidentských volbách budou mít dva opoziční lídři včetně Lukašenkova hlavního rivala Viktara Babaryka dveře zavřené.
Prezident, který zemi vládne pevnou rukou více než pětadvacet let, v posledních měsících v očích Bělorusů velmi klesl a nyní má podle průzkumů podporu jen pár procent občanů. Přispěla k tomu i nynější pandemie, kterou Lukašenko okatě ignoroval. Lidem radil, aby pili vodku a jezdili na traktoru.
Ale důvodů nespokojenosti je mnohem víc. „Bělorusové se probudili z letargie. I donedávna apolitičtí lidé teď řeší politiku, jsou naštvaní a unavení z Lukašenkova režimu. Lidem teď vadí už úplně všechno. Od diktatury, korupce, byrokracie, nefungující ekonomiky, příklonu k Rusku, malým platům, nemožnosti najít normální práci,“ řekla pro iDNES.cz Češka Veronika Kiruščanka, kterou v Bělorusku v červnu na několik hodin zadrželi.
Běloruská policie při posledním ze série protestů zatkla nejméně tři sta lidí včetně novinářů, píše Rádio Svobodná Evropa. Lukašenko zásah hájil slovy, že Francie či Spojené státy používají proti demonstrantům ještě větší sílu, a obvinil Západ z dvojího měřítka. Volby se budou konat 9. srpna a Lukašenko si je jistý, že je vyhraje.
Bulhaři žádají odchod vlády, ta mluví o provokaci
Pro Bulhary bude středa už sedmým dnem protestů. Postupně přibývá důvodů, kvůli nimž se konají, i demonstrantů, kteří teď už tlačí na odchod premiéra Bojka Borisova, jeho vlády i „jeho“ prokurátora Ivana Geševa.
Vadí jim policejní zásah, při kterém byl vážně zraněn jeden z občanů, chování policistů vůči opozičnímu politikovi na veřejné pláži nedaleko vily mocného oligarchy, razie v prezidentské kanceláři i předseda vlády spící s pistolí u postele a se zlatem v šuplíku.
Bulhaři se bouří. Dost bylo mafiánské vlády a korupce, volají demonstranti |
Spokojení nejsou ani s postupem vlády v boji s koronavirem. Počet nakažených v zemi strmě stoupá už od půlky června. Vše dohromady už do ulic bulharských měst vyhnalo tisíce lidí.
„Pozoruhodné je, že tam spolu jsou lidé z velmi odlišných částí (politického) spektra. Dílem za tím samozřejmě je politická situace a dennodenní politika, ale na širší úrovni to ukazuje hluboké problémy země,“ vysvětluje pro Rádio Svobodná Evropa Dimitar Bechev z Atlantické rady.
K pokojně protestujícím se v úterý večer přidali i „provokatéři“ a „najaté kriminální gangy“, jak je podle serveru Sofia Globe nazvali premiér a vládní poslanci. Jeden mladík se pokusil násilím dostat do kanceláří vládnoucí strany a na policii házel kromě kamenů také lahve, petardy a plechovky s červenou barvou. Šest lidí skončilo ve vazbě a nejméně dva policisté v péči lékařů.
Vzteku bulharského národa už se chopila i opozice v parlamentu a ve středu vznesla návrh na vyslovení nedůvěry vládě. Hlasovat se o něm bude nejdříve příští týden. Podle médií však spadne pod stůl stejně jako ty předchozí. Ze strany opozičních socialistů je to už pátý pokus svrhnout Borisovovu vládu.
Předseda kabinetu je dlouhodobě ve válce s prezidentem a socialistou Rumenem Radevem, kterého média označují za proruského politika. Radev nyní k bouřícím se občanům promlouvá téměř každý den a v jejich úsilí je podporuje. Část zúčastněných ostatně tvoří jeho příznivci.
Premiér Borisov pak několikrát zopakoval, že neodstoupí. A ve středu Bulharům vzkázal, že „byl vždy na straně protestujících“ a že je mu líto policie a nevinných lidí, kterých se dotkly násilnosti na demonstracích.
„Velmi mě mrzí, že je rozdělení národa nyní tak silné. Nevím, jak příští měsíce zvládneme. Lidé nám nevěří, nedodržují opatření proti koronaviru. Mám obavy, že na podzim přijde to, co lékaři označují za říkají špatný vtip,“ řekl s odkazem na hrozbu druhé vlny koronaviru. Dodal, že začíná ekonomická krize a že zatím žádný ukazatel nenaznačuje, že by se situace měla zlepšit, spíš naopak.
Koronavirus
Sledovat další díly na iDNES.tvSrbové zažili největší protesty za dvacet let
Spouštěčem srbské vlny nepokojů se stal především koronavirus. Tamní vláda totiž kvůli rostoucím počtům nakažených pohrozila, že vyhlásí zákaz vycházení, což minulý týden vyvolalo odpor Srbů.
Ten byl zřejmě největší od demonstrací za odchod někdejšího prezidenta Slobodana Miloševiče v roce 2000, popisuje pro iDNES.cz analytik Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky Tomáš Jungwirth. Protesty nicméně postupně slábly a tento týden už byly mnohem menší.
„V tuto chvíli to vypadá, že už se energie vyčerpává,“ říká analytik s tím, že roli hrály i další aspekty než pouhý fakt, že demonstranti dosáhli svého a zákaz vycházení nenastal. A to třeba účast krajní pravice i levice, které původní demonstrace vyhrotily. Začalo přibývat násilností, což bylo pro ostatní Srby nepřijatelné.
Videa z druhé noci nepokojů ukázala, že policie brutálně mlátila nejen výtržníky a demonstranty, ale i novináře či lidi, kteří jen seděli na lavičce. „Ani v Srbsku taková míra násilností, otevřených střetů a represí policejních složek není standardem, ačkoliv dlouhodobě lze vycházet z předpokladu, že ochrana protestujících na Balkáně není tak vysoká jako v západní Evropě,“ říká Jungwirth.
Srby však podle něj netrápí jen přístup vlády k současné epidemii. „Před měsícem byly volby, ve kterých vyhrála strana prezidenta Aleksandara Vučiče a premiérky Any Brnabićové. Opozice ovšem volby bojkotovala s tím, že stejně neexistuje prostor pro volnou politickou soutěž,“ líčí podle něj bezprecedentní situaci, kdy mnozí voliči do urny házeli prázdné lístky a volby měly historicky nejnižší účast. V zemi se nezlepšuje ani svoboda médií.
Druhá tvář srbských protestů. Policisté zkopali muže, další zbili na lavičce |
Do toho všeho nyní vstoupila obnovená mírová jednání s Kosovem, což podle Jungwirtha může znovu vybudit demonstranty, i když nejspíš jen extrémní nacionalisty, kterým postup Vučiče nebude stačit.
„Situace se zřejmě uklidní a neohrozí postavení premiéra i v kontextu vyjednávání o vstupu do Evropské unie. Ale ta frustrace lidí z politického i socioekonomického stavu země a nesvobody médií zůstane. Lze předpokládat, že opět další tisíce a desetitisíce lidí, kteří v zemi zůstávají a snaží se nabídnout nějakou alternativu k Vučičovi, odtud odejdou. Emigrace se stává chronickým problémem Srbska,“ uzavírá analytik.
Koronavirus
Sledovat další díly na iDNES.tvChceme válku s Armény, volají Ázerbájdžánci
Z Balkánu a východu Evropy už se emoce občanů rozlily i na nedaleký Kavkaz. Tam za ně ovšem nemůže koronavirus, ale zarytá nenávist k sousedům. V ázerbájdžánské metropoli Baku v úterý pochodovaly tisíce lidí a žádaly válku s Arménií. Pobouřil je střet na společných hranicích u arménské oblasti Tavuš.
Zemřelo při něm nejméně šestnáct lidí včetně jedenácti ázerbájdžánských vojáků. Z vyvolání střetu s údajným cílem obsadit pozice jednotek druhé strany se obě armády obviňují navzájem. Na rozdíl od minulých přestřelek se tato neodehrála ve sporném Náhorním Karabachu, přesto se dostal do sloganů protestujících.
„Mobilizace! Náhorní Karabach je Ázerbájdžán!“ volali demonstranti s vlajkami v rukou, přičemž někteří vešli i do parlamentu a vyzývali vládu k dobytí „jejich“ území. Policie odpověděla vodními děly a slzným plynem, píše BBC s tím, že šlo o největší protest za celá léta. Místní média účast odhadla na 30 tisíc lidí. A zatímco Rusko či Spojené státy vyzvaly Ázerbájdžánce ke klidu, Turecko oznámilo, že je připravené Ázerbájdžán proti Arménii bránit.
