Na tiskové konferenci se k protestu lékařů vyjádřil ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík. Ten uvedl, že ve zdravotnictví není dobré, když se stávkuje. „Jediný kdo to odnese, je pacient. Není důvod si je brát jako rukojmí,“ vzkázal na adresu protestujících. Zároveň řekl, že je zastáncem toho, aby „peníze šly za prací“ a nesdílí názor, aby se paušální částka automaticky navyšovala a na peníze byl nárok.
Peníze navíc pro protestující lékaře v úhradové vyhlášce na příští rok podle ministra nejsou. Ze 16 miliard korun navíc půjde většina na zvýšení platů v nemocnicích a na drahou specializovanou léčbu. Zbývající čtyři miliardy korun byly rozděleny tak, aby bylo pro každého trochu.
Zároveň však Ludvík odmítl, že někomu klesnou příjmy. Podle protestujících praktiků a lékárníků jim ale úhrady podle návrhu neporostou. Ambulantní specialisté, kteří také protestují, mají v návrhu navíc 800 milionů korun.
Tiskové konference se zúčastnila i výkonná předsedkyně Asociace nemocnic ČR Jaroslava Kunová, ředitel Státní ústav pro kontrolu léčiv Zdeněk Blahuta, předseda Asociace českých a moravských nemocnic Eduard Sohlich a náměstci ministra zdravotnictví Roman Prymula a Lenka Teska Arnoštová.
V krajích je zavřeno až 90 procent ordinací
V Libereckém kraji se do protestu zapojilo asi 80 procent praktických lékařů, uvedla Irena Moravíková ze Sdružení praktických lékařů (SPL) v Libereckém kraji . O protestu většina lékařů své pacienty informovala dopředu. „Většina pacientů nás chápe, zaznamenala jsem jen asi jednu či dvě negativní reakce,“ uvedla Moravíková.
ROZSTŘEL Zástupci lékařů a lékáren o tom, proč se pustili do stávky |
Až 90 procent lékařů se k protestu připojilo v okrese České Budějovice, ve Středočeském i Zlínském kraji. V jiných krajích se počty uzavřených ordinací pohybují okolo 70 až 80 procenty.
Předseda královéhradeckého SPL Petr Šubrt upozornil, že se nemusí jednat o poslední protest. „Současná politická reprezentace už nic moc nezmění, byť drobnosti by mohla, ale to je iluzorní. Je to vztyčený prst a upozornění směrem k budoucí nomenklatuře, že pokud s námi bude jednat stejně arogantně jako současné vedení ministerstva, tak máme plán B. Blíže se k tomu ale vyjadřovat zatím nechci,“ řekl Šubrt.
Spor o úhradovou vyhlášku
Úhradová vyhláška, která spolu s bodovým ohodnocením zdravotnických výkonů stanoví, kolik za který úkon zdravotní pojišťovna lékaři či nemocnici zaplatí, musí být uveřejněna do konce října.
Její návrh počítá s rozdělením 289 miliard korun, což je asi o 15 miliard víc než letos. Meziročně přes devět miliard navíc půjde do lůžkové péče v nemocnicích, kde se od ledna musí na základě rozhodnutí vlády o deset procent zvýšit platy.
Ministr Miloslav Ludvík už dříve řekl, že nemocnice si navýšení zaslouží, protože pracují 24 hodin denně, sedm dní v týdnu. I praktičtí lékaři podle něj mohou dosáhnout na víc peněz, pokud mají prodlouženou ordinační dobu. Odmítl jim ale plošně zvyšovat takzvanou kapitační platbu.
Tento měsíční poplatek za každého pacienta, kterého má lékař v kartotéce, tvoří asi 70 procent příjmů ordinace. Základní sazba je 48 až 55 korun za měsíc, násobí se indexem podle věku pacienta. Nejvíc dostávají lékaři za děti do čtyř let a za seniory, o které je péče nejnáročnější. Průměrně má lékař v kartotéce asi 1700 pacientů. Navíc pojišťovny lékaři platí výkony, které provede, například preventivní prohlídku, vyšetření nebo očkování. Ambulantní specialisté jsou placeni jen za výkony.
Lékaři si stěžují na to, že peníze, které si ordinace vydělá, nejsou pouze platem lékaře, ale i zdravotní sestry. Dále z nich musí platit provoz ordinace, nájem a zdravotnický materiál. Vadí jim rovněž rostoucí byrokracie a zavedení elektronického receptu od ledna 2018.
Doktoři navazují na protest, který proběhl minulý týden v úterý. Zapojilo se jich do něj až 12 tisíc. Ordinace však byly otevřené a lékaři měli na rukávech černé pásky jako symbol „pohřbívání“ jejich praxí (více čtěte zde).
Zatímco pro lékaře počítá návrh úhradové vyhlášky pro příští rok s kompenzací za zavedení eReceptu ve výši asi 178 milionů korun, lékárny žádné peníze navíc nedostanou. K protestům se připojily kvůli zvýšení platby od pojišťoven za vydání léků na recept (více o stávce lékárníků čtěte zde).
„Domníváme se, že pacienti by měli mít možnost rovné a dostupné péče,“ řekla lékárnice z Bystřice u Benešova Kristina Pilátová. Současný systém to podle ní neumožňuje a nutí pacienty cestovat podle toho, kde jsou jak vysoké doplatky za léky. O cenách léků přitom lékárníci nerozhodují.
Nastavené podmínky jsou podle Pilátové likvidační zejména pro malé lékárny, které nejsou součástí řetězců. „Bohužel to nikdo nechce vidět. Každého zajímá jen statistika, která ukazuje, že lékárny sice zanikají, ale zase vznikají nové. Vznikají ale v centrech, kde je větší koncentrace lidí, a likvidují se lékárny na malých městech,“ řekla lékárnice. Podle České lékárnické komory hrozí zánik až 600 lékáren.
„Myslím si, že primárním úkolem lékárníka je především pomáhat lidem, nikoli prodat co nejvíce léků,“ řekl lékárník Filip Škarda z Prahy 3, který se k protestu také připojil. „Není přípustné, aby lékárníci byli závislí na zlovůli úředníků na ministerstvu zdravotnictví nebo na ministrovi zdravotnictví samotném,“ řekl dále Škarda a označil současný způsob rozdělování peněz za „netransparentní a klientelistický“.
V Česku je asi 2 800 lékáren. Dnes zavřely zejména ty, které nepatří pod žádnou síť lékáren. Největší síť Dr. Max s asi 420 lékárnami se k protestu připojila symbolicky na informačních obrazovkách v provozovnách, které ale zůstanou otevřené. Lékárny Benu rovněž zůstaly otevřené a akci podpořily vyvěšením informačních letáků.
