Časopis měl k dispozici údaje o 190 000 prostitutkách z webových stránek, na nichž své názory vyjadřují zákazníci.
Na cenu má vliv především vzhled dámy, nabídka služeb a také to, na jakém místě světa dotyčná působí. Nejvíc mohou žádat ty, které odpovídají západnímu ideálu krásy - štíhlé blondýny s vyvinutým poprsím. Příplatek lze žádat za službu poskytnutou v soukromí nebo za přijetí dvou klientů najednou. Dražší jsou služby ve městech s vysokými životními náklady, například v San Francisku. Praha naopak patří i v tomto směru mezi levná města.
Příčinou pádu cen je podle The Economist částečně finanční krize z let 2007 a 2008, a to i v těch městech, která jí byla relativně nedotčena, což je třeba Londýn. Radikálně ceny klesly v místech jako je Cleveland v americkém státě Ohio, kde v roce 2010 nezaměstnanost přesáhla 12 procent.
Ceny tlačí dolů krize a imigrantky
I v Londýně je ale problém - ceny tam tlačí dolů příliv chudších přistěhovalců. Také v Norsku, kde si místní prostitutky snažily udržet ceny na původní úrovni, vstoupily do konkurence rychle přibývající a levnější přistěhovalkyně.
Trh rovněž ovlivňují sociální změny. Náhodný sex nebo sex mezi nezletilci je běžnější než dříve. Toleruje se předmanželský sex a rozvody jsou běžnější, takže ve společnosti ubývá frustrovaných mužů, kteří se musejí uchylovat k prostitutkám.
I když by se mohlo zdát, že si prostitucí už nelze vydělat tolik, co dřív, nemusí to být pravda. Sex se dá nyní nabízet on-line a ty, které ho prodávají, jsou méně závislé na prostřednících, takže jim připadne většina příjmu.
Přicházejí ale nové problémy. Klienti kontaktují ženy na webových stránkách, e-mailem nebo na sociálních sítích. Prostitutky zpětně mohou ohlásit, zda jsou volné, nebo ne. To ale znamená, že musejí být on-line, což je časově náročné. Vyplatí se raději někoho si na to zaplatit. Čas jsou peníze, a to platí pro prostitutky stejně, jako pro kohokoliv jiného, uzavírá The Economist.
