Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Prostituce a čtrnáct hodin u tkalcovského stavu, i tak vypadá dětství

  20:46aktualizováno  20:46
Addis Abeba (Od zpravodajky MF DNES) - Pomocnice v domácnosti, prostitutky, dělníci v tkalcovských dílnách nebo profesionální žebráci. I tak vypadá dětství v Etiopii, kde podle čísel mezinárodních organizací pracuje 80 procent dětí ve věku 5 až 15 let. Většina pomáhá rodičům na poli, ale některé jsou na tom mnohem hůř.

Etiopské děvčátko | foto: Tereza Porybná, Člověk v tísni

Jednou z nejhorších forem dětské práce je pomoc v tkalcovských dílnách. Děti pracují až 14 hodin denně ve špatně osvětlených místnostech, celou dobu sedí u tkalcovského stavu.

"Zdravotní problémy, které si odsud děti odnášejí, jsou velmi vážné. Počínaje špatným zrakem, přes poškozenou páteř až po problémy s citem v prstech, které mají od dennodenní práce úplně zničené," popisuje programová manažerka Člověka v tísni (ČvT) Tereza Porybná, která má na starost vzdělávací projekty a projekty prevence dětské práce a obchodu s dětmi.

Krajina v etiopském regionu Dita

Krajina v etiopském regionu Dita

Osmiletý Mulatu pracuje v takové dílničce už několik měsíců. "Nemám žádný kontakt s rodinou. Každý den pracuji mnoho hodin, někdy nedostanu celý den najíst a spát musím na rohožích v dílně. Je to těžké," posteskl si chlapec.

V tkalcovských dílnách nejčastěji pracují venkovské děti, které do města přivedli překupníci a majitelům dílen je prodali. "Tyto děti pocházejí často z chudých horských oblastí na jihu země, které jsou známé výrobou tradičních látek," vysvětluje Porybná.

Nábor nových dětí probíhá obvykle tak, že do vesničky přijde příbuzný nebo známý, rodičům nabídne, že jejich dítě s sebou vezme do města, zpravidla do Addis Abeby, a tam mu zajistí práci, vzdělání a postará se o něj. Rodičům zaplatí v přepočtu zhruba sto korun a ročně jim pak posílá malý obnos peněz, pokud vůbec nějaký.

Etiopské děti

Rodiče v izolovaných oblastech nemají příliš informací o městských dílnách a neuvědomují si, že to jejich potomkům může ublížit. "Myslí si, že zajišťují dítěti i rodině lepší život," přibližuje Tereza Porybná.

Chudoba vhání děti do spárů překupníků

Po příchodu do měst překupníci děti prodají za směšnou částku. Ženy obvykle směřují do blízkovýchodních zemí jako hospodyně, děti končí v tkalcovských dílnách, továrničkách nebo v obchodech. Ve velkoměstech dělají žebráky a pouliční prodavače, na venkově dřou na farmách a plantážích. Dívky často končí jako prostitutky.

Dětská práce

Podle výzkumu mezinárodní organizace pro migraci IOM se v Etiopii podobným způsobem prodá kolem 20 tisíc dětí ročně. To je jedno z největších čísel na světě. Způsobuje to především extrémní chudoba, ze které se lidé snaží uniknout migrací do větších měst, a také rostoucí poptávkou po levné pracovní síle.

Když si překupníci plácnou, dítě zpravidla čeká už jen práce nebo život na ulici. Existují ale i výjimky. Jednou z nich je příběh dvanáctiletého Anteneho. Jeho maminka, od níž odešel manžel, měla problém uživit svým pět dětí. Proto kývla na nabídku známého, že chlapce vezme do Addis Abeby do učení a ještě jí zaplatí 80 birrů (v přepočtu asi 120 korun).

Tkalcovská dílna v Etiopii

Tkalcovská dílna v Etiopii

Doufala, že ve městě se mu dostane lepšího vzdělání. "Když o něm delší dobu neslyšela, začala se zajímat, zda je všechno v pořádku. Přes známé zjistila, že chlapec není tam, kde měl být a vydala se jej hledat," líčí Porybná. Svého syna vystopovala do jedné z tkalcovských dílen v chudinské čtvrti Shiromeda. Majitel nejdřív chlapce zapíral, ale nakonec ho propustil a on mohl odejít s matkou zpět domů.

Místo hospodyně prostitutkou na tržišti

Některé děti ale odcházejí z domova dobrovolně. Patnáctiletá Mekdes odešla z domova, protože si nerozuměla s macechou. Sestřenice jí slíbila, že bude pracovat jako hospodyně v Addis Abebě. Realita byla nakonec ale úplně jiná. Mekdes skončila jako prostitutka na tržišti.

"Žiju, stejně jako spoustu ostatních dívek tady, z ruky do úst. Nevyhovuje nám to, ale žádnou alternativu nemáme, jiná práce není. Zpátky domů nechci, protože tam je to ještě těžší a nevím, jak jinak bych tady mohla sehnat peníze. Aspoň mám tady nějaké kamarády," přibližuje Mekdes.

Člověk v tísni

Člověk v tísni působí v Etiopii od roku 2003. Staví se zde nové školy, většina je financovaných ze společné sbírky ČvT a Junáka. Pro učitele základních škol také pořádá školení v moderních učebních metodách. Má zde i projekty zaměřené na prevenci dětské práce a obchodování s dětmi, které jsou financované z peněz EU. Další projekty jsou zaměřené na životní prostředí, obživu a získávání nezávadné vody, Organizace v Etiopii staví a opravuje hlubinné vrty na vodu.

Podle Terezy Porybné je proto třeba dívkám nabídnout určitou alternativu. "Nestačí je odvést z ulice. Je třeba jim třeba umožnit si dokončit nějaké vzdělání. Dívky odejdou z domova třeba v deseti letech, od té doby pracují, do školy nechodily. Neumí ani číst, ani psát," popisuje Porybná. Bez jakéhokoliv vzdělání je šance najít v Addis Abebě práci velmi malá, je zde třicetiprocentní nezaměstnanost.

Patnáctiletou Meazu odvedli z domova v 15 letech, pracovala jako prostitutka, dokud ji nenašla jedna partnerská organizace ČvT. "Dívku odvedli do rehabilitačního centra, s nikým nemluvila, zároveň z centra nechtěla vůbec odejít. Nechtěla ani domů, ani zpátky do Addis Abeby," líčí Porybná. Když po třech měsících dívka začala komunikovat, řekla, že se vrátit domů nemůže, protože nenese žádné peníze.

Podobný problém má podle Porybné řada dětí, které odešly z domova za prací. "Jednak se stydí, že si nic nevydělaly, odvyknou ale také rodině a nechápou, co by doma mohly dělat," přibližuje. Dalším problémem, že v některých rodinách měly děti velmi špatné podmínky, a proto se tam vrátit nechtějí.

Nástěnka s etiopskými dětmi zachráněnými před otrockou prací

Nástěnka s etiopskými dětmi zachráněnými před otrockou prací

Práce a děti? Proč ne

Podle Terezy Porybné je v Etiopii dětská práce považovaná za naprosto běžnou. Do značné míry je to způsobeno tím, že se zde 80 procent populace živí zemědělstvím a většina chudých venkovských rodin bez pomoci dětí neobejde. Osmiletá Tigist svým rodičům také pomáhá po skončení školy až do večera a nevidí na tom nic divného.

To, že děti pracují, ale neznamená, že by je rodiče neměli rádi, dětství se vnímá v Etiopii poněkud odlišně. "Zatímco v západních zemích se dětství a práce vylučuje, v Etiopii nikoliv. Rodiny mívají mnoho dětí, fungují jako samostatné ekonomické jednotky. Děti se tím zároveň i učí," popisuje Porybná.

Etiopie a děti

Dětská práce

Podle statistik mezinárodních organizací pracuje v Etiopii 80 procent dětí ve věku 5 až 15 let. Nejčastěji se jedná o pomoc v domácnostech a na poli. Často děti také pracují jako drobní prodavači, čističi bot, profesionální žebráci, pomocníci v barech nebo "naháněči" do autobusů. Některé z nich takto pracují dobrovolně.

Za nejhorší formy dětské práce je podle mezinárodních konvencí považován obchod s dětmi, otroctví, sexuální využívání a práce v nebezpečném prostředí. V Etiopii se do nejhorších forem počítá dětská prostituce, práce v tkalcovských dílnách a sběr surovin na skládkách.

V posledních letech se také rozšířil obchod s dětmi, údaje mezinárodní organizace pro migraci IOM mluví o 20 tisíc dětí ročně. Obvykle se jedná o děti z chudých venkovských oblastí, které překupníci vozí do etiopských velkoměst nebo je prodávají za hranice.



Hlavní zprávy

Nejčtenější

Po těžké nemoci zemřela ve věku 49 let wimbledonská vítězka Jana Novotná

Wimbledonská vítězka Jana Novotná (1998)

Český tenis přišel o jednu ze svých nejvýraznějších osobností, v neděli zemřela wimbledonská šampionka Jana Novotná....

Právníci přechytračili soud. Vyhýbali se mu až do promlčení činu

Obžalovaní Karel Hnilica a Lenka Hnilicová na snímku z prosince 2012

Manželský pár advokátů Hnilicových názorně demonstroval, jak je v Česku možné se vyhnout trestu od soudu. Byť jde o...



Ve věku 39 let zemřel veterán Mevald vyznamenaný za službu v Afghánistánu

Prezident Miloš Zeman a český voják Jaroslav Mevald při slavnostním udílení...

Ve věku 39 let zemřel v pátek náhle český veterán Jaroslav Mevald zraněný v roce 2014 v Afghánistánu. Za hrdinství,...

U požáru motorestu na dálnici D10 zasahovali hasiči i v noci

Motorest Čtyři kameny u dálnice D10 nedaleko Hlavence u Prahy na snímku z 19....

Středočeští hasiči v noci na neděli pokračovali v hašení požáru motorestu Čtyři kameny na mladoboleslavské dálnici...

Dopravní podnik testuje gumové bodáky, mají zastavit přebíhače kolejí

Na tramvajové zastávce v Braníku dopravní podnik testuje zábrany v kolejišti...

Pražský dopravní podnik zkouší na jedné z tramvajových zastávek v Braníku gumové zábrany ve tvaru malých bodáků. Mají...

Další z rubriky

Sto tisíc eur denně. Polsku hrozí za kácení pralesa tvrdá pokuta

Starý les na území Bělověžského pralesa

Polsko musí okamžitě přestat kácet v chráněném Bělověžském pralese, nebo zaplatí každý den pokutu 100 000 eur (asi 2,5...

Americké superstroje Raptor zaútočily na drogové laboratoře Talibanu

Letoun F-22 Raptor doplňuje palivo během americké operace ke zničení drogových...

Spojené státy podnikly sérii leteckých úderů v Afghánistánu, při kterých bylo na jihu země zničeno sedm laboratoří na...

OBRAZEM: Popáleniny a řezné rány. Následky genocidy Rohingům zůstanou navždy

Rohinžští uprchlíci pózují pro fotografa v bangladéšském uprchlickém táboře...

Od konce srpna, kdy se rozpoutala nová vlna etnického násilí, každý týden překračují hranici do Bangladéše tisíce...



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.