Podle norského listu Aftenposten již prý také Breivik požádal svého obhájce Geira Lippestada, aby ho obhajoval i v případném odvolacím procesu. Lippestad s tím souhlasil.
Klíčová otázka pro soud v Oslu se týká duševního zdraví obžalovaného. Na tom bude záviset, zda atentátník stráví následující roky ve věznici, nebo v psychiatrické léčebně.
Maximální délka trestu v Norsku je 21 let vězení. Tento trest však může být u zvlášť nebezpečných zločinců opakovaně prodlužován o pět let až na doživotí.
Pečlivá písemná příprava
Útoky v NorskuBreivik před soudem přiznal, že loni 22. července zabil při pumovém útoku a následné střelbě v Oslu a okolí 77 lidí. Tvrdí však, že jednal v sebeobraně, aby svou zemi a celou Evropu uchránil před islamizací a multikulturalismem. |
Až bude Breivik v pátek vyzván, aby se k rozsudku vyjádřil, má údajně pečlivě písemně připravenou reakci pro oba případy, ať už bude prohlášen za svéprávného, či nesvéprávného.
Obžalovaný sám chce být shledán příčetným, protože si přeje, aby byla brána vážně jeho ideologie, již popsal v 1500stránkovém manifestu, který rozeslal krátce před útoky na množství
e-mailových adres v Norsku a dalších zemích.
Breivik také již dříve řekl, že pokud soud rozhodne o jeho umístění na psychiatrii, hodlá se odvolat. Podle obhájce Lippestada tento názor nezměnil, a nezměnila se ani Breivikova osobnost od června, kdy ho světová veřejnost měla naposledy možnost vidět u soudu. "Podle toho, jak já to vnímám, je to stejný člověk," konstatoval Lippestad.
Ve vazbě vzniká Breivikova kniha o útocích
Breivik prý píše ve vězeňské cele vlastní životopis. Norskému deníku Verdens Gang to řekl jeden z obhájců atentátníka Tord Jordet, podle nějž bude kniha obsahovat více informací o přípravě útoků, než obžalovaný sdělil při výsleších policii. Breivik se v životopise vyjádří mimo jiné ke svým doposud neobjasněným cestám do Libérie a do Londýna, a také uvede svůj názor na norské věznice.
Autobiografie má začínat rokem 2002, kdy Breivik tvrdí, že zahájil činnost organizace Templářských rytířů, bojující proti multikulturalismu. Dřívější roky, tedy například dětství a dospívání obžalovaného, do knihy zahrnuty nebudou.
Breivik píše životopis v angličtině a neplánuje prý jeho vydání v Norsku. Tvrdí, že v souvislosti se vznikajícím dílem ho již kontaktovalo několik zahraničních nakladatelství, která vyslovila zájem text publikovat. Kdy autobiografii dokončí, nedokáže Breivik odhadnout, nejdříve to však údajně může být v první polovině příštího roku.
Obhájce Jordet rovněž uvedl, že jeho klient se rozhoduje mezi dvěma
pracovními názvy díla: 2083 - Breivikovy deníky, nebo 2083 - 22.7. deníky. Letopočet 2083 se objevil již v Breivikově 1500stránkovém manifestu.
Manifest s názvem 2083 - Evropská deklarace nezávislosti obsahuje úvahy
norského extremisty o tom, jak Evropu osvobodit od přistěhovalců, a právě v roce 2083 by protimuslimská válka zahájená Breivikovými krvavými činy měla podle obžalovaného skončit porážkou sil multikulturalismu.
Třiatřicetiletý atentátník prý ve věznici pracuje ještě na dvou dalších knihách, které se zabývají Breivikovou protiislámskou ideologií a jeho vizí budoucnosti.
