Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Slavný proruský aktivista z Krymu žije v chudobě, Kreml na něj zapomněl

  6:33aktualizováno  6:33
Ruská anexe Krymu přinesla pro mnohé vytoužené odtržení od Ukrajiny. Měsíce pod nadvládou Kremlu však přinesly také trápení. Zažívají ho i ti, kteří za anexi oddaně bojovali. Vděk Moskvy nepřišel, aktivisté nemají práci a odpykávají si tresty, které jim uložila kyjevská vláda.

Život na Krymu před pár týdny zkomplikoval výpadek dodávek elektřiny. Do ulic vyjela i polní kuchyně. | foto: Profimedia.cz

Sen Valerije Podjašského se vyplnil v březnu roku 2014. Vladimir Putin podpisem potvrdil připojení Krymu k Ruské federaci. Za anexi 48letý Podjašskij, v minulosti respektovaný univerzitní učitel aplikované matematiky, bojoval mnoho let, píše server Rádio Svobodná Evropa. Dávno před vypuknutím ukrajinské krize. Život pod ruskou nadvládou si představoval růžově.

Krize a anexe

Krymská krize byla politická krize na Krymu na jaře 2014, která vyústila k anexi Krymu Ruskou federací. Vznikla po vyvrcholení série občanských protestů Euromajdan, jež vedly k sesazení ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče, k vytvoření nové prozatímní vlády a k ukončení proruské orientace Ukrajiny.

Zatímco Rusko, které Krym aktivně destabilizovalo, události představovalo jako obranu ruských obyvatel Krymu před novou kyjevskou vládou, Evropská unie a USA protestovaly proti narušování suverenity Ukrajiny.

Zdroj: Wikipedia

Realita je však podle něj zcela jiná. Ruské úřady nikdy neocenily jeho proruské cítění, které ho stálo i dobře placené místo na univerzitě. Mimochodem jeho jediný zdroj příjmu. Podjašskij nyní přežívá na hranici chudoby. Podobné osudy potkaly i několik dalších někdejších proruských separatistů.

Prominentní aktivista Podjašskij dlouho před anexí vedl prorusky smýšlející skupinu nadšenců, kteří si říkali Populární fronta. Ta tlačila na centrální vládu a požadovala, aby se Ukrajina vzdala svých práv na poloostrov Krym výměnou za vymazání dluhu Moskvě. Později skupina slevila ze svých nároků a přestala hlásat úplné odtržení Krymu.

Lepší život, který nepřišel

I přesto však Podjašskij skončil před krymským soudem. Po krátkém procesu byl v únoru 2011 odsouzen za snahy o porušování teritoriální integrity Ukrajiny. Vyslechl si tříletý podmíněný trest s roční probací. S trestem pochopitelně přišel vyhazov z krymské Akademie pro vědu a životní prostředí.

Po ruské anexi Krymu doufal ve zlepšení. Kreml se však rozhodl, že všechny verdikty krymského soudu provedené před anexí budou i nadále platné. Když univerzita v loňském roce hledala nové kantory, Podjašskij byl kvůli svému záznamu v trestním rejstříku automaticky vyřazen.

Smutný osud Podjašského zburcoval jeho někdejší kolegy z Populární fronty. „Místo toho, aby se tento člověk, který půl života zasvětil osudu Krymu, dočkal vděku, berou ho jako zločince,“ uvedl Vadim Mordašov, právník a bývalý člen Populární fronty.

Zášť z minulosti

Podle něj mnoho bývalých členů sepsalo petici, kterou předložili krymské Národní radě, zdejší obdobě parlamentu. Jejím cílem bylo očistit Podjašského. „Dostalo se nám neuvěřitelné odpovědi. Rada například navrhovala, aby Valerij Podjašskij vykompenzoval škody, které napáchal svým zločinem,“ vysvětluje Mordašov.

Život na Krymu

Za nezájmem úřadů však mohou být také dřívější spory Populární fronty a současného předsedy Státní rady Vladimira Konstantinova. Ten snahy o odtržení Krymu od Ukrajiny kritizoval už v roce 2012. Spolu s mnoha dalšími politiky otočil až po anexi.

Členy Populární fronty označoval za „minoritu, která nereprezentuje názor veřejnosti“. Tvrdil také, že „absurdní požadavky těchto politických trpaslíků se dočkají pozornosti až před soudem“ (kompletní tiskové prohlášení najdete zde).

Podjašskij již podle všeho na boj s úřady rezignoval. Reportéři Rádia Svobodná Evropa ho kontaktovali ohledně reakce na jeho zoufalou situaci. „Už jsem řekl všechno, co jsem musel,“ sdělil jim.

Odvolávat u soudu se prý nehodlá, stejně tak proti vyřazení z výběrového řízení krymské univerzity. „Jsem poslušný občan. Budu čekat, dokud nebudu rehabilitován,“ dodal.

Návrat Krymu do Ruska je historickým milníkem, tvrdil Putin v roce 2014:

Autor:


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Po těžké nemoci zemřela ve věku 49 let wimbledonská vítězka Jana Novotná

Wimbledonská vítězka Jana Novotná (1998)

Český tenis přišel o jednu ze svých nejvýraznějších osobností, v neděli zemřela wimbledonská šampionka Jana Novotná....

Právníci přechytračili soud. Vyhýbali se mu až do promlčení činu

Obžalovaní Karel Hnilica a Lenka Hnilicová na snímku z prosince 2012

Manželský pár advokátů Hnilicových názorně demonstroval, jak je v Česku možné se vyhnout trestu od soudu. Byť jde o...



Ve věku 39 let zemřel veterán Mevald vyznamenaný za službu v Afghánistánu

Prezident Miloš Zeman a český voják Jaroslav Mevald při slavnostním udílení...

Ve věku 39 let zemřel v pátek náhle český veterán Jaroslav Mevald zraněný v roce 2014 v Afghánistánu. Za hrdinství,...

U požáru motorestu na dálnici D10 zasahovali hasiči i v noci

Motorest Čtyři kameny u dálnice D10 nedaleko Hlavence u Prahy na snímku z 19....

Středočeští hasiči v noci na neděli pokračovali v hašení požáru motorestu Čtyři kameny na mladoboleslavské dálnici...

Dopravní podnik testuje gumové bodáky, mají zastavit přebíhače kolejí

Na tramvajové zastávce v Braníku dopravní podnik testuje zábrany v kolejišti...

Pražský dopravní podnik zkouší na jedné z tramvajových zastávek v Braníku gumové zábrany ve tvaru malých bodáků. Mají...

Další z rubriky

OBRAZEM: Popáleniny a řezné rány. Následky genocidy Rohingům zůstanou navždy

Rohinžští uprchlíci pózují pro fotografa v bangladéšském uprchlickém táboře...

Od konce srpna, kdy se rozpoutala nová vlna etnického násilí, každý týden překračují hranici do Bangladéše tisíce...

Po brexitu se bankovní agentura přestěhuje do Paříže, Praha neuspěla

Sídlo Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA) v Londýně

Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) se po odchodu Británie z Evropské unie přestěhuje do Paříže. Rozhodlo o tom v...

Čínská policie chce předvídat zločin, analyzuje osobní data obyvatel

Ilustrační snímek

Monitorování života obyvatel je pro tajné služby v Číně běžnou praxí. V posledních letech zavádějí čínští zpravodajci...



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.