"Sečteme-li všechny ústavy, které pod nás spadají, a k tomu ministerské úředníky, máme dohromady asi šest tisíc přímo řízených zaměstnanců. Požadovaná dvě procenta z nich propustíme. Zbytek je však zcela v kompetenci zřizovatelů škol - tedy obcí a krajů. Nemáme na to žádné páky," řekla mluvčí ministryně školství Hana Vítková.
Kraje a obce se k náhlému masovému propouštění nechystají. Nadbytečné školy už dávno ruší a slučují. "Nic nového se nechystá. Prohlášení vlády je jen populistickým gestem," konstatuje předsedkyně školské komise Asociace krajů Alena Štěrbová.
Požadavek na propouštění učitelů ministerstvo financí, které s návrhem přišlo, zdůvodňuje úbytkem dětí. "Zkrátka si myslíme, že když je dětí méně, nemůže počet kantorů dlouhodobě stagnovat," vysvětluje záměr vlády mluvčí ministra financí Jaroslav Dědič. I on však ví, že to kabinet přímo ovlivnit nemůže. "Nejde o žádné nařízení, že by to měli být zrovna učitelé. Vyplývá to z logiky věci," dodal Dědič.
Stát školy z velké části platí. Přispívá jim jen podle počtu dětí, a nikoli na základě počtu učitelů, kteří v nich učí. Obce i kraje tak k rušení škol tlačí jedině pokles žáků. "Pozvolný úbytek dětí zaznamenávají hlavně základní školy. Je pak na obci, zda se rozhodne školu udržet a třeba ji dotovat z vlastní pokladny, nebo jestli ji zruší," podotýká Štěrbová.
Populačně nejslabší ročníky nyní navštěvují první stupeň základních škol. "Tam je úbytek dětí tragický. Obce už na to přišly a školy dávno ruší a slučují. I bez vládního nařízení," řekla Štěrbová.
Efekt ve významném úbytku počtu zaměstnanců ve školství se zatím do statistik nepromítl. "Potrvá to pár let. Třeba u nás v kraji Vysočina se ročně narodí o sedmnáct set dětí méně. Na ně by teoreticky mělo připadnout sto propuštěných učitelů. Takhle to však dělat nejde, úbytek dětí je i v rámci regionu nepravidelně rozprostřený," upozorňuje Štěrbová.
