Jak se vede českým domácnostem, zjišťoval výzkum Proměny české společnosti na vzorku pěti tisíc rodin. O životní podmínky, postoje a hodnoty jednotlivých členů se badatelé zajímali již třetí rok po sobě.
Zatímco loni výzkumníci díky svým otázkám zjistili mimo jiné to, že Čechy trápí stres, nedostatek spánku a že neváhají trávit velké množství volného času sledováním televize (článek o loňských zjištěních výzkumu Proměny české společnosti), letos se zaměřili zejména na srovnávání úplných rodin a samoživitelů, kteří v tuzemsku tvoří stále se zvětšující skupinu.
„Podle údajů Českého statistického úřadu z roku 2013 má přibližně každá sedmá domácnost s dětmi podobu neúplné rodiny. V devíti z deseti případů je osamělým rodičem žena,“ upozornila výzkumnice Michaela Röschová ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR.
Z výzkumu například vyplynulo, že dvě třetiny neúplných rodin s dětmi do 18 let s penězi vycházejí obtížně, desetina dokonce velmi těžko. „Za bydlení vydávají v přepočtu na rodiče dvojnásobek částky, kterou platí partnerské domácnosti a úplné rodiny s dospělými dětmi a přibližně 1,7 násobek výdajů úplných rodin s dětmi do 18 let,“ doplnila badatelka.
Co tíží matky samoživitelky? Samota, výčitky i nízké sebevědomí |
Ačkoli samoživitelé vlastní bydlení hodnotili ze všech zkoumaných typů rodin nejpozitivněji, zdaleka na něj nedosahují tak často, jako se to daří ostatním. S počtem pokojů ve svém nynějším obydlí není spokojena třetina samoživitelů.
Samoživitelé jsou také celkově nejméně spokojení se svým životem. Ve výzkumu jej hodnotili na stupnici 0 až 10 bodů (čím vyšší číslovka, tím vyšší spokojenost). Sedm a více bodů vybralo 48 procent rodičů samoživitelů s dospělými dětmi a 55 procent s dětmi do 18 let. V partnerských domácnostech i úplných rodinách s dětmi do 18 let to však bylo přes 70 procent.
„Neúplné rodiny se u nás svou chudobou více oddělují od zbytku společnosti. Podle dat Eurostatu má samoživitel či samoživitelka s dětmi v Česku takřka pětkrát vyšší šanci, že bude zasažen těžkou formou materiálního nedostatku než domácnost dvou lidí bez dětí. Ve zbytku zemí Evropské unie je šance ‚jen‘ třikrát vyšší,“ uvádí sociolog zúčastněné společnosti Median Daniel Prokop.
Cíl? Neúplným rodinám účinně pomáhat
Subjektivní spokojenost dětí se sice podle závěrů výzkumu odvíjí spíše od pozornosti, které se jim od rodičů dostává, než od ekonomické situace domácnosti, avšak i tak badatelé narazili na několik oblastí, v nichž jsou děti samoživitelů méně spokojené.
„Větší podíl nejvíce spokojených dětí například najdeme v rodinách, kde jsou děti rozhodně přesvědčeny, že jejich rodiče dbají na dobrý prospěch, chtějí vědět, jak, kde a s kým děti tráví čas, dbají na dodržování pořádku, umí si najít čas na hraní nebo se vždy zajímají o to, jak si dítě vede ve škole. Některé z těchto pozitivních rodičovských praktik vnímají ve větší míře děti v úplných rodinách,“ píšou výzkumníci.
Děti z neúplných rodin jsou podle sesbíraných dat také například méně spokojené se školou a častěji se jí bez dovolení vyhýbají.
Zatímco víceletá gymnázia navštěvuje jen pět ze sta dětí ve věku od 10 do 14 let žijících s jedním rodičem, mezi stejně starými dětmi z úplných rodin je podíl dvojnásobný. Ambice vystudovat vysokou školu mají jen dvě pětiny školáků z rodin, které obtížně vycházejí s penězi, kdežto z dobře situovaných rodin ji má přes 70 procent potomků.
Z výzkumu Proměny české společnosti vzešly mimo jiné údaje o ambicích dětí v závislosti na hospodaření jejich domácnosti.
V roli samoživitelů se podle dostupných dat ocitají častěji ženy s nižším vzděláním, které jsou ekonomicky zranitelnější a hospodaření bez partnera jejich situaci ještě komplikuje.
„Nutnost obstarat v jedné osobě všechny potřeby domácnosti, nést sama tytéž náklady na bydlení, o něž se v úplných rodinách dělí dva dospělí, vyšší riziko nezaměstnanosti, horší životní úroveň, nižší životní spokojenost i slabší zdraví vytvářejí síť vzájemně provázaných znevýhodnění, z níž je obtížné se vymanit,“ podotýká socioložka Michaela Röschová.
Další dva ročníky výzkumu badatelům podle jejích slov umožní zhodnotit vztahy z dlouhodobého hlediska a lépe tak rozpoznat klíčové faktory znevýhodnění neúplných rodin, aby jim bylo možné účinně pomáhat.
