 Proces s prokurátorkouV soudní síni se promítal film |
"Ne, opravdu mezi námi není žádná příbuzenská vazba. V poslední době jsou ale narážky nebo i přímé otázky na tohle téma velice časté," připouští soudce Petr Poledne, který pochází z Domažlicka. Jeho jednadevadesátiletá maminka zemřela před dvěma roky.
S manželi Polednovými se soudce podle svých vzpomínek viděl několikrát, ale jen v soudních budovách.
"Ludmilu Brožovou-Polednovou jsem viděl koncem sedmdesátých let na soudní chodbě. Působil jsem v té době v Sokolově jako advokát. Už tehdy to byla starší paní se šedivými vlasy a drdůlkem. Jak jsem zjistil, v té době dělala šéfovou oddělení občansko-právního dozoru," vzpomíná Petr Poledne.
Ještě v době studií se Petr Poledne dozvěděl, že se v justici na Chebsku pohybuje Josef Poledne, manžel Ludmily Brožové-Polednové.
"V roce 1962 jsem byl jako student na senné brigádě v Chebu. Tenkrát přišly spolužačky z ročníku a říkaly, že v Chebu je prokurátor (ten dříve plnil roli státního zástupce - pozn. red), který se jmenuje Poledne. V pozdějších letech jsem ho několikrát viděl. Jako mladší člověk jsem ho na soudních chodbách zdravil, ale on mi neodpovídal. Po téhle zkušenosti jsem ho už také nezdravil," vybavuje si soudce.
Příjmení Poledne nepatří podle statistik mezi nejfrekventovanější, natož mezi právníky. Proto docházelo i ke kuriózním záměnám.
"V minulosti jsme měl několik telefonátů se žádostí o ocenění sbírek poštovních známek. Já to nedělal, ale zjistil jsem, že soudním znalcem, z oboru filatelie byl právě Josef Poledne, manžel Ludmily Brožové-Polednové," podotknul soudce plzeňského krajského soudu Petr Poledne.
