Přesto si myslí, že se zejména ve druhé polovině roku 2000 podařilo zájem vyvolat a veřejné mínění připoutat. "Například v Brně by za to ale dali duši - veřejnost i radnice by si toho považovala víc," poznamenal.
"Protože je kulturním centrem a má tolik aktivit, je Praha hrdopyšná na svou kulturu - a má mít na co; a tak právě vyvolání většího zájmu o kulturu v Praze ze strany veřejnosti bylo nejtěžší. Pražané se totiž těžko identifikují s heslem nebo s novou věcí, kterou považují za samozřejmou," domnívá se Prokop.
Michal Prokop, ředitel společnosti Praha - Evropské město kultury, si myslí, že Praha evroským kulturním centrem byla před rokem 2000 a bude jím i po něm. Organizátoři aktivit spojených s čestným titulem Evropské město kultury roku 2000, propůjčeným české metropoli Evropskou unií, nechtěli podle Prokopa Prahu změnit. Jen se pokusili v "magickém roce" pod jedním heslem koncentrovat veškerý organizační, tvůrčí a ekonomický potenciál a udělat z pražské kultury "smysluplný celek, který překročí běžnou roztříštěnost".
Prokop doufá, že i po roce 2000 zůstanou nejen nově otevřené stálé sbírky národních institucí a dvě nová muzea, ale také některé nové tradice, jako například festival WOMAD či festival pouličního divadla. Byl by také rád, aby pokračovala divadelní loď bratří Formanů - podle něj asi nejznámější a nejúspěšnější projekt Prahy 2000.
"Pokusili jsme se posvítit na to, co je zde nejlepší, vytvořit z toho systém a něco z toho nabídnout i pro příští kulturní život," uvedl ředitel obecně prospěšné společnosti. "V Praze byla řada mimořádných věcí, které se neopakují, ale pokusili jsme se vytipovat nové tradice nebo nastartovat nové instituce. Pokusili jsme se na ně upozornit radu zastupitelstva a různými apelačními dopisy upozorňujeme na projekty, které bychom byli rádi, kdyby se v Praze zachovaly," řekl Prokop.
Spolu s Prahou nesla titul města Avignon, Bergen, Boloňa, Brusel, Helsinky, Krakov, Reykjavík a Santiago de Compostela.
