Do islandského ledovce vyvrtají jeskyni. Láká turisty, štve ekology

Island si krásu své přírody střeží, jak jen to jde. Čas od času však úřady ustoupí neutuchajícím tlakům turismu. Nejnověji vzbuzuje mezi Islanďany debatu projekt obrovské uměle vytvořené jeskyně v ledovci Langjökull, která se má stát vůbec největší svého druhu v Evropě.

Projekt tunelu v islandském ledovci Langjökull vzbuzuje zájem turistů i znepokojení u některých Islanďanů. | foto: Profimedia.cz

Island platí pro glaciology doslova a do písmene za výkladní skříň a ideální prostředí pro studium ledovců. Typově rozdílné ledovce pokrývají 11 800 kilometrů čtverečných, tedy bezmála dvanáct procent rozlohy Islandu. S jistotou se dá říct, že z každého místa na Islandu se dá, byť v obrovské dálce, spatřit nějaký ledovec.

Skřítci a dálnice

V prosinci loňského roku se opět projevila jedna z netradičních vlastností Islanďanů - víra v elfy. Islandské úřady totiž kvůli nim nařídily odložení velkého dopravního projektu. Ustoupit jim musela nová dálnice spojující předměstí Reykjavíku a poloostrov Alftanes (více o pozastavení projektu se dočtete zde). Podle studie Islandské univerzity z roku 2007 věří celých 62 procent Islanďanů na existenci elfů a skřítků. Každý obyvatel tohoto magického severského ostrova je zná pod pojmenováním Huldufolk (volně přeloženo jako "Skrytí lidé", pozn. red.). Elfové žijí podle pověstí na celém Islandu. Mnozí místní si je snaží naklonit tím, že jim na zápraží zanechávají jídlo nebo mléko. Islanďané své tajemné souputníky považují za dobrosrdečné a nápomocné bytosti. Vidět je však podle pověstí mohou pouze děti.

Druhým největším takovým divem přírody na Islandu je Langjökull (v češtině Dlouhý ledovec, pozn. red.). S rozlohou asi 900 kilometrů čtverečných a snesitelnou vzdáleností od Reykjavíku představuje ideální cíl jednodenních turistických výprav. Zanedlouho navíc budou mít turisté ze všech koutů světa další důvod k jeho návštěvě.

Přímo v srdci Langjökullu se totiž už v květnu příštího roku otevře obrovský uměle vytvořený tunel, který stavební společnosti vyhloubily do tvrdého ledu v hloubce až 30 metrů, píše server Iceland Review. Délka hlavního tunelu se bude po dokončení pohybovat okolo 500 metrů a stavební stroje si z ledovce vezmou celých sedm tisíc metrů krychlových. Bude se tak jednat o vůbec největší uměle vytvořený komplex v ledovci v celé Evropě (na video s vizualizací projektu se můžete podívat zde).

Turisty z okraje ledovce až do komplexu dovezou speciální pásová vozidla. Na návštěvníky zde budou čekat unikátní ledové restaurace, obchody, vzdělávací centrum, ale i malá kaple. Spletitou síť chodeb si také zájemci budou moci pronajmout i pro netradiční svatební obřady, uvádí server Iceland Magazine. Jen za příští rok majitelé komplexu očekávají návštěvnost kolem 30 tisíc lidí.

Projekt má i své odpůrce

Unikátní turistická atrakce však přináší i celou řadu problémů, zejména pro životní prostředí. „Na vytvoření jsou potřeba těžké stroje se spalovacími motory, které produkují nezanedbatelné množství škodlivých emisí. Je tam určitý rozpor, kdy lidé z celého světa jezdí na Antarktidu a Arktidu, aby na vlastní oči spatřili umírající ledovce, a zároveň svojí cestou k jejich zániku přispívají. Stejný případ nyní sledujeme i na Islandu,“ uvedl pro server BBC ředitel Islandského institutu pro turismus Edward Huijbens.

Česká stopa na Islandu

Nezanedbatelný otisk na inženýrských stavbách na Islandu má také česká firma Metrostav. Ta na sklonku loňského roku začala pracovat na zakázce za zhruba 1,6 miliardy korun. Projektem je výstavba nejdelšího tamního silničního tunelu, který spojí vesnici Eskifjordur s městem Neskaupstadur. Pro české stavbaře je zakázka další zkušeností v regionu. Před čtyřmi lety na Islandu stavěli už dva silniční tunely Siglufjordur a Ólafsfjordur o celkové délce téměř 11 km (více nejnovějším projektu se dočtete zde).

Na emise během výstavby i následné dopravy turistů si stěžuje i Islandský institut veřejného zdraví. I přes protesty však projekt dostal před pár měsíci zelenou od islandského ministerstva životního prostředí. To ve své hodnotící zprávě uvedlo, že projekt v ledovci Langjökull nemá žádný významný dopad na veřejné zdraví ani životní prostředí, a nemusí tedy podstoupit vyhodnocení vlivů na životní prostředí EIA, informoval v lednu letošního roku server Iceland Review.

Výkonný ředitel projektu Sigurdur Skarphedinsson argumentuje i tím, že po dokončení prací bude vytěženo jen sedm tisíc metrů krychlových ledovce, což je zanedbatelný zlomek z obrovské masy ledu. „Jedním z důvodů výstavby je navíc i poskytnutí informací o islandských ledovcích turistům,“ dodává Skarphedinsson.

Projekt financuje investiční společnost Landsbréf Icelandic Tourism Fund, samotná výstavba je pak v rukách Efla Engineer’s Office, která úzce spolupracuje také s organizací Borgarbyggð Community a majiteli dotčených pozemků. Těmi jsou glaciologové z islandské Národní univerzity, Islandská meteorologická kancelář a několik dalších vládních institucí. Kompletní výstavba včetně projektové části přijde podle odhadů v přepočtu na 36 až 54 milionů korun.