"Dítě zapojené do projektu dostává jednoho dospělého kamaráda. Jedná se o dobrovolníky většinou z řad studentů sociální práce, sociologie nebo psychologie," popisuje Pavel Jakl z brněnského občanského sdružení Ratolest a koordinátor projektu, který vychází z obdobných programů v Americe.
Projekt se týká i dětí, jež nacházejí své kamarády výlučně na ulici. "Uvažujeme i o přibrání dětí bezdomovců, ale věnujeme se dětem ze všech vrstev, včetně dětí etnických menšin," přibližuje Jakl. Na děti, kterým by vztah se starším kamarádem mohl prospět, však může organizátory projektu upozornit kdokoliv. Většinou tak činí kurátoři, pracovníci pedagogicko-psychologických poraden, učitelé nebo dokonce samotní rodiče.
|
JAKÝ BY MĚL STARŠÍ KAMARÁD BÝT Starší kamarád má podle představ projektu Pět P mít dobré komunikační schopnosti, měl by mít své koníčky a vítaná je i praxe v práci s dětmi. "Není účelné, když se dobrovolník snaží vystupovat v roli rodiče nebo učitele. Jeho úkolem není řešit nějaký problém dítěte. Měl by to být prostě kamarád," říká Pavel Jakl z brněnského občanského sdružení Ratolest a koordinátor projektu Pět P. |
"Opora ve starším kamarádovi a vytvoření nového důvěrného vztahu je pro takové děti vhodnější, než kdyby měly začít chodit do nějakého zájmového kroužku. Dítě si totiž často přináší svůj problém i tam," tvrdí Anna Holčíková z brněnské Pedagogicko-psychologické poradny.
Sehnat dostatek lidí, kteří v rolích starších kamarádů chtějí vystupovat, je však potíž. Také proto je do celostátního projektu zařazeno zatím jen osmnáct dětí z Brna. V následujících měsících se má jejich počet zvýšit asi na třicet. "Nábor dobrovolníků děláme pomocí letáků. Není důležité, jaký obor studují. Při pohovorech a testech se snažíme zjistit jeho obecný potenciál pro tuto činnost," popisuje Jakl.
Dobrovolníci se účastní několikadenního školení. Vztah dobrovolníka s dítětem upravuje smlouva, kterou oba podepisují ještě spolu s rodiči dítěte a s koordinátorskou organizací. Potíže, které ve vztahu nastávají, konzultují dobrovolníci s koordinátory. Pár se schází nejméně jednou týdně a účastní se několika společných akcí projektu Pět P. Projekt navíc obohacuje i zúčastněné dobrovolníky. "Dávám jim to možnost seberealizace a rozvoje schopností, které potom může uplatnit v praxi buďto jako sociální pracovník nebo jako rodič," říká Jakl.
Pražské Národní dobrovolnické centrum Hestia, které na rozvoj projektu v České republice dohlíží, započalo svoji práci před pěti lety, v Brně se projekt objevil roku 1999. Celkově se na jižní Moravě projektu týká asi sedmdesáti dětí.
"Snažíme se projekt zachytit i v jiných městech, ale zabere hodně času, než si získáme důvěru potřebných organizací a rodičů," říká Jiří Tošner z Hestie. Peníze na uvedený projekt z velké části poskytuje nadace Open Society Fund, která stála při zrodu Pěti P. Zbytek rozpočtu pokryjí další státní i nestátní organizace. "Naštěstí je tento projekt díky systému dobrovolnictví poměrně levný," uvádí Zdeňka Almerová, finanční vedoucí nadace Open Society Fund Praha.
 Továrna firmy Lego v Kladně. |
