"Šlo to rychle, nic složitého. Přišel e-mail z NASA, že mají zájem o náš softwarový produkt, neboť přesně odpovídá jejich představě. A hned chtěli adresu naší pobočky ve Spojených státech, aby mohli program zakoupit. To pro nás samozřejmě byla úsměvná představa - firma z Českých Budějovic s pobočkou v Americe. Nakonec to vyřešilo pár internetových vzkazů a obchod za pár stovek dolarů byl uzavřen," říká ředitel a spolumajitel CAD Studia Karel Veverka.
V oboru s extrémní konkurencí, bez reklamy či výběrových řízení prorazila malá českobudějovická firma na úplný vrchol světové techniky.
"Právě to je kouzlo internetu, na němž programy nabízíme a prezentujeme. Dozvědět se o nás tak mohou zákazníci pomocí odkazů či referencí v odborných časopisech," vysvětluje druhý spoluvlastník firmy Vladimír Michl.
CAD Studio se snaží vyplnit volná místečka na trhu, do nichž se gigantickým konkurentům nechce - často nabízí různé doplňky k programům od renomovaných konkurentů, anebo vyvíjí vlastní speciální produkty. "To je právě příklad programu pro NASA, jejž nikdo jiný na světě nemá," chlubí se svým dílem Jan Liška, který úspěšný program vymyslel.
Kdo nakupuje na internetu, často ani nemusí vědět, z kterého konce světa pochází výrobce, natož o jak velkou či známou firmu jde. Může to být podnik se sídlem ve stopatrovém mrakodrapu, anebo nadšenec programující doma v obýváku. CAD Studio s ročním obratem okolo pětasedmdesáti milionů korun sídlí v opravené historické budově kousek od centra Českých Budějovic. V kancelářích šéfů a dole v recepci jsou všichni v oblecích, neboť se často setkávají přímo se zákazníky.
Jinak to vypadá nahoře v místnostech, kde sedí výhradně mladí muži, zahledění do blikajících monitorů, někteří v tričku a v šortkách, od rána do večera. Moc toho nenamluví, raději se domlouvají přes elektronickou poštu. Tady je mozek firmy.
Vlastní nákup počítačového programu probíhá asi takto: zákazník si vyhlédnutý software může třeba na týden stáhnout ze sítě na svůj počítač a vyzkoušet jej. Když mu nevyhovuje, je to podobné jako v obchodě - vrátí zpět do regálu, v tomto případě na internet. Aby někdo nemohl programy ukrást a stáhnout si je ze sítě bez zaplacení, bývají chráněny tím, že fungují jen po omezenou dobu. Když má zákazník zájem, zaplatí a firma program odblokuje. Ten se tak stává plně funkčním.
Odborníci tvrdí, že takový je dnešní obchod v oblasti informačních technologií - kvůli nedostatku zkušených programátorů často musí i renomované firmy brousit po internetu a nakupovat programy. Jednou v Česku, po druhé třeba v Indii. Tentýž výrobek jako NASA si například krátce poté zakoupil i další významný zákazník - mladoboleslavská automobilka Škoda Auto.
"Počítačové programy si vyhledáváme na internetu velmi často, protože je to pohodlné, rychlé a levné. Nemusíme složitě jezdit na specializované veletrhy," říká Václav Řičář ze Škodovky. Šéf CAD Studia Karel Veverka doplňuje: "V oboru je takový tlak na efektivitu, že se nehraje na žádné hrdinství nebo velká jména. Proč nakupovat ve Spojených státech za dva tisíce dolarů, když totéž mohu koupit za pět set dolarů na druhém konci světa ve shodné kvalitě a stejně rychle." Budějovičtí představitelé takzvané nové ekonomiky - jak někteří politici říkají podnikání v oborech okolo informačních technologií - si však stěžují, že raketovému tempu rozvoje nestačí ostatní obory hospodářství.
"Vlastní obchod a předání zboží proběhne během několika vteřin, ale platba šekem a převedení peněz třeba z Asie trvá i několik měsíců," uvádí Veverka. I tento problém však nedávno počítačové firmy už překonaly po svém - teď se platí klasickými bankovními kartami přes internet.
27. května 2000
Č e s k é B u d ě j o v i c e -
Žádné hranice mezi státy, žádné rozdíly mezi velkými a malými, žádné hodiny obchodních jednání - takové je podnikání na internetu. Přesvědčit se o tom mohla českobudějovická počítačová společnost CAD Studio, která nabízí vlastní programy na světové síti. Jeden z nich se zalíbil americké kosmické agentuře NASA při vývoji raketoplánů - konkrétně program, který umí konstrukční díly trojrozměrně zobrazit i na internetu.
To Američané nutně potřebují, aby se na vývoji raketoplánů mohli přes síť podílet vědci ze všech koutů světa.
