Angela Merkelová, za svobodna Kasnerová, se narodila 17. července 1954 v Hamburku. Dětství však dcera pastora prožila ve východoněmeckém Templinu a fyziku vystudovala na univerzitě v Lipsku.
Po vysoké škole působila několik let v institutu fyzikální chemie ve východoberlínské akademii věd. Jako vědkyně se v 80. letech dostala do Prahy a údajně v té době uměla slušně česky. Na podzim 1989 se zapojila do činnosti opozičního Demokratického hnutí a v následujícím roce byla několik měsíců zástupkyní mluvčího poslední východoněmecké vlády.
V prosinci 1990 byla zvolena do parlamentu za CDU, v letech 1991 - 1994 byla spolkovou ministryní pro záležitosti žen a mládeže, 1994 - 1998 pak spolkovou ministryní životního prostředí.
Politička přezdívaná „Kohlovo děvčátko“ stoupala na stranickém žebříčku a na podzim 1998 se vyšvihla do pozice generální tajemnice strany.
Na jaře 2000 se pak tato podruhé vdaná a bezdětná žena bez právního či ekonomického vzdělání stala předsedkyní konzervativní CDU. Formace se v té době potýkala s aférou kolem tajných kont některých jejích představitelů a volba neokoukané tváře měla symbolizovat „nový začátek“. V lednu 2002 ale musela Merkelová ještě přenechat místo volebního lídra Edmundu Stoiberovi.
O tři roky později už ale konzervativci svou předsedkyni postavili jako vyzyvatele sociálnědemokratického premiéra Gerharda Schrödera. Volby skončily patem, Merkelové se ale podařilo dohodnout s SPD na vytvoření velké koalice, do jejíhož čela usedla.
Podívejte se na začátky politické kariéry německé kancléřky:
Z úřadu kancléře ji SPD nedokázala sesadit ani ve volbách v září 2009, kdy Merkelová do koalice vzala liberály z FDP, s nimiž absolvovala své druhé funkční období. Třetí volby v čele CDU vyhrála v září 2013 a v prosinci se pak opět ujala otěží velké koalice.
Politička vede německou vládu již 12 let, kancléřkou je od 22. listopadu 2005. Vládu Merkelové mají Němci kromě posledního období provázeného migrační krizí spojenou s érou hospodářské stability a prosperity. Merkelová navíc představuje nejdůležitější osobu v EU a její role ještě posílila po britském hlasování o odchodu z Unie (o brexitu více zde).
Její letitá strategie spočívá podle odborníků hlavně ve vyčkávání, mlčení a pokud možno udržování statu quo. Týdeník Die Zeit zavedl pro takový přístup termín merkelismus. „Chová se tak dlouho zdrženlivě, sune se vpřed po malých krůčcích - až nakonec může pasivitu prodat jako výhodu,“ vysvětlil. Konsenzuální styl politiky Merkelové a schopnost nalézt kompromis i ve zdánlivě neřešitelných sporech našel u Němců pozitivní ohlas.
Fotbalová fanynka Merkelová je podruhé vdaná. S prvním manželem, Ulrichem Merkelem, se rozvedla počátkem 80. let. V roce 1998 si vzala profesora chemie Joachima Sauera. Svoje soukromí si však bezdětná politička pečlivě střeží.
