V celé armádě Velké Británie je asi 800 vojáků, kteří patří k elitním jednotkám tzv. odstřelovačů, tedy snajprů. Ve východoanglickém Colchesteru sídlí 3. prapor parašutistického pluku britské armády, který je součástí 16. brigády výsadkářů (16. Air Assault Brigade).
Brigáda je nejnovější a největší brigádou britské armády a slouží jako hlavní seskupení pro potřebu rychlého zásahu. Jejím úkolem je rychlý postup na nepřátelské území a příprava přístupu pro pomalejší pozemní jednotky.
Vojáci 3. praporu tak byli mimo jiné nasazeni v operaci v Iráku v roce 2003. Celá brigáda je složena z mnoha různých jednotek, z nichž každá má svou specializaci - od vrtulníkové jednotky, přes lehké dělostřelectvo (ráže 105mm) až právě po odstřelovače.
Mnozí z nich mají za sebou během posledních let jak sami říkají několik "úspěšných misí", ať v Iráku či na Balkáně. Cílem snahy snajprů bývá zpravidla narušit velení nebo komunikační linie protivníka, čili zneškodněním jednoho cíle postihnout co nejvíc celek.
Stát se snajprem ovšem není jednoduché. O náročnosti přípravy i konečného výběru svědčí, že i když se do této pozice chtějí ročně dostat stovky vojáků, do nejužšího výběru jich loni prošlo jen 24. V konečném rozhodování jich v Colchesteru nakonec uspělo jen pět. Totožnost odstřelovačů je z pochopitelných důvodů přísně střežena a v médiích se neobjevují jejich fotky ani jména.
"Jedna ze základních vlastností, které je třeba mít, je skvělá orientace," vysvětluje jeden z odstřelovačů, který je snajprem v britské armádě už šest let. Číst mapu a letecké snímky a dokonale navigovat je tedy nutný základ.
Snajpr se musí dokázat také ukrýt tak, aby ho nepřítel nezpozoroval. "Toto zakrytí musí být perfektní a je nutné k němu využít všechny dostupné prostředky, závisí na tom nejen úspěch mise, ale i život snajpra," vysvětluje britský voják. "Stojí-li proti sobě dva odstřelovači, což se také někdy stává, přežije jen ten lepší," přiznává.
Například v Iráku je převažující krycí barva žlutá. "V poušti se lze dokonale ukrýt. Když si vyhloubíte jamku, do níž si lehnete, během minuty vás vítr zakryje pískem, jste neviditelní," říká jeden ze snajprů.
Další schopností je umět pozorovat okolí. "Pokud někoho hledáte či stopujete, musíte si všímat i nejjemnějších detailů. Například jedna z věcí, která vás může prozradit, jsou boty. Tkaničky a podrážky se jen těžko daří ukrýt a nedají se zamaskovat tak dobře, jako oblečení," vysvětluje dále Brit.
Stejně důležité jako stopování je i umět odhadnout vzdálenost. "Většinou nemáte víc než jeden výstřel, protože ten vás ihned prozradí," říká voják. Je tedy nutné být schopen co nejpřesněji odhadnout vzdálenost či sílu větru.
Pokud snajpr projde všemi těmito náročnými testy, hodnotí se konečně jeho schopnost střílet z různých zbraní nebo pozic. Kritériem je smrtelné zasažení cíle o velikosti člověka na vzdálenost necelého kilometru.
Ale ani to není všechno. "Kromě perfektního vojenského výcviku musíme mít o velkou dávku trpělivosti, což je někdy na naší práci úplně nejtěžší," uzavírá britský voják.
