V prvé řadě záleží na řediteli školy, zda obchodního agenta do školy pustí. Rodič si může jen stěžovat.
Například zástupkyně Raiffeisen-stavební spořitelny nechala děti v Mateřské škole v Praze-Záběhlicích namalovat žlutočerného panáčka, který propaguje tento finanční ústav. Pod záminkou, že děti sama později odmění, získala ke každému výkresu od ředitelky jméno a spojení na rodiče.
O víkendu zvonil telefon hned v několika domácnostech. "Omlouvám se, že ruším při sobotním obědě, ale nemáte zájem o stavební spoření? Vaše dítě totiž krásně nakreslilo panáčka naší spořitelny," ozývalo se ze sluchátek.
Rodiče si okamžitě stěžovali. Nejvíce jim vadilo, že pětileté dítě těžko rozezná, že je vlastně zapojeno do obchodní transakce a reklamy. Školka navíc poskytla agentce osobní údaje. "Adresu a telefon jsem poskytla jen pro případ, kdyby bylo něco se synem Tomášem. Jakékoli spoření si sjednám sama a nechci, aby k tomu někdo využíval mé dítě," shrnuje své rozhořčení Tomášova matka Dana Jochová.
Agentka Raiffeisen ovšem nevidí na svém jednání nic špatného. "Kam se nenacpu já, tam se dostane jiná spořitelna," argumentuje. Představit se odmítá.
CHODÍ V JEDNOM KUSE
Tento případ není ojedinělý, potvrzují ředitelé škol. Někde zboží prodávají dokonce sami učitelé, kteří si tak přivydělávají ke svému hubenému platu.
"V jednom kuse to někdo zkouší. Jeden nabízí pojištění či stavební spoření, druhý čepice, kompaktní disky nebo levné truhlářské služby. Mám co dělat, abych je stačil vyporoučet ven," říká ředitel Základní školy v Praze-Řepích Mojmír Dunděra. Sám jedná jen s těmi zástupci, kteří nabízejí pomůcky souvisící s výukou, třeba učebnice. "Jsem přesvědčen, že pokud ředitel něco takového dopustí, je to hlavně jeho chyba. My přece ručíme za děti, za jejich výchovu, a neměli bychom je vystavovat něčemu takovému," dodává.
Ne všichni ředitelé jsou tak nekompromisní.
"Pokud přijdou a chtějí akci udělat sami, pak jim to umožníme. Většinou ale požadují, abychom za ně rozdávali písemnosti a pak je vybrali. To odmítáme," uvedla například Helena Hezká ze Základní školy Chodovská v Praze 4.
"Byla to úplně neškodná akce. Děti jen malovaly panáčka," brání se také ředitelka školky v Záběhlicích Vendula Cahlíková, kam se dostavila zmíněná zástupkyně spořitelny Raiffeisen. Potíže s prodejci zjevně nadřízeným úřadům nevadí tolik, aby se celou záležitostí zabývaly. "Nikdo z rodičů si u nás nestěžoval. Slyším to od vás poprvé," říká Aleš Vondráček z ministerstva školství. A dodává, že je to věc ředitele, ten je pánem ve své škole.
"Samozřejmě, že by neměl takové lidi do školy pustit. Podobné aktivity ve škole rozhodně místo nemají," dodal Vondráček.
Že se ovšem nedá spolehnout jen na úsudek ředitele, dokazuje případ z jedné základní školy v Chebu. Zhruba před rokem se Všeobecná stavební spořitelna a Komerční banka pokusily o reklamu mezi dětmi.
Ty v rámci školního vyučování zaplatily pět korun za to, aby se mohly zúčastnit akce Podaná ruka na ochranu dětí před úrazy. Na tom by nebylo nic špatného, kdyby součástí představení v Západočeském divadle nebyla reklamní kampaň.
"Nepříjemně mě překvapilo, když se dcera vrátila s propagačními materiály obou firem výměnou za to, že vyplnila lístek se svými osobními údaji," říká maminka jednoho z dětí Iva Kútová. Obrátila se na Českou školní inspekci, která uložila řediteli školy, aby zlepšil komunikaci s rodiči a více je o podobných záležitostech informoval.
ZÁLEŽÍ NA ŠKOLENÍ DEALERŮ
Velmi záleží také na způsobu, jakým jednotlivé firmy školí své obchodní zástupce. Zda takové postupy tolerují pod heslem "co nejvíce klientů bez ohledu na etiku". Mluvčí Raiffeisen Václav Trachta říká, že tato společnost má přesně daná etická pravidla, která takové metody zapovídají. "Může se ale stát, že je někdo poruší. Podobné problémy měl tento ústav v Rakousku, než se tam etická pravidla vžila," podotýká Trachta.
Obecné etické předpisy, týkající se přímo prodávání produktů přes děti ve školách nebo třeba v porodnicích v etickém kodexu, který zavazuje členy České asociace pojišťoven, nejsou. Kodex pouze říká, že při sjednávání pojištění nelze uplatňovat agresivní způsoby a vyvíjet nátlak, narušovat právo na soukromí a nadměrně obtěžovat klienta.
"Je na jednotlivých pojistitelích, jak dalece vedou své obchodní zástupce k etickému jednání, protože takové praktiky mohou veřejnost odrazovat. Asociace ale do marketingových strategií hovořit nemůže," řekl místopředseda České asociace pojišťoven Jan Kábrt. Nebylo by dobré kodex upravit? Nejprve by podle Kábrta musela začít diskuse na toto téma, ale to se nestalo.
Například pojišťovna Nationale Nederlanden připravila před třemi lety speciální akci na vybraných školách, která měla informovat o službách určených pro děti a mladé lidi, třeba stipendijní pojištění. Děti dostaly omalovánky, které obsahovaly také odpovědní kupon. Rodiče mohli v případě zájmu kupon vyplnit a předat třídní učitelce.
"Akce proběhla vždy za souhlasu ředitele příslušné školy a plně v souladu s etickým kodexem. V žádném případě nebyl na nikoho vyvíjen sebemenší nátlak," uvedla mluvčí Nationale Nederlanden Lenka Libánská. A dodala, že pokud přijde stížnost na neetické jednání poradců, okamžitě sjednají nápravu.
PRÁVNÍ OCHRANA? ŽÁDNÁ NENÍ
Pražský právník Filip Winter, který se specializuje na reklamu, považuje případ agentky Rai- ffeisen za klasický typ nekalé soutěže. Raiffeisen by mohly na základě obchodního zákoníku žalovat konkurenční stavební spořitelny. "Možná to bude znít podivně, ale nejde tu tak o ty děti. Je to prostě nefér vůči jiným stavebním spořitelnám," uvedl Winter.
Ještě horší je obrana proti sběru, v podstatě podvodnému, adres rodičů. Winter tvrdí, že dosud neplatí nový zákon o ochraně dat v informačních systémech, který to postihuje. "Zatím tu máme starý zákon, který shromažďování těchto údajů nezakazuje, a navíc neexistuje orgán dozoru, který by to hlídal," dodal Winter.
Neetické praktiky dealerů nespadají ani pod dozor Rady pro reklamu. Její ředitel Juraj Podkonický prohlásil, že tyto věci patří do kompetence škol.
"Je nám bohužel jasné, že děti jsou vděčná cílová skupina, přes kterou se dá dostat na rodiče. Ale moc možností, jak se bránit, není. Mohou si samozřejmě stěžovat na školském úřadě. Co se například nekalé soutěže týká, pak jedna z podmínek je, že dva subjekty musí být v obchodním vztahu, a to rodiče a nějaká pojišťovna nejsou," řekl Podkonický.
