Právnická fakulta začala baterii dvou tisíc otázek z logiky a všeobecného přehledu, ze kterých pak v den konání zkoušek několik vylosuje, rozesílat před třemi lety. Reagovala tak na aféru s nikdy nevyšetřeným prodejem přijímacích testů.
Postup právnické fakulty je ojedinělý. Aktuální otázky rozesílá jen lékařská fakulta, dává k nim však rovnou i správné odpovědi. Jiné školy většinou vydávají jen sborníky s testy z posledních zkoušek.
Práva udělala radost především těm, kdo na zpracování odpovědí vydělávají. "Otázky z logiky pro nás zpracoval tým osmi studentů pátého ročníku logiky na Karlově univerzitě. Za týden tvrdé práce si vydělali několik desítek tisíc korun," říká Adam Kužela z agentury Tutor.
|
JAK SI ZJEDNODUŠIT CESTU NA VYSOKOU ŠKOLU: • Pražská právnická fakulta rozesílá uchazečům o studium na dva tisíce otázek. Zpracované odpovědi na ně prodává třeba nakladatelství Amos či agentura Tutor. |
Zisk agentury nechce Adam Kužela prozradit. Nejde však prý jednoduše vynásobit pět a půl tisíce zájemců o práva cenou za zpracované odpovědi.
"Studenti si je mezi sebou půjčují a množí," říká. Také Sciu se vyplatí zavěsit odpovědi na své stránky. "Přitáhne to lidi," říká Petr Suchomel.
Loni Scio uspořádalo na svých stránkách chatovou diskusi. "Stovky těch, kdo se ke zkouškám připravovali, zpřesňovali odpovědi a odhalovali chyby," říká Petr Suchomel. Student, který by se chtěl na práva připravit sám, je téměř bez šance.
Ani týmová práce však nemusí být zárukou úspěchu. "Za správnou považují na právech jejich odpověď. A ta se někdy liší od té, ke které jsme došli my," říká Petr Suchomel. Prostor pro korupci podle něj zůstává. "Získat správná řešení, která používá fakulta při vyhodnocení, znamená mít výhodu," říká.
Na školu se dostane jen každý sedmý zájemce, proto rozhoduje každá odpověď. Správné odpovědi připravuje na právech asi deset lidí. "Musíte věřit svým lidem," reaguje proděkan Jiří Hřebejk na otázku, zda je vyloučeno, aby odpovědi někomu předem poskytli.
S průhledností přijímacích zkoušek si láme hlavu i brněnská Masarykova univerzita. "Na žádné z našich devíti fakult se dnes už například nedělá motivační rozhovor. Nedalo se totiž vyloučit, že při hodnocení hraje roli antipatie některého z členů komise," říká prorektorka Zuzana Brázdová.
"Na některých lékařských fakultách motivační rozhovory dělají. Vysoká škola má právo, aby si vybírala uchazeče k obrazu svému," říká naopak prorektorka Karlovy univerzity Jaroslava Svobodová.
Dva tisíce správných odpovědí z pražských práv má ještě jednu vadu. Místo zdokonalování vědomostí shánějí uchazeči správná řešení a učí se je nazpaměť. Mnohem větší šanci na přijetí mají lidé s dobrou pamětí než ti, kterým to uvažuje.
S podobnou věcí se setkáme i na jiných školách. Většina z nich totiž testuje znalosti budoucího studenta, a ne jeho schopnosti. "Některé naše fakulty testují schopnost studovat na univerzitě. Jiné testují znalosti z oboru, na který se student hlásí," říká prorektorka Brázdová.
První přístup považuje za lepší:"Uvítala bych, kdyby byl jednotný test pro celou univerzitu, který by zkoumal pouze schopnosti uchazeče." Taková změna by vyřešila i část problémů s průhledností přijímacích zkoušek a prodejem správných odpovědí. "Nějaká krátkodobá příprava výsledek testu moc neovlivní," říká Zuzana Brázdová. Ještě lepší by podle ní bylo přijímat studenty na základě výsledků u státní části maturit.
