Najít odpověď na jednoduchou dětskou otázku bývá často nejsložitější. Proč se třeba vlajka třepotá? Proč se jednoduše nenapne ve směru, kam vane vítr? Fyzika zatím nedokáže vyčerpávajícím způsobem odpovědět. Tato znalost by se přitom hodila v různých oborech, třeba v lékařství pro pochopení pohybu cév protékaných krví. Pro fyziku je to problém chování ohebného tělesa v proudícím prostředí, tedy ve vzduchu či vodě. Pozoruhodné výsledky nyní uveřejnil Jun Zhang z Newyorské univerzity se svými spolupracovníky ve vědeckém časopise Nature. Pro výzkum zvolili co nejjednodušší fyzikální systém. Zavěsili hedvábné vlákno v tenké vrstvě proudícího mýdlového roztoku a sledovali jeho pohyb. V prostředí se objevují víry strhávané proudem, vlákno se prohýbá a začíná se třepotat. Zhang se spolupracovníky nalezl několik nových druhů pohybu, které dosavadní teoretická hydrodynamika neznala. Při určité délce vlákna zjistili, že za stejných podmínek může vlákno buď nehybně splývat, nebo se třepotat - podle toho, kam na počátku umístíte jeho volný konec. Zajímavé je též chování dvou paralelně zavěšených vláken, která tak mohou modelovat stěny cévy nebo volný konec stříkající hadice. Jako každý dobrý experiment zřejmě i tento vyprovokuje úsilí teoretiků pro vysvětlení pozorovaných jevů. Možná se pak dočkáme nejen odpovědi na dětské otázky, ale získáme i prakticky využitelné informace o tom, jak náš svět funguje.
5. ledna 2001
