Ve hře je nyní několik návrhů. Kromě dvou základních, které počítají se zvýšením měsíčního poplatku na stokorunu od příštího roku, nově i nápad poslance ČSSD Ladislava Skopala – pro veřejnoprávní televizi by znamenal postupné, velmi výrazné zvýšení poplatku až na 135 korun, zároveň by však ČT během příštích let přišla téměř o veškerou reklamu. Skopalův návrh pro pozorovatele z vnějška představuje nejspíš kompromis mezi těmi, kdo chtějí zrušit reklamu úplně, a těmi, kdo chtějí pouze zvýšit poplatky.
A je otázka, zda by to pro Českou televizi bylo výhodné.
Z celkové sumy 8,3 miliardy, které utrží z reklamy všechny televize dohromady, připadá na ČT zhruba jedna miliarda (dnes je to asi čtvrtina rozpočtu), zbytek si mezi sebou dělí Nova a Prima.
Chudá televize
Diskuse o kvalitě ČT 24, která nyní rovněž v médiích probíhá, je zároveň o tom, jestli lze vysílat tři programy se stejným rozpočtem. V plánu je dokonce zavedení vysílání i čtvrtého programu. Co by se však stalo, kdyby se poplatky nezvýšily?
Především by klesla kvalita pořadů, neboť ČT by musela zaplnit o třetinu (v případě čtyř programů o polovinu) větší vysílací čas se stejným rozpočtem. Neměla by dost na výrobu vlastních pořadů, a hlavně na nákup cizích, které by se měly objevovat především na čtvrtém kanálu, jenž by se specializoval na dokumenty. Ekonomické oslabení České televize by také zbrzdilo kulturní vývoj této země v tom hlubším a původním smyslu, který představuje slovo kultura: tedy řád. Čím je řád nějaké skutečnosti – jako je třeba dialog – sofistikovanější, tím ho považujeme za kulturnější. A televize veřejné služby, jako jeden z mála národních statků v 21. století, má vliv na kultivaci několika nesporných hodnot.
Zaprvé má vliv na zpravodajství a publicistiku, tedy na úroveň informovanosti.
Po roce 1990 musela Česká televize v Čechách a na Moravě zpravodajství znovu zakládat a dodnes – hlavně kvůli neexistenci starších kolegů (s výjimkou Zdeňka Velíška a několika málo dalších) – teprve tuto tradici buduje.
Zadruhé pečuje o živý jazyk jako takový. Dbá na to, aby se příliš nebanalizoval a nezmenšoval prostor pro komunikaci. Připravuje také vysílání pro postižené a menšiny.
A nakonec to nejpodstatnější: udržuje při životě domácí původní tvorbu, která je divácky velice úspěšná, ale finančně velice nákladná. Kdyby privátní televize nemusely s touto formou zábavy soutěžit, nikdy by podobné drahé projekty netočily a kupovaly by velice levné jihoamerické či severoamerické seriály. V odborné hantýrce se tomu říká, že veřejnoprávní média roztáčejí kolo štěstí.
Konec českých seriálů?
Kdyby se poplatek České televizi nenavýšil, dá se předpokládat, že by to znamenalo konec českých seriálů. Nova ani Prima by už nemusely s ČT soutěžit, a to je – paradoxně – asi i hlavní důvod, proč nejspíš nějaké zvýšení poplatků ve Sněmovně projde.
Mělo by se to však stát co nejdříve.
Vliv nízkých poplatků by se ve struktuře vysílání totiž objevil za dva roky, a to bude u moci s velkou pravděpodobností ODS, proti níž by se to obrátilo – původní české televizní seriály totiž diváci milují.
