Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Proč Radio Svobodná Evropa získalo v komunistickém Rumunsku obrovský vliv

  7:42aktualizováno  7:42
Rumunsko si v těchto dnech připomíná výročí dvaceti let od pádu Ceaušeskova komunistického režimu. "Naivně pořád doufám, že jednou lidi dokončí revoluci z roku 1989. Každý po své, ve svém koutě, svým způsobem, ve své profesi," říká rumunský dokumentarista Alexandru Solomon v rozhovoru, jenž byl pořízen v Paříži v rámci projekce jeho filmu Cold waves. Ten pojednává o úmyslu bezpečnostních složek rumunského komunistického režimu Securitate zlikvidovat rumunskou sekci vysílání Rádia Svobodná Evropa (RFE). Rádio slaví v prosinci výročí 60. let od svého založení.

Alexandru Solomon, rumunský dokumentarista | foto: Archiv Martiny BulákovéKavárna

Poslouchal jste v komunistickém Rumunsku Svobodnou Evropu?
Ano, ale spíš pasivně; můj otec je poslouchal s náboženskou oddaností. Rádiový poslech byl formou pasivního odporu. Myslím, že to bylo příznačné pro celou východní Evropu. Hlavně ovšem v Rumunsku, kde jiný organizovaný odpor proti režimu neexistoval. RFE byl něco jako zakázaný hlas Rumunů v exilu, kteří říkali, na co my jsme se nezmohli.

Kromě politických analýz, rumunská sekce prý měla nejlepší hudební program...
Hudba bezesporu byla jedinečnou zbraní, protože představovala projev svobody, což samozřejmě oslovovalo mladé lidi.

Proč jste rozhodl točit o rumunské sekci RFE?
Fascinovala mě moc, kterou to rádio získalo, přestože teoreticky má každé rádio menší vliv než televize. Navíc při poslechu vznikala silná emocionální rovina mezi posluchači a hlasy z éteru. Byl to vztah, který přesahoval běžný poslech informací. Příběh RFE mě vedl k otázce, zda můžeme dát lidem demokratickou lekci prostřednictvím médií. Zda tyto hlasy, které přicházejí z dálky, mohou pomoct lidem nalézt demokratické smýšlení.

Cold waves, film rumunského dokumentaristy Alexandru Solomona

Říkáte, že v Rumunsku bylo RFE jedinou organizovanou opozicí. I rumunská disidentka a letošní laureátka Nobelovy ceny za literaturu Herta Müllerová žila v permanentním strachu, který ji přinutil opustit zemi. Co pak v Rumunsku nebyl žádný Havel?
Nebyl. Ale tohle není otázka jedné osobnosti - velký problém byl v absenci solidarity a vůle lidí pracovat spolu a organizovaně. Je pravdou, že v tuhém Ceaušeskově režimu intelektuálové žili ve společnosti, kde se lidé daleko spíše přizpůsobovali, než aby hledali způsoby odporu. Pro intelektuály byl vždy otevřenou možností samozřejmě exil.

Do exilu odcházejí Rumuni i dneska. Možné vysvětlení se nabízí ve vašem dalším dokumentu Kapitalismus - náš tajný recept, v němž vypovídají bývalí členové Securitate, z nichž se stali přes noc vládnoucí oligarchové. Kde je tedy rozdíl mezi dřívějším totalitním režimem a dneškem?
Rozhodně si nemyslím, že se nic nezměnilo, přestože některé rysy přetrvávají z minulého režimu. Politický a sociální problém Rumunska je podle mě spojený s tím, že jsme nedokázali udělat tlustou čáru za tím, co bylo. Proto některé politicko-ekonomické sítě bývalého režimu přežily. Navíc, jako v  ostatních společnostech morálně upadlého kolektivistickém režimu, se i v Rumunsku lidé dnes zajímají více o své osobní profity, o „bezpečné hodnoty jako jsou peníze, pohodlí, materiální luxus. Ovšem ti, kteří odešli ze země okolo roku 2000, jsou pro zemi velkou nadějí, neboť se možná jednoho dne vrátí - a už uvyklí žít v jiných sociálních hodnotách. To by  rumunskou společnost mohlo jednou změnit k lepšímu.

A proč myslíte, že se tihle lidé vrátí?
Část z nich asi proto, že odešli především z ekonomických důvodů, a v exilu žijí stále v takovém pseudo Rumunsku. A ve skutečném Rumunsku si staví domy, mají tu rodiny...

Ve vašem dokumentu věnovaném současnému Rumunsku je taky řeč o návratu. Představujete si Ceaušeskův fiktivní návrat do Bukurešti dvacet let po revoluci.
Ano, chtěl jsem udělat sarkastický film na závažné téma. Chtěl jsem ukázat, jak Rumunsko a vládnoucí třída nadále žijí pod znakem starého diktátora, který byl popraven tak rychle, že nezbyl čas na opravdový soudní proces, poukazující na to, za co byl jeho režim zodpovědný. Ceaušeskova přítomnost v mém dokumentu byla zkouška představivosti, díky níž jsem došel k několika závěrům: Existuje několik podob Rumunska. V politické i ekonomické sféře vládnou naší zemi korupce a ostatní sociální nemoci. Přesto máme možnost se pohybovat, vyjádřit se, podnikat na okraji dominantního tržního systému. Existují pluralismus i svoboda slova.

Kapitalismus - náš tajný recept, rumunský dokument

Znamená to, že jste nenarazil na cenzuru?
Zatím ne. Svobodu slova si ještě jednou otestuji na jaře, kdy chci promítat svůj poslední film o rumunském kapitalismu. Navíc dokumentární filmy nemají v zemi zatím takovou váhu, aby vyvolaly nějaké vážnější reakce. Opravdovou zkouškou je pak přijetí publika. Pořád jsem překvapený z reakce na můj nejnovější film o rumunském kapitalismu, který minulý týden odvysílala francouzsko-německá televize Arte. Film byl k vidění na jejích webových stránkách jeden týden, během něhož jej shlédlo více než 70 000 lidí. A to vše se dělo v době, kdy v Rumunsku vrcholila prezidentská kampaň - za posledních dvacet vůbec nejvášnivější, v níž dva protikandidáti na sebe pouze házeli špínu. Když nějaký film poukazuje na problém, který ve společnosti existuje, vždy se najde publikum.

ODKAZY

Oficiální stránky Alexandra Solomona
http://www.alexandrusolomon.ro

Stránky asociace DocuMentor
http://www.docu-mentor.ro

Můžeme se začít těšit na další váš film o „špinavé“ volbě prezidenta?
Myslím, že ne. Nechci, aby moje filmy byly příliš partyzánské, ale také nechci, aby byly reklamou. Ve svém posledním dokumentu jsem rumunský kapitalismus vylíčil jako zkorumpované monstrum mezi dvěma režimy. Tenhle dokument bude aktuální i po volbách.

Doprovázela letošní rumunské prezidentské volby vůbec nějaká naděje?
No, upřímně myslím, že moc naděje tu není. Za oběma kandidáty - jedním byl Traian Băsescu (demokraticko-liberální strana), druhý, Mircea Geoană (sociální demokracie) - stály korupční struktury, síť napojená na komunistickou diktaturu. Myslím, že je spíš nutné vkládat naděje do společnosti, ne do politického prostředí. Naivně pořád doufám, že jednou lidi dokončí revoluci z roku 1989. Každý po své, ve svém koutě, způsobem, jakým umí, ve své profesi.

V Bukurešti spolupracujete na rumunské obdobě českého festivalu Jeden svět. Jaké místo dnes dokumentární film v Rumunsku zaujímá?
Dokument je podle mne barometr síly společnosti, která se ptá, bojuje a mění se. Poslední dva roky přibývá lidí, kteří se o dokument zajímají. Už nejen studenti na filmových školách vidí dokument jako plnohodnotný žánr - roste počet "obyčejných" lidí, kteří dokumenty vyhledávají. Vytvořil jsem proto nadaci DocuMentor, která jednou až dvakrát ročně organizuje ateliéry dokumentárních filmů a která organizuje projekce ve školách.

Máte důvod slavit dvacet let svobody?
Doufám, že nikdy nezapomenu na důvody, proč tuhle revoluci oslavovat. Přestože nebyla perfektní, zůstala nedokončená, a nepodařilo se všechno změnit.

Alexandru Solomon

Počátkem 90. let dokončil studium na katedře kamery Filmové akademie v Bukurešti. Je autorem více než desítky dokumentů odehrávajících se převážně v Rumunsku. Filmy, které točí i produkuje, vznikají často v koprodukci se zahraničními televizemi: BBC, Channel 4, Arte či CBC. Tuzemští diváci jeho snímky mohli vidět třeba na Festivalu dokumentárního filmu v Jihlavě, spolupracuje s Institutem dokumentárního filmu. Jeho dokument o loupeži Národní rumunské banky v 50. letech je k vidění na http://docalliancefilms.com.

Autor:


Za slzy se nestydím, člověku to pomůže, přiznal Jančařík v Rozstřelu



Hlavní zprávy

Nejčtenější

Po těžké nemoci zemřela ve věku 49 let wimbledonská vítězka Jana Novotná

Wimbledonská vítězka Jana Novotná (1998)

Český tenis přišel o jednu ze svých nejvýraznějších osobností, v neděli zemřela wimbledonská šampionka Jana Novotná....

Právníci přechytračili soud. Vyhýbali se mu až do promlčení činu

Obžalovaní Karel Hnilica a Lenka Hnilicová na snímku z prosince 2012

Manželský pár advokátů Hnilicových názorně demonstroval, jak je v Česku možné se vyhnout trestu od soudu. Byť jde o...



Ve věku 39 let zemřel veterán Mevald vyznamenaný za službu v Afghánistánu

Prezident Miloš Zeman a český voják Jaroslav Mevald při slavnostním udílení...

Ve věku 39 let zemřel v pátek náhle český veterán Jaroslav Mevald zraněný v roce 2014 v Afghánistánu. Za hrdinství,...

U požáru motorestu na dálnici D10 zasahovali hasiči i v noci

Motorest Čtyři kameny u dálnice D10 nedaleko Hlavence u Prahy na snímku z 19....

Středočeští hasiči v noci na neděli pokračovali v hašení požáru motorestu Čtyři kameny na mladoboleslavské dálnici...

Dopravní podnik testuje gumové bodáky, mají zastavit přebíhače kolejí

Na tramvajové zastávce v Braníku dopravní podnik testuje zábrany v kolejišti...

Pražský dopravní podnik zkouší na jedné z tramvajových zastávek v Braníku gumové zábrany ve tvaru malých bodáků. Mají...

Další z rubriky

ZÁPISNÍK: Také Američané nadávají na svoji politiku

Američtí váleční veteráni navštívili památník druhé světové války ve

Spojené státy se přirovnávají k banánové republice a k ­Itálii. Americká konzervativní Tea Party žije v bublině. V...

ZÁPISNÍK: České sebebičování. Přijali jsme Mnichov a vůbec

Edvard Beneš před svou vilou

Obama přestal kouřit kvůli své ženě a lidem chybí nadhled. Říkáme, že jsme nejhorší a že se Beneš v roce 1938 choval...

ZÁPISNÍK: Naše česká Kanada. Jak starosta řádil, lhal a měl podporu

Torontský starosta Rob Ford se přiznal, že v minulosti kouřil crack.

Škromach oceňoval konspirační teorie. Srovnání: česká politika a starosta Toronta, který kouří crack, lže a pije. Boj...



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.