Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Proč jsou věřící proti stavbě mešity? diví se šéf brněnských muslimů

  16:34aktualizováno  16:34
Spor o mešitu v Brně je tu znovu. Jednu tu už muslimové mají - byla první v republice. Ta je jim ale teď malá. Když ji stavěli, čelili protestům Brňanů. Od té doby uplynula řada let - a protesty jsou tu zase. A není důvodem jen politika?

Brněnská mešita: Řadová zástavba ve Vídeňské ulici. | foto: Monika Hlaváčová, MF DNES

Ještě neexistuje ani na papíře a už proti ní stojí tisíce Brňanů. Řeč je o nové mešitě, kterou by si přály stovky brněnských muslimů. Jenže cestu za novou a větší modlitebnou nebudou mít jednoduchou. Stejně jako před jedenácti lety, když usilovali o tu stávající, která je jim dnes už těsná. Nakonec však vznikla - a může se pyšnit tím, že byla vůbec první mešitou v České republice.

Muslimů je dvakrát víc

Píše se rok 1998 a v Brně se otvírá první mešita u nás. Je sice bez minaretu a kopule a taky téměř nerozeznatelná od okolní zástavby, jak alibisticky nařídil magistrát kvůli silné nevoli mnoha Brňanů, ale funguje.

V den slavnostního otevření se u mešity scházejí představitelé katolické a pravoslavné církve, židovské náboženské obce a také generální vikář brněnské diecéze Jiří Mikulášek. Ne na protest, jak by se mohlo zdát. Přišli, aby dali najevo, že otevření mešity vítají.

A tak pomalu začíná mizet také napětí ve městě a protesty Brňanů utichají. Ti sice nejdřív říkali, že muslimům nedůvěřují, protože s nimi nemají žádné zkušenosti, ale když je náhle kvůli mešitě měli, vše se uklidnilo.

Současná mešita

Mešita v brněnské Vídeňské ulici je velká zhruba 250 metrů čtverečních. Přízemí dominuje modlitebna pro muže, kam se najednou vejde až 120 lidí. V prvním patře je pak modlitebna pro ženy pro 40 návštěvnic. V domě, který vypadá jako řadová zástavba, je ještě dětský koutek, kuchyň, kancelář, místnost pro výuku a další dvě místnosti.

"Reakce byly zpočátku opravdu bouřlivé, obzvlášť lidé ze sousedících domů měli obavy, že mešita bude jakési nebezpečné centrum fanatiků a radikálů, které by je mohlo ohrožovat," vzpomíná šéf brněnské islámské nadace Hassan Muneeb Alrawi, který stál u zrodu první mešity.

Muslimů se tehdy na modlitby scházelo do nenápadné mešity ve Vídeňské ulici zhruba šedesát.

Střih: posunuli jsme se o jedenáct let dopředu. Počet pravidelných návštěvníků mešity se zdvojnásobil. A Alrawi řekl, že by muslimové chtěli postavit další mešitu.

Tentokrát s minaretem a čtyřikrát tak velkou.

"Zatím hledáme vhodný pozemek," říká Alrawi. A zdůrazňuje, že nechce mít v Brně dvě mešity, ale pořád jen jednu. Po dostavbě té nové by se původní změnila z modlitebny například v kulturní centrum.

Tenhle plán se okamžitě roznesl a lidé protestují stejně jako před lety. Jen v čele tentokrát stojí politici, jihomoravští lidovci. Ti se okamžitě postavili do opozice a před stavbou mešity důrazně varovali na tiskové konferenci. Jako argument jim posloužila příručka Vladimíra Sáňky Povolené a zakázané v islámu. "Píše se v ní například o trestu smrti pro nevěrné ženy a odpadlíky od islámu," rozohnil se místopředseda KDU-ČSL David Macek. Po boku mu stál bývalý hejtman Stanislav Juránek, známý svými neutrálními postoji téměř ke všemu. Tentokrát však rázně prohlásil: "Bylo by velkou chybou nechat si tradice vytlačovat cizí kulturou a náboženstvím." Největším trnem v oku je pro křesťanské demokraty plánovaný minaret, kterým se věřící svolávají k modlitbám.

Brněnská mešita na Vídeňské ulici

V Brně se všichni muslimové až dosud řídili vlastním budíkem. Není to jako v knížkách nebo islámských zemích, kde muezzin svolává z minaretu věřící k modlitbě. To by samozřejmě rušilo a zřejmě i dráždilo okolí. A plánovaná stavba v tomhle ohledu nic nezmění.

"Nejde nám o věž v obvyklé velikosti, jen o malou věžičku připomínající minaret," vysvětlil Alrawi. A silná prohlášení lidovců do médií o ještě neexistující mešitě považuje za součást právě začínající předvolební kampaně. "I proto nechceme výroky podrobněji komentovat, počkáme až po volbách, pak se rádi pustíme do diskuse," vzkázal Alrawi s tím, že ho mrzí, že se zástupci KDU-ČSL s muslimy nespojili a nezeptali se na jejich plány, než vydali odmítavé prohlášení.

Politický problém?

Ve vedení města Brna jsou křesťanští demokraté s ČSSD, zelenými a uskupením exsenátora Jiřího Zlatušky. A i kdyby z toho chtěli lidovci udělat politický problém, pravděpodobně se jim to nepovede. Koaličním partnerům, počínaje zelenými, by totiž stavba v zásadě nevadila. "S tím nemáme problém a myslím, že jejich požadavek je vcelku oprávněný, pokud jim chybí prostor," uvedl například náměstek primátora Martin Ander ze Strany zelených. A dodal, že brněnští muslimové se vždycky chovali seriózně.

Ai kdyby lidovci chtěli stavbu zastavit ze svých pozic ve vedení města, moc toho nenadělají. "Město nemá nástroje pro omezování počtu náboženských staveb. Pokud bude projekt v souladu s územním plánem, nestojí mu nic v cestě. Kostel nebo mešita jsou stavby, stejně jako třeba hypermarket," vysvětlil technický náměstek primátora Ladislav Macek (ČSSD).

Nutno však dodat, že lidovci nejsou jediní, komu plány muslimů vadí. Důkazem budiž například anketa na serveru iDNES.cz, ze které vyplývá, že téměř 18 tisícům lidí by stavba mešity vadila. Jen necelým sedmi tisícům by nevadila. A otázkou zůstává proč.

Nedají se vyprovokovat

O brněnských muslimech totiž není téměř slyšet. A když, tak jen v souvislosti s tím, že jim někdo hodil do mešity kámen, posprejoval ji nebo po městě vylepil karikatury Mohameda, které před lety tak rozčilily celý muslimský svět. Extremistická Národní strana si navíc občas před mešitou udělá "happening" a své příznivce vyzývá na webových stránkách k nočnímu vylepování plakátů proti islámu.

Protesty

Proti stavbě nové mešity je mnoho Brňanů - stejně jako před 11 lety proti stavbě té současné. Něco se však změnilo: v popředí stojí politici, jihomoravští lidovci. Postavili se do čela opozice a před stavbou mešity varovali i na tiskové konferenci. Muslimové věří, že za tím je předvolební kampaň a že diskuse po volbách, bude příjemnější.

Přitom brněnští muslimové hned po 11. září 2001 vydali prohlášení, ve kterém čin odsoudili - stejně jako nedávný útok, při kterém přišel o život český velvyslanec v Pákistánu.

Velmi liberálně se také postavili k promítání protiislámského filmu Fitna, zúčastnili se diskuse o něm. A byli to právě brněnští muslimové, kteří výrazně pomohli při záchraně reportéra České televize Michala Kubala, který byl v Iráku unesen. V dubnu 2004 totiž poslali přes českého velvyslance dopis Asociaci muslimských učenců v Iráku. A právě tento dopis byl podle diplomatů nakonec pro osvobození unesených novinářů klíčový. "Prosili jsme o propuštění novinářů. Psali jsme, že jsme ti, kteří jsou proti válečnému řešení situace v Iráku, že chceme, aby irácký lid sám rozhodoval o svých záležitostech," řekl tehdy Alrawi, který sám pochází z provincie, kde se incident odehrál.

Muslimská komunita se od počátku svého zabydlování v Brně snaží dát najevo, že je součástí města a jeho kultury. Když loni v létě oslavovali desáté výročí vzniku brněnské mešity, rozdali na znamení přátelství a z vděku Brňanům 3 653 růží. Za každý den příjemného soužití jednu.

Mrzí mě, že zrovna lidé, kteří jsou věřící, se staví proti nám

Šéf islámské nadace v Brně Hassan Muneeb Alrawi stál u stavby první mešity. A nyní by chtěl postavit větší. "Krásnou, zajímavou. Abychom Brnu a Brňanům nějak oplatili to, že nám dali tu možnost mít mešitu," říká.

Proč potřebujete další mešitu?
Potřebujeme větší prostor. Ne další, ale větší. Takový, který by více vyhovoval potřebám komunity. První mešitu jsme stavěli ještě jako studenti. Neměli jsme rodiny a děti. Nedošlo nám, že časem bude potřeba víc místa. Rostou potřeby všech lidí, i naše.

Co by se stalo s tou stávající mešitou ve Vídeňské ulici?
To se uvidí, třeba knihovna, galerie nebo společenská místnost.

Máte už nějakou konkrétní představu, kde by mohla nová mešita stát?
Ne. Hledáme místo, které se nám bude líbit. Nemáme žádné konkrétní požadavky.

Tu stávající jste museli osekat o minaret, vypadá jako řadová zástavba. Plánujete, že tak bude vypadat i budoucí mešita?
To bude záležet na okolnostech. Neradi něco lámeme přes koleno a nechceme ani nikoho dráždit. Jsme hodně flexibilní. Moje vize je, že by stavba měla být modernější, ale tak, aby zapadala. A hlavně aby byla hezká. Přál bych si v Brně postavit něco pěkného, co by lidé mohli obdivovat. Aby byla mešita pro Brňany zajímavá, atraktivní. A abychom tím vrátili městu to, že nám dalo možnost mít tady první mešitu.

Jak vnímáte protesty lidovců?
Mrzí mě, že zrovna lidé, kteří jsou věřící, se proti tomu staví. A jejich argumenty, že jsou někde kvůli islámu utlačované menšiny, to s námi nemá nic společného, jsou to místní problémy, za které my nemůžeme. Ani islám. Ale postoj křesťanských demokratů nepřispívá k nějakému zlepšení vzájemných vztahů.

Setkali jste se i s dalšími negativními reakcemi?
Ani ne. Jen dlouhodobě od Národní strany. A proto mě mrzí, že má KDU-ČSL stejný postoj. Netolerantní. Možná to ale souvisí s volbami. Asi by tím mohli oslovit extremisty, což by ale podle mého názoru nebylo pro křesťanskou demokratickou stranu vhodné.

Žijete v Brně už 25 let. Proč myslíte, že vám, muslimům obecně, lidé stále nedůvěřují?
To musíte chápat trochu ve světle událostí posledních osmi let. Co všechno se od roku 2001 vykládalo o islámu a o muslimech. Než se odkryjí všechny ty lži, bude to chvíli trvat.

Těmi lžemi myslíte třeba to, že muslimové jsou teroristé?
Ano. A že jsou nenávistní, že nesnáší západní kulturu, chtějí ji zničit, páchají sebevraždy a týrají ženy. O tom všem je potřeba mluvit. Ale důležité je, že v Brně žije už zhruba tisíc rodilých muslimů. A nemělo by se jim brát právo žít jejich náboženství. Nejsou to přece žádní zločinci. Jsou to normální lidé.



ZPRÁVY: Exministr vnitra Hradílek ukončil hladovku. Donutila ho rodina



Hlavní zprávy

Nejčtenější

Právníci přechytračili soud. Vyhýbali se mu až do promlčení činu

Obžalovaní Karel Hnilica a Lenka Hnilicová na snímku z prosince 2012

Manželský pár advokátů Hnilicových názorně demonstroval, jak je v Česku možné se vyhnout trestu od soudu. Byť jde o...

Ve věku 39 let zemřel veterán Mevald vyznamenaný za službu v Afghánistánu

Prezident Miloš Zeman a český voják Jaroslav Mevald při slavnostním udílení...

Ve věku 39 let zemřel v pátek náhle český veterán Jaroslav Mevald zraněný v roce 2014 v Afghánistánu. Za hrdinství,...



Babiš: Jsem zklamaný hlavně z Pirátů, předčasné volby jsou nesmysl

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš během rozhovoru pro MF DNES. (8. listopadu 2017)

Až sestavíme vládu, půjdeme jednat s každým a začneme u ODS, říká šéf ANO Andrej Babiš. Osloví všechny strany, přestože...

Dopravní podnik testuje gumové bodáky, mají zastavit přebíhače kolejí

Na tramvajové zastávce v Braníku dopravní podnik testuje zábrany v kolejišti...

Pražský dopravní podnik zkouší na jedné z tramvajových zastávek v Braníku gumové zábrany ve tvaru malých bodáků. Mají...

U požáru motorestu na dálnici D10 zasahovali hasiči i v noci

Požár motorestu poblíž Hlavence u Prahy (18. listopadu 2017).

Středočeští hasiči v noci na neděli pokračovali v hašení požáru motorestu Čtyři kameny na mladoboleslavské dálnici...

Další z rubriky

ZÁPISNÍK: Troubové a hněv. ČSSD, ani Zeman nechápou míru vzteku v zemi

Sjezd ČSSD v Brně - (zleva) brněnský primátor Roman Onderka, jihomoravský hejtman a kandidát na předsedu ČSSD Michal Hašek a Zdeněk Škromach (18. března 2011)

Soutěž o nejpitomější výmluvu v sociální demokracii. Podlehl Zeman přesvědčení o neomylnosti? Babiš jde nahoru. To jsou...

ZÁPISNÍK: České sebebičování. Přijali jsme Mnichov a vůbec

Edvard Beneš před svou vilou

Obama přestal kouřit kvůli své ženě a lidem chybí nadhled. Říkáme, že jsme nejhorší a že se Beneš v roce 1938 choval...

Příloha MF DNES Kavárna se vrací, vychází ve velkém formátu

Titulní strana přílohy MF DNES Kavárna v nové podobě. 7. září 2013.

Po prázdninové přestávce se vrací tradiční příloha Kavárna do sobotního vydání deníku MF DNES. Příloha zabývající se...

Štědrý dárce spermatu má 100 dětí. Geny daruje přes Facebook
Štědrý dárce spermatu má 100 dětí. Geny daruje přes Facebook

Američan přišel s kontroverzním způsobem, jak pomoci homosexuálním a neplodným párům.



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.