Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Proč jsou nám eurovolby tak ukradené

  10:06aktualizováno  10:06
Největším vítězem eurovoleb byl nezájem voličů. Vyrazil jsem do několika středočeských vesnic, abych pochopil náladu, která se stává celoevropským trendem. Tak tedy: proč Češi podobně jako většina Evropanů vlastně nemají zájem volit v evropských volbách?

Je to opravdu záhada: Evropané vesměs hodnotí EU kladně, ale když se mají zúčastnit voleb, jen otráveně zívnou. | foto: Lukáš Bíba, MF DNES

Tihle dva si právě zvolili a teď se vezou napříč návsí v opentlené koloně houkajících aut, aby to dali světu patřičně najevo. Míjí baráček s českou a unijní vlajkou, kde je úplně prázdno. Vesnice Limuzy poblíž Českého Brodu krátce před skončením eurovoleb: celkem 75 registrovaných voličů, přišlo jich však jen 16. Slovy šestnáct. Dokonce svatební kolona má víc aut než Limuzy voličů.

Objel jsem si v sobotu po obědě pár středočeských vesnic. Bylo to tam přece jen o pár procent lepší než v Limuzích. Tuklaty: asi čtvrtinová účast, stejně tak Horoušany a Rostoklaty, v sousedních Horoušánkách říká Ladislav Vodička z volební komise, že se blíží skoro třiceti procentům, v Tlustovousích mi číslo neřeknou, protože je prý tajné. Dohromady žádná sláva.

Ale taky žádná ostuda, protože tyhle vesnice kopírují český trend. A Česko kopíruje Evropu.

Hlavním vítězem voleb do Evropského parlamentu byla neúčast.
Za třicet let, kdy se do Evropského parlamentu volí, byla tento víkend účast úplně nejnižší. Není to však náhoda. Nezájem je každé volby hlubší a hlubší.

Jak je to možné?

Jedna paní povídala

Odpověď jsem nemusel hledat v rozhovorech s politology a politiky. Dostal jsem ji, hutnou a od plic, na silnici v Tlustovousích. Paní, kterou jsem tam potkal, se na dvě vteřiny zamyslela, zhluboka nadechla, a pak řekla: "Proč nejdu volit? Vždyť nikoho z těch lidí ani neznám. A k čemu by mi to bylo? Co to pro mě změní? Nic. Vůbec nevím, k čemu ten parlament je, navíc si to ti politici stejně zase udělají sami, jak chtějí.“ Aniž tušila, řekla během chvilky totéž, k čemu došel velký evropský průzkum nadnárodní Nadace pro otázky budoucnosti, která se kvůli tomu vyptávala více než 12 000 lidí v deseti zemích.

Tento výzkum z konce května se týkal voleb obecně, ale pomáhá i osvětlit, co se skrývá za apatií eurovoličů. Je to opravdu záhada: Evropané vesměs hodnotí Evropskou unii kladně, ale když se mají zúčastnit jediných voleb, v nichž mohou rozhodovat o složení důležité unijní instituce, jen otráveně zívnou.

Jak padala účast

Eurovolby jsou označovány za druhé největší demokratické volby světa (větší jsou jen v Indii) a největší nadnárodní volební projekt dějin. Může se jich zúčastnit 375 milionů voličů. Ale očividně si toho nějak neváží. Účast pravidelně klesá:

1979 62 %
1984 59 %
1989 58 %
1994 57 %
1999 50 %
2004 45 % (ČR 28,3 %) 2009 43 % (ČR 28,2 %)

Tyhle volby, přestože k nim lidi lákaly fotbalové hvězdy (letos Oliver Kahn a Luis Figo) a dokonce kosmonauti přímo z vesmíru (letos Belgičan Frank de Winne) a pornohvězdy (naposledy Dolly Buster), nejsou žádnou demokratickou Ódou na radost.

Proč? Tři pětiny Evropanů si myslí, že je politici volebními sliby jen obelhávají. Skoro stejné množství, 57 procent lidí, je nespokojeno s politikou a politiky. A silný je i pocit, že jelikož je politika prohnilá a žije sama pro sebe odtržena od lidí, volbou se vůbec nic nezmění. „Protože je mnoho lidí znechuceno a frustrováno, odmítá dát svým hlasem politikům mandát,“ řekl Ulrich Reinhardt z Nadace pro otázky budoucnosti.

Ale pokud položíme na pitevní stůl jen volby do Evropského parlamentu, najdeme ještě další příčiny apatie. Přestože byste čekali opak, tolikrát omílané vysoké platy europoslanců mezi nimi mají jen velmi podřadnou roli.

Hlavní chorobou Evropského parlamentu je jeho neviditelnost. Funguje jinak než parlamenty, na něž je Evropan zvyklý. Žádné přestřelky přenášené přímým přenosem. Europarlament funguje na základě konsenzu, asi jako obrovská velká koalice. A tak tady není žádné drama. Volby nejsou bitva kdo s koho. Po zveřejnění výsledků tady nečekají stěhovací vozy, aby odvezly poražené, kteří vyklízejí místnosti opozici.

Pravidelně se objevují hlasy, že za nezájem mohou média, protože málo informují, jelikož vycházejí z předpokladu, že evropská témata jsou pro čtenáře nudná. Ale britská politoložka Susan Banducciová v práci, kterou věnovala tomuto problému, tenhle mýtus nabourala: "Média se objeví vždy, pokud je něco v sázce. A pak to zprostředkují lidem. Co třeba začít tím, že by europarlament přímo volil evropskou komisi?“
Třeba se to jednou stane. Dochází totiž k paradoxu. Lidé chodí k eurovolbám stále méně, přestože europarlament má stále více pravomocí. Ovlivňuje evropský rozpočet a velkou většinu evropských zákonů. Při své jízdě středočeskými vesnicemi jsem však narazil jen na jediného voliče, který si toho byl vědom: "Něco jsem si o Evropském parlamentu přečetl,“ řekl Stanislav Novák v Šestajovicích. "A tak vím, že spousta jeho rozhodnutí vlastně určuje normy, podle nichž se potom formulují naše zákony. A tak jsou ty volby pro mě důležité.“

Proč někteří přesto přijdou

Teď přichází ještě jedna špatná zpráva. S účastí je to ještě horší, než ukazují čísla. Jsou k Evropskému parlamentu laskavá. Klamou totiž. Spousta z těch voličů, kteří se obtěžovali zajít k urně, vůbec nešla kvůli nějakým europoslancům. "Nechci, aby se Paroubek zase naparoval,“ řekla jedna žena u volebního střediska v Praze Na Děkance, když jsem se jí zeptal, proč šla volit.

Kdo za to může

Není jeden viník: může za to znechucení politikou, byzantinismus a nepochopitelnost europarlamentu, politici, kteří eurovolby berou jako kolbiště domácí politiky, ale i lidé, jimž je logicky domácí košile bližší než unijní kabát. Výsledkem je eurochlad.

Jiný člověk rázně říká: "Podívejte se, co tady udělal Topolánek. Tomu se musí udělat přítrž.“

Jiná paní má slzy v očích: "Víte, já bych sem vůbec nešla, ale když jsem slyšela, co říkal ten Filip o Horákové, tak jsem musela.“

Další paní odpoví, že to jsou přece volby do parlamentu, takže jsou důležité. Když jí řeknu, že ten parlament je evropský a sídlí v Bruselu místo na Malé Straně, poněkud sice zvadne, ale nakonec se rozhodne, že když už vyrazila, půjde stejně. Takhle to je. Spousta evropských voličů od Bulharska po Británii řešila o víkendu i v eurovolbách hlavně domácí politické problémy a dala svým hlasem šťouchanec vládním stranám.

Konec unijních snů?

Volby mají obvykle něco řešit. Tyhle vyvolaly především otázky. Dvě zásadní: proč východ Evropy nezajímají eurovolby ještě mnohem víc než západní část Unie, a zda když obyvatelé středočeských vesniček, kde jsem při projíždění zastihl jen prázdné volební místnosti a komise pojídající chlebíčky či guláš, svou neúčastí spolu se třemi čtvrtinami Čechů a více než polovinou Evropanů neohrožují legitimitu Evropského parlamentu.

Vysvětlení, proč hlasujeme ještě míň než Západoevropané, není těžké. "Malé země nemají pocit, že něco změní, protože počet jejich poslanců představuje jen kapku v moři europarlamentu,“ říká politolog Jacques Rupnik. Ale současně tím vysílají nepříjemný vzkaz: "To, co je zajímalo, byl jen vstup. Teď se už jen povezou, jiné ambice nemají.“

Druhý problém se týká celé Unie. Máme novou tendenci, jíž je lhostejnost k Unii. "Hlasování nebylo evropské, bylo to 27 národních voleb, je jasné, že nevznikne federální Evropa,“ napsal včera polský list Dziennik.

Filozof Václav Bělohradský varoval, že myšlenku evropské integrace nahlodává rakovina. Vynořila se otázka, zda má Evropský parlament teď legitimitu...

Jacques Rupnik však říká, že tyhle pochyby a neúčast jsou daní za změnu, kterou Evropa prodělává k lepšímu. "Myšlenka evropské demokracie je přece nová věc. Předtím evropský projekt dělaly jen vlády a experti. Teď ho dostávají do rukou lidé a občas ještě nevědí, co s tím.“

Proč jsou nám eurovolby očividně tak ukradené?

1. Proč lidi nechodí k eurovolbám?
2. Čí je to vina? Lidí, médií, europarlamentu, vlád?
3. Co by tento stav mohlo změnit?

Jan Hartl, sociolog, STEM

1. Evropská unie je daleko, my se staráme o své věci. Bližší košile než kabát. Nerozumíme EP a záležitostem kolem EU, nikdo nám to srozumitelně a jasně nevysvětlil. Jsme rozmrzeni z politiky, je to mlácení prázdné slámy, politikové se jen hádají a k ničemu to není.
2. Je to vina všech, které jmenujete. Ještě z minulého režimu si neseme dědictví, že veřejnost je pasivní, čeká, až změnu poměrů udělá někdo za ni, mají pocit, že obyčejný člověk nic nezmůže. Vláda si neláme hlavu, jak evropské věci jasně a srozumitelně vysvětlit. Ovšem i sama EU se chová k evropské veřejnosti spíše jako k objektu, kterému se dají věci na vědomí. Politika EU přinejmenším z pohledu komunikace je tlačena shora dolů, je vlastně elitářským konceptem. A média? Vystačí s tím, že EU nikoho nebaví, a oni přece musí dbát o prodaný náklad a sledovanost.
3. Změna vyžaduje mnohaleté systematické úsilí, nelze to změnit najednou a rázem. Pak už zbývá dlouhodobě důsledná (a tudíž namáhavá) "práce drobná“...


Ivan Gabal, politolog, GAC

1. Evropa je nadále Evropou národních států. Představa o tom, jaký potenciál mají společné instituce, je nízká a nevyvolává pozornost.
2. Evropa se unionizuje, národní politiky soupeří o vliv a mnohde proti EU silně brojí, protože se cítí ohroženy jako u nás prezident. Euroskepticismus je provinční a komunální, nechce sdílet suverenitu s Evropou, cítí se omezován.
3. Lisabonská úroveň integrace rozbouřila vody a je zřejmě maximum dosažitelného, potřebuje vstřebat i vzdělanostně. Pokud jeden z českých šéfredaktorů a moderátorů neví, že Evropský parlament kontroluje komisi, pokud si redaktorka nejčtenějšího deníku u nás myslí, že parlament odhlasuje pouze to, co mu předloží komise, bude ještě trvat, než se i naši novináři naučí, že musí nejdříve vědět a pak psát. „Vstřebat“ Evropu je informačně a intelektově dost náročná úloha, bude to chtít čas a lepší vzdělání opinionmakerů.


Jan Herzmann, sociolog, Factum

1. Veřejnosti se zdá Evropský parlament vzdálený a málo srozumitelný. Lidé nemají pocit, že by jeho složení něco ovlivnilo - třeba jako složení národního parlamentu ovlivňuje sestavu národní vlády. V neposlední řadě část veřejnosti odrazuje, že volební kampaň se příliš netýká toho, co se volí, že je to jen další záminka pro politické půtky. A to není jen česká specialita.
2. Každý na tom má svůj podíl viny. Sám europarlament tím, jak dokáže zamotat i jednoduché věci pověstnou „bruselštinou“. Osobně považuji za nejdůležitější postoje politiků v jednotlivých státech. Právě oni by měli ukazovat význam Evropského parlamentu a před volbami nastolovat evropská témata, která jejich reprezentace v EP bude řešit. Jenže... bližší košile než kabát. Jako v Česku, i v Německu byly letos eurovolby spíše rozcvičkou před národními volbami. 3. Kdybych to věděl, určitě bych se stal vyhledávaným evropským konzultantem. Jenže... bohužel nevím.


Tomáš Lebeda, politolog

1. Lidé se účastní voleb podle toho, za jak důležité je považují. Proto je nejvyšší účast ve volbách do Sněmovny, kde jde lidem o hodně. Evropská témata se podle všeho lidem očividně nezdají tak podstatná. 2. Není to ničí vina. Ve všech evropských zemích bývá účast v evropských volbách výrazně nižší než ve volbách do národního parlamentu. Je to přirozené.
3. Pokud by Evropský parlament získal takové pravomoci, aby mu lidé přikládali stejnou váhu jako národnímu parlamentu. A to je prakticky nereálné.



ZPRÁVY: 40 hasičských jednotek v boji s požárem motorestu, dálnice D10 byla uzavřena



Hlavní zprávy

Nejčtenější

Právníci přechytračili soud. Vyhýbali se mu až do promlčení činu

Obžalovaní Karel Hnilica a Lenka Hnilicová na snímku z prosince 2012

Manželský pár advokátů Hnilicových názorně demonstroval, jak je v Česku možné se vyhnout trestu od soudu. Byť jde o...

Ve věku 39 let zemřel veterán Mevald vyznamenaný za službu v Afghánistánu

Prezident Miloš Zeman a český voják Jaroslav Mevald při slavnostním udílení...

Ve věku 39 let zemřel v pátek náhle český veterán Jaroslav Mevald zraněný v roce 2014 v Afghánistánu. Za hrdinství,...



Babiš: Jsem zklamaný hlavně z Pirátů, předčasné volby jsou nesmysl

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš během rozhovoru pro MF DNES. (8. listopadu 2017)

Až sestavíme vládu, půjdeme jednat s každým a začneme u ODS, říká šéf ANO Andrej Babiš. Osloví všechny strany, přestože...

Dopravní podnik testuje gumové bodáky, mají zastavit přebíhače kolejí

Na tramvajové zastávce v Braníku dopravní podnik testuje zábrany v kolejišti...

Pražský dopravní podnik zkouší na jedné z tramvajových zastávek v Braníku gumové zábrany ve tvaru malých bodáků. Mají...

Tvůrce Kanceláře Blaník opouští Seznam. Důvodem jsou neshody s vedením firmy

Z natáčení filmu Prezident Blaník

Lobbista Tonda Blaník bouchl do stolu. Tvůrce, který oceňovaný seriál vytváří, opouští internetovou televizi Stream...

Další z rubriky

Sbohem! Editor Kavárny on-line Josef Chuchma se loučí

Sbohem, Kavárno... (Za ilustrační snímek byl zde použit záběr, na němž se 4.

K třicátému červnu 2013 byla uzavřena dosavadní existence Kavárny on-line, která vznikla z mé iniciativy, coby editora...

ZÁPISNÍK: Pussyriotismu zdar. Babiš nebo Zemanovci?

Demonstrace na podporu ruské dívčí kapely Pussy Riot v Madridu (17. srpna 2012)

Dávka angažované poezie. Nápad na byznys s politickým deštěm. Hledání odpovědi na otázku: Kdo je horší? To jsou témata...

ZÁPISNÍK: Troubové a hněv. ČSSD, ani Zeman nechápou míru vzteku v zemi

Sjezd ČSSD v Brně - (zleva) brněnský primátor Roman Onderka, jihomoravský hejtman a kandidát na předsedu ČSSD Michal Hašek a Zdeněk Škromach (18. března 2011)

Soutěž o nejpitomější výmluvu v sociální demokracii. Podlehl Zeman přesvědčení o neomylnosti? Babiš jde nahoru. To jsou...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.