Radikální názory některých mladých lidí vynikly se založením skupiny na Facebooku, která nese název "Jejich revírem je Kaufland, jejich tempo je vražedné - důchodci!"
Skupina má už přes čtvrt milionu členů, a jak už MF DNES napsala, z původní legrace a nadsázky se diskuse stočila na nadávky a nevraživost vůči seniorům. Převážně dětí a mladých lidí do čtyřiceti let. Těch, kteří se starých lidí zastávají, je tu málo. Nedávný text v MF DNES o skupině na Facebooku vzbudil velký ohlas. "Jste blbí, nechápete legraci," napsaly do redakce desítky čtenářů.
MLÁDEŽ SI VYBÍJÍ ZLOST NA DŮCHODCÍCHJejich tempo je vražedné, posmívají se jim |
"Jestli chcete vědět, proč v té skupině jsem já, tak proto, že když mě senioři nas...., je fajn si přečíst, že se ....... i ostatní. Tak jako cigáni a bavím se, když o nich někdo napíše, že emigrují do Vatikánu. A tak stejně jako neplánuju genocidu cigánů, neplánuju genocidu důchodců," reagoval například pětadvacetiletý Michal Wagner.
Jenže sociologové takové mezigenerační střety za legraci moc nepovažují. Mimochodem - kdyby se slovo "důchodce, senior, stařík" a další podobná v diskusi této skupiny nahradila slovem Rom nebo Cikán, řada diskutujících by měla policii co vysvětlovat.
Z čeho plyne takový vztek na seniory?
"Kromě výchovy v rodině je důležitým faktorem škola," říká socioložka Renáta Sedláková. Kapitola o stáří se měla objevit v učebnicích podle ministerstva školství už předloni. Jenže, jak říká ředitel Základní školy na Praze 13 Pavel Petrnoušek, téma stáří nikde v osnovách koncepčně není vyřešeno. Čas na zmínku je jen v hodinách občanské nauky, nově výchovy k občanství.
Škola na osvětu nemá čas, rodiny žijí odděleně
Jenže ta je jen jednou za týden, a to ještě jen pro žáky šestých až osmých tříd. "Za tu dobu se musí učitel zmínit o rasismu, xenofobii, rozvratech v rodinách či terorismu. Ani nestačíme na všechno reagovat," říká ředitel.
ZATÍM BÁBU NEPŘEMLUVILICo říkají o klipu Issové a Mádla blogeři iDNES.cz |
Navíc - generace mladých patří k přelomovým, které už nezažily vícegenerační bydlení, k jehož konci přispělo budování panelákových sídlišť. A jak ukazuje pět let starý výzkum Akademie věd, s rodiči či prarodiči žije o polovinu méně lidí než v předchozí generaci. A pro třetinu lidí je normální, že prarodiče vidí nanejvýš jednou do roka.
"Říká se tomu nukleární rodiny. Udržují vztah jen dvě generace spolu, rodiče a děti, ale už ne prarodiče. Rodina se hodně osamostatnila," říká socioložka Sedláková.
Totéž se sice děje i v ostatních zemích, ale pozvolně, nebyl to takový skok. "Jinde jsou senioři váženou skupinou, se kterou se počítá. Jak ekonomicky, tak v životě. Třeba v hlavním televizním zpravodajství v Dánsku neuvidíte na rozdíl od Česka lidi pod pětačtyřicet let, spíše hodně nad padesát. Podobné je to třeba v reklamě," říká Sedláková.
Naposled o uplynulém víkendu vzbudil v Česku diskuse spot mladých herců Jiřího Mádla a Marty Issové, v němž nabádají vrstevníky, aby své prarodiče odradili od volby levice. Mimo jiné argumentem, že staří "brzy umřou". Byť se kampaň inspirovala v zahraničí, v západní Evropě není tak ostrý tón vůči seniorům obvyklý.