Proč se ani po pěti letech nepodařilo Usámu bin Ládina chytit?
Odpovím frází, ale výstižnou: jde o hledání jehly ve stohu sena. Odborníci nikdy netvrdili, že to bude snadné. Není jednoduché najít někoho, kdo důsledně dodržuje bezpečnostní pravidla. Ihned po útocích se Ládin důsledně "odstřihl" od elektroniky i mobilních telefonů - tedy od všech zdrojů, které by mohly vést k identifikaci jeho pohybu. Ládin se chová velmi kvalifikovaně.
Na druhé straně po něm slídí elitní komanda (české nevyjímaje), satelity - ty nejlépe připravení lidé a nejsofistikovanější technika. A Ládin, muž zahalený v hábitu se sandály na nohu, je neznámo kde.
Satelit, který by vypátral elektronický prostředek, který má Ládin u sebe, je k ničemu, protože ho ten chlap nemá. Najít ho můžeme jen s pomocí informací získaných od lidí. Jen tak se můžeme dozvědět, kdy a kde by mohl být. Nu a pokud jde o české speciální síly v Afghánistánu, tak ty se zaměřují na jiné věci, než je Ládin.
Sbírají snad ale informace - třeba o pohybu a činnosti teroristů?
Patří to k jejich práci a té si také spojenci mimořádně cení. Gerilové bojůvky Talibanu ničí "speciálové", jen když je to opravdu nezbytné. Jde o vojenskou jednotku s velkými, nicméně ne neomezenými možnostmi.
Navíc vojenská síla je při hledání bin Ládina k ničemu. Informace, které by vedly k dopadení bin Ládina, by musely pocházet z okruhu jeho bezprostředních spolupracovníků - potenciálních zrádců. Uvědomme si však, že ten, kdo by Ládina vydal, si podle islámské víry podepíše rozsudek smrti. Uzavřen by mu tedy zůstal i ráj.
Lidé nicméně vnímají úspěšnost boje s terorismem určitě i podle toho, že bin Ládin už celých pět let od 11. září uniká...
Jeho dopadení má samozřejmě velký význam. Je pro teroristy ikonou. My však neutrácíme peníze daňových poplatníků na to, abychom se honili za jediným člověkem. Příčiny vzniku i globální charakter terorismu zůstanou i po Ládinově smrti.
Trochu mě zlobí, že hodně lidí má dnes plná ústa boje proti terorismu. Přiznejme si však, že reálných možností máme málo. Nejde totiž o státní terorismus, ale skupiny roztroušené po celém světě.
Pokud naznačujete, že boj proti teroristům je neefektivní, tak s vámi nesouhlasím. Jen namátkou: v poslední době bylo zneškodněno několik pokusů o teroristické útoky značného rozsahu. A navíc - ne o všech akcích zvláštních služeb či policie se veřejnost dozví.
Efektivní a často skryté akce proti teroristům jsou důležitější, než se kasat tím, jak jsme dobří. Snažíme se pracovat stejně skrytě jako naši protivníci. Proč teroristům prozrazovat své záměry či styl práce a ještě strašit lidi?
Mohou se v Česku odehrát podobné tragédie jako 11. září v USA, 11. března 2004 v Madridu či 7. července 2005 v Londýně?
Rozlišujme mezi možným a skutečným.
Odpovězte, prosím.
Jsme členy NATO, Unie a máme vojáky v Afghánistánu či v Iráku. Hlásíme se k ideálům a myšlenkám nepřijatelným pro ty, kteří za terorem v USA, Madridu či v Londýně stojí. Tohle z nás dělá cíl. Ale jak velký bude či vůči komu může být zaměřen - to už jsou spekulace. Mohu říci jen to, že se snažíme mít v rizikových skupinách své lidi. Budování agentur - to je klasická práce tajných služeb. A v této "síti" mohou uváznout užitečné informace o teroristech.
Druhou věcí je neustálé monitorování a vyhodnocování i nepatrných stop ať už v zahraničí nebo v Česku. Teroristé dělají chyby a ty jsou pro nás stopami. Abych byl ale přesný - tohle má na starosti především Úřad pro zahraniční styky a informace a civilní kontrarozvědka BIS.
Dají se popsat kroky, které Česko v tažení proti terorismu podniklo? Je tím správným nášlapem Národní protiteroristické centrum?
Na můj vkus se o terorismu mluví až příliš a málo se dělá. Před Národním protiteroristickým centrem stojí mnoho nezodpovězených otázek. Bude mít vlastní aparát na vyhledávání informací? Anebo bude jen analytický či koordinační? Nápad s Národním protiteroristickým centrem není zatím dotažen do konce.
