Avšak morové rány unese člověk takříkajíc samy o sobě, v jejich prosté, přímé, jednorázové existenci. Jakmile odezní, nemá důvod se v nich dál vrtat.
Bůhvíproč fotbalu s politikou to nestačí. Zosobňují snad jediné dvě sféry, které trpí potřebou dokola se rozebírat, pitvat, zkoumat a převracet v nekonečných debatách. Hlavně před kamerou. A přesto, že se třeba nic nestane.
Dejme tomu, že poslanci jako včera opět zablokují jednání. Občan to vyslechne ve zprávách, pomyslí si něco o rákosce a považuje to za vyřízené. Chyba lávky, prožije si to celé znova, jakoby načisto, neboť ve studiu už se nedočkavě rojí politologové.
Totéž se děje kolem zeleného trávníku. Půldruhé hodiny člověk sleduje zápas, někdy k závěrečné nule na obou stranách, čímž jej pokládá za skončený. Omyl, nastupují fotbalologové, aby týž mač prošli ještě jednou, tentokrát pořádně a zásadně.
Možná že fotbal a politika pociťují podobnou touhu po žvanivém repete, jelikož sdílejí více styčných bodů. V obou se mnohdy dva hráči perou a ostatní přihlížejí. V obou se často střídá, ale málokdy něco změní. V obou se skvěle živí dohady, co za tím asi vězí a co tím kdo sleduje – je to natažený sval, nebo křeč, nebo jen divadýlko?
Chtějí zelení radar, nebo ne, nebo funkce, anebo jim ke štěstí stačí lehce nazelenalé obličeje koaličních druhů? V obou vládne střídavě přátelská a napjatá atmosféra, v obou vůdcové "vysílají jisté signály", což působí skoro šamansky. A v obou používají mudrologové příbuzný jazyk, jímž pronášejí objevné pravdy – že při stavu šestnáct nula byli borci na nejlepší cestě vyhrát či že zima je horší než teplo – i silně statečná, adresná tvrzení.
Například: Budeme situaci sledovat, je vhodné se nad ní zamyslet, případně se s ní vyrovnat. A bude to dlouhý proces. Sebenimráním dávají politika i fotbal najevo, že jsou něco extra – většině potupně přízemních lidských činností musí stačit jedno kolo.
Nebo si snad někdo pozve komisi, aby zhodnotila, jak si vedl při porodu, při milování nebo na vlastním pohřbu? Jen v jednom se svatyně kopané a politiky liší. U fotbalu je jasné hned, kdo vyhrál. V politice to nevíme ani po volbách.
