Konkrétně by požadovaná pomoc spočívala v kontrole vzdušného a námořního prostoru, společném hlídkování a ochraně před útokem zbraněmi hromadného ničení.
Velké obavy panující z terorismu rapidně vzrostly po teroristických útocích ve španělském Madridu, které si vyžádaly přes dvě stě obětí na stovky zraněných.
Jen výdaje na bezpečnost budou ve srovnání s olympijskými hrami v Sydney na trojnásobné úrovni a jako poradci pro bezpečnost budou přizváni také alianční spojenci včetně USA a Velké Británie. Není jistě bez zajímavosti, že s podobnou žádostí nejspíš vyrukuje i Turecko v souvislosti s pořádáním summitu NATO v Istanbulu.
Dnešní Helénská republika vstoupila ještě jako monarchie do Organizace severoatlantické smlouvy spolu s Tureckem k 18. únoru 1952. V letech 1974 až 1980 stáhlo Řecko své síly z vojenské struktury aliance. V souvislosti s tímto krokem byla svěřena vzdušná obrana jihovýchodního křídla NATO do rukou Turecka.
V důsledcích nekonstruktivní a kontraproduktivní postoj je Athénami revidován a v roce 1980 se řecký spojenec do vojenských struktur NATO vrací.
Alianci pragmaticky Řecko využívá k upevnění vlastní pozice jak vůči spojencům tak v regionu. Athény v NATO zcela zřetelně sledují vlastní národní zájmy. Vztah k USA, nejsilnějšímu spojenci v NATO, je ve světle alianční spolupráce zvlášť důležitý a v Řecku jsou nadále udržovány americké vojenské základny, ačkoliv proti americké hegemonii se staví s větší či menší intenzitou jak politické elity, tak řecká veřejnost.
Athény uvítaly plánové přistoupení Rumunska a Bulharska k NATO a celé rozšíření aliance na jaře 2004.
Členství v NATO je dlouhodobým zahraničněpolitickým a bezpečnostním zájmem země a vedle členství v EU je klíčovým faktorem, který zahraniční a bezpečnostní politiku Řecka ovlivňuje.
Po konci studené války se centrum napětí přesunulo z oblasti střední Evropy (Německo) do oblasti jihovýchodního křídla NATO a středomořského regionu (Řecko, Turecko). Z hlediska NATO hraje Řecko ve změněném strategickém prostředí, spolu s Tureckem, důležitou úlohu.
V rámci nové velitelské struktury NATO je jedno ze čtyř Spojeneckých subregionálních velitelství (Sub-Regional Command, SJCR) NATO v jižní Evropě situováno v řecké Larisse (JHQ SOUTHCENT, Joint Command South Centre, Larissa).
Další tři subregionální velitelství jsou v italské Veroně, tureckém Izmiru a španělském Madridu. SJCR v Larisse je podřízeno Regionálnímu velitelství spojeneckých sil NATO v jižní Evropě (Regional Headquarters, Allied Forces Southern Europe, AFSOUTH) v italské Neapoli. Personálně v řeckém SJCR velí řecký generál a jeho zástupcem je generál americký.
Turecký zástupce v hodnosti generála je v čele štábu SJCR v Larisse, respektive nového velitelství v Soluni. NATO také tímto způsobem přispívá pozitivním způsobem k bilaterálním řecko-tureckým vztahům a velitelskou strukturou reflektuje reálnou situaci v regionu i bilaterální vztahy obou zemí (podobně je organizováno SJCR v Izmiru).
Mezi další důvody, proč je Řecko pro NATO tak důležitou zemí je fakt, že proces rozšiřování aliance na východ posunuje Řecko do geograficky ideální pozice, ze které bude možno řídit aktivity NATO na Balkáně a integrovat vojenský personál z nových členů (zde Bulharsko, Rumunsko, Slovinsko).
V budoucnu budou pokračovat snahy Bývalé jugoslávské republiky Makedonie (FYROM) i Albánie stát se členy NATO a z hlediska podpory těchto snah bude Řecko hrát signifikantní roli. Rovněž operace NATO mimo území jejích členů (out of area) budou probíhat ve východním Středomoří, blízkém východu, severní Africe a také jihozápadní Asii. Řecko (společně s Tureckem) ponese v oblasti obranných zájmů NATO větší zodpovědnost než kdykoliv předtím.
Další analýzy a komentáře čtěte na portále natoaktual.cz ZDE
