Hodiny neúprosně odečítají čas do začátku roku 2000, který má podle některých odborníků způsobit naprostý chaos v počítačových sítích. Nejtemnější předpovědi hovoří o vynulování účtů v bankách, kolapsu elektráren, zešílení počítačů v nemocnicích, či dokonce o odpálení nukleárních raket. Tato apokalypsa nás čeká hned 1. ledna a vlády zemí celého světa i obchodní společnosti se horečně snaží dopad problému, pro nějž se zavedl termín Y2K bug, minimalizovat.
Situace je prostá: některé softwary z úsporných důvodů vyjadřují rok pouze dvěma posledními číslicemi místo všech čtyř. Doba mezi 1. lednem 1998 a 1. lednem 2005 je přesně sedm let. Problémový počítač ovšem toto rozmezí vnímá jako -7 let, nebo 93 let. To může mít za následek mylné výstupy například u účetního programu, který pohledávku z roku 1999 označí v roce 2000 jako již devětadevadesát let nesplacenou: dvojčíslí 00 totiž bude považovat za rok 1900. Neméně závažné komplikace přinese také příští únor - nastane totiž zvláštní případ přestupného roku, ke kterému dochází pouze jednou za čtyři sta let. Rok je přestupný, pokud je jeho letopočet dělitelný čtyřmi, ale není přestupný, jestliže je dělitelný stem avšak je přestupný, pokud je dělitelný čtyřmi sty. Některé programy toto nereflektují, a proto u nich dojde 29. února 2000 k posunu data o jeden den.
Drahý letopočet
Proč vůbec k celému problému okolo roku 2000 došlo? V počátcích byla paměť počítačů velmi drahá a ušetření dvou úvodních číslic letopočtu znamenalo pro organizace velké úspory. Paměť pro počítač IBM 7094 v šedesátých letech stála jeden dolar za jeden bajt (tedy jedno písmeno či číslo). Dnes je paměť přibližně milionkrát levnější. Předpokládalo se také, že stávající aplikace v roce 2000 nebudou již dávno v provozu. Problematické jsou zvláště databáze napsané v jazyce COBOL (Common Business Oriented Language), které vznikaly v sedmdesátých letech a v mnoha případech slouží na sálových počítačích dodnes.
Vznikají krizové plány
Problém roku 2000 už berou vážně prakticky všichni. Americká vláda se dokonce zabývá plánem na evakuaci občanů USA ze zemí, které budou případným zhroucením počítačů zasaženy. Podle CIA jsou totiž ve velkém nebezpečí například jaderné elektrárny sovětské výroby či ruský plynařský koncern Gazprom; mimo provoz se může ocitnout i celá ruská telefonní síť. V e své zprávě výbor Senátu USA uvedl, že tato počítačová krize může v postižených zemích vyvolat i občanské nepokoje. Firma Microsoft doporučuje vytvořit si dva "havarijní" plány. Jeden pro případ operativního nahrazení zhrouceného systému či jeho části, druhý má naopak počítat s úspěchem: organizace, jež "přežije", může být zavalena množstvím zakázek od spotřebitelů, kteří k ní přejdou od konkurence.
Prevence na poslední chvíli
Česká vláda se problematikou roku 2000 začala vážně zabývat teprve letos v únoru. Bylo otevřeno Národní koordinační středisko pro problém Y2K v Praze v budově Úřadu pro státní informační systém (ÚSIS). "Čas na prevenci nebyl prakticky žádný," uvedl pro ČTK národní koordinátor a ředitel ÚSIS Karel Berka s tím, že úřad nyní dokončuje souhrnný materiál o stavu příprav na příchod roku 2000, který má 15. července předložit vládě. Na rok 2000 se v tuzemsku podle Berky již přichystaly společnosti se zahraniční účastí a dále podniky, které jsou k tomu vázány napojením na světové organizace - například ČSA. Na rozdíl od bank a firem, v nichž má vliv stát, společnosti soukromé v mnoha případech potřebné kroky neprovedly. Problematické jsou také některé privatizované městské služby jako vodárny a teplárny, jejichž fungování je v zimě životně důležité, ale kterým nemůže vláda nařizovat, aby se včas rokem 2000 zabývaly. Nicméně například Pražská teplárenská a. s. je podle svého mluvčího Pavla Petříka na rok 2000 velice dobře připravena. "Máme projektový tým, který se tím dlouhodobě zabývá," říká Petřík. "K žádným problémům ani poruchám zcela jistě nedojde, a už vůbec ne v dodávkách tepla," ujišťuje. Nepřipravené podniky, které utrpí škody, však nemohou očekávat, že dostanou náhradu od pojišťoven. "Pojišťovny nejsou od toho, aby hradily škody způsobené problémem roku 2000," říká Karel Berka a vysvětluje, že pojistit lze jen nepředvídatelnou událost, kterou počítačový problém roku 2000 rozhodně není. "Všichni vědí, že přijde," dodává.
O možném kolapsu počítačů slyšela většina respondentů
Podle průzkumu Institutu pro výzkum veřejného mínění o možných potížích počítačů s příchodem roku 2000 slyšelo již 73 procent respondentů, 43 procent považuje tento problém za závažný.Přípravy na nové datum zaznamenalo na pracovišti 36 procent ekonomicky aktivních lidí.
Situace je prostá: některé softwary z úsporných důvodů vyjadřují rok pouze dvěma posledními číslicemi místo všech čtyř. Doba mezi 1. lednem 1998 a 1. lednem 2005 je přesně sedm let. Problémový počítač ovšem toto rozmezí vnímá jako -7 let, nebo 93 let. To může mít za následek mylné výstupy například u účetního programu, který pohledávku z roku 1999 označí v roce 2000 jako již devětadevadesát let nesplacenou: dvojčíslí 00 totiž bude považovat za rok 1900. Neméně závažné komplikace přinese také příští únor - nastane totiž zvláštní případ přestupného roku, ke kterému dochází pouze jednou za čtyři sta let. Rok je přestupný, pokud je jeho letopočet dělitelný čtyřmi, ale není přestupný, jestliže je dělitelný stem avšak je přestupný, pokud je dělitelný čtyřmi sty. Některé programy toto nereflektují, a proto u nich dojde 29. února 2000 k posunu data o jeden den.
Drahý letopočet
Proč vůbec k celému problému okolo roku 2000 došlo? V počátcích byla paměť počítačů velmi drahá a ušetření dvou úvodních číslic letopočtu znamenalo pro organizace velké úspory. Paměť pro počítač IBM 7094 v šedesátých letech stála jeden dolar za jeden bajt (tedy jedno písmeno či číslo). Dnes je paměť přibližně milionkrát levnější. Předpokládalo se také, že stávající aplikace v roce 2000 nebudou již dávno v provozu. Problematické jsou zvláště databáze napsané v jazyce COBOL (Common Business Oriented Language), které vznikaly v sedmdesátých letech a v mnoha případech slouží na sálových počítačích dodnes.
Vznikají krizové plány
Problém roku 2000 už berou vážně prakticky všichni. Americká vláda se dokonce zabývá plánem na evakuaci občanů USA ze zemí, které budou případným zhroucením počítačů zasaženy. Podle CIA jsou totiž ve velkém nebezpečí například jaderné elektrárny sovětské výroby či ruský plynařský koncern Gazprom; mimo provoz se může ocitnout i celá ruská telefonní síť. V e své zprávě výbor Senátu USA uvedl, že tato počítačová krize může v postižených zemích vyvolat i občanské nepokoje. Firma Microsoft doporučuje vytvořit si dva "havarijní" plány. Jeden pro případ operativního nahrazení zhrouceného systému či jeho části, druhý má naopak počítat s úspěchem: organizace, jež "přežije", může být zavalena množstvím zakázek od spotřebitelů, kteří k ní přejdou od konkurence.
Prevence na poslední chvíli
Česká vláda se problematikou roku 2000 začala vážně zabývat teprve letos v únoru. Bylo otevřeno Národní koordinační středisko pro problém Y2K v Praze v budově Úřadu pro státní informační systém (ÚSIS). "Čas na prevenci nebyl prakticky žádný," uvedl pro ČTK národní koordinátor a ředitel ÚSIS Karel Berka s tím, že úřad nyní dokončuje souhrnný materiál o stavu příprav na příchod roku 2000, který má 15. července předložit vládě. Na rok 2000 se v tuzemsku podle Berky již přichystaly společnosti se zahraniční účastí a dále podniky, které jsou k tomu vázány napojením na světové organizace - například ČSA. Na rozdíl od bank a firem, v nichž má vliv stát, společnosti soukromé v mnoha případech potřebné kroky neprovedly. Problematické jsou také některé privatizované městské služby jako vodárny a teplárny, jejichž fungování je v zimě životně důležité, ale kterým nemůže vláda nařizovat, aby se včas rokem 2000 zabývaly. Nicméně například Pražská teplárenská a. s. je podle svého mluvčího Pavla Petříka na rok 2000 velice dobře připravena. "Máme projektový tým, který se tím dlouhodobě zabývá," říká Petřík. "K žádným problémům ani poruchám zcela jistě nedojde, a už vůbec ne v dodávkách tepla," ujišťuje. Nepřipravené podniky, které utrpí škody, však nemohou očekávat, že dostanou náhradu od pojišťoven. "Pojišťovny nejsou od toho, aby hradily škody způsobené problémem roku 2000," říká Karel Berka a vysvětluje, že pojistit lze jen nepředvídatelnou událost, kterou počítačový problém roku 2000 rozhodně není. "Všichni vědí, že přijde," dodává.
O možném kolapsu počítačů slyšela většina respondentů
Podle průzkumu Institutu pro výzkum veřejného mínění o možných potížích počítačů s příchodem roku 2000 slyšelo již 73 procent respondentů, 43 procent považuje tento problém za závažný.Přípravy na nové datum zaznamenalo na pracovišti 36 procent ekonomicky aktivních lidí.
