Není automatem na podpisy, hájí Zemana ve sporu s rektory Chládek

Podle ministra školství Marcela Chládka neexistují žádné zákonné důvody pro neudělení profesury pro trojici odmítnutých kandidátů. Miloše Zemana však chápe. Má nárok na svůj názor a rozhodně by neměl být automatem na podpisy, uvedl ministr v rozhovoru pro MF DNES.

Ministr školství Marcel Chládek | foto:  Petr Topič, MAFRA

Prezident Miloš Zeman se v úterý sešel s ministrem školství Marcelem Chládkem a oznámil mu, že odmítá jmenovat profesorem tři z pětačtyřiceti navržených akademiků. Zemanovo veto pobouřilo rektory vysokých škol, kteří na protest zrušili plánované slavnostní předávání profesorských dekretů (více zde).

Chládek se jim nyní snaží sjednat schůzku s prezidentem a celou věc urovnat. Očekává, že na ní Hrad předloží doklady k podezřením, jimiž odmítnutí profesur zdůvodnil.

Zemanova válka: profesoři vracejí úder

Vše o kauze jmenování profesorů v MF DNES

Mluvčí Hradu Jiří Ovčáček ve středu podrobněji popsal důvody, které vedly Zemana k odmítnutí podepsat jmenovací dekrety trojice kandidátů na profesuru. Prezidentovi podle něj vadí, že Ivan Ošťádal byl evidovaným agentem StB, Jan Eichler byl za komunismu armádním propagandistou a Jiří Fajt si jako ředitel Národní galerie řekl o odměny z komerční sféry.

Podle Chládka se však nejedná o zákonné důvody pro neudělení profesury. „My kontrolujeme proces udělování, neposuzujeme morální charakter navržených. U profesorů není nikde dána podmínka lustračního osvědčení. Od rektorů vím, že právě u těch tří zmiňovaných kandidátů problém není,“ vysvětlil Chládek.

Zeman by neměl být automatem na podpisy

Podle Chládka prezident při předložení návrhů nejprve žádné výhrady ke kandidátům neměl. Později však Chládka informoval, že o nedostatcích se dozvěděl od bezpečnostních útvarů.

„Podle našeho názoru splnili všechny podmínky, které splnit měli. Neexistuje žádný jiný zákon, který by určoval jiné podmínky,“ zopakoval ministr školství. Podle svých slov však Zemana chápe. Myslí si, že má nárok na svůj názor a rozhodně by neměl být „automatem na podpisy“.

Není to poprvé, co se v souvislosti s udílením profesorských titulů objevily problémy (více zde). Podle Chládka je však změna příslušného zákona zatím na debatě odborníků. „Vysokoškolský zákon jde nyní ve Sněmovně do prvního čtení. Já samozřejmě nemohu předpovědět, jestli v současné situaci nepadne nějaký návrh na změnu. Ale ty alternativy už byly představeny,“ dodal.

Odmítnutí profesoři

Jan Eichler
Od roku 1994 je vědeckým pracovníkem Ústavu mezinárodních vztahů v Praze, kde se zabývá problematikou bezpečnosti. Přednáší na Fakultě mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické (VŠE) v Praze. Po absolvování vojenské akademie v Bratislavě v roce 1975 pracoval na ministerstvu národní obrany. 1979 - 1982 - působil na československém velvyslanectví v Paříži jako sekretář vojenského a leteckého přidělence ČSSR. 1982 - 1990 - pracoval na ministerstvu obrany a následně krátce v generálním štábu Československé armády.1991 - 1994 - byl zástupcem vedoucího odboru na Institutu pro strategická studia ministerstva obrany. V dubnu 2004 ukončil habilitační řízení na Vojenské akademii v Brně v oboru teorie obrany státu.

Jiří Fajt
Generální ředitel Národní galerie (od 1. července 2014). Vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze (1983) a dějiny umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (1994), později habilitoval v ČR i Německu. Ve druhé polovině 80. let pracoval jako myč oken, později pracoval v Lapidáriu Národního muzea v Praze (1988 - 1992)
1993 - 2000 - byl zaměstnán v Národní galerii, od roku 1995 vedl Sbírku starého umění; od roku 2000 působil zejména v Německu, přednáší na univerzitách v Berlíně a Praze (Filozofická fakulta UK).

Ivan Ošťádal

Působí na katedře fyziky povrchů a plazmatu Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Loni v červnu byl vědeckou radou navržen na jmenování profesorem pro obor fyzika - fyzika povrchů a rozhraní.