Boris Šťastný (ODS)

Boris Šťastný (ODS) | foto: Michal Šula, MAFRA

Příští „Děkujeme, odcházíme“ by mělo být trestné, míní poslanec Šťastný

  • 245
Výpadky zdravotní péče by v budoucnu měly být trestným činem. Myslí si to alespoň poslanec Boris Šťastný, který stojí v čele sněmovního výboru pro zdravotnictví. Podle něj "Děkujeme, odcházíme" také ukázalo, že je potřeba opět diskutovat o postavení České lékařské komory a o tom, zda by v ní mělo být členství povinné. Protest podle Šťastného povede k nárůstu stížností od pacientů.

Podle Šťastného do budoucna existují dvě možnosti, jak protestní akce a krizové scénáře lékařů řešit. "Buď budou výpadky zdravotníků v lékařské péči považovány za trestný čin, nebo změníme ústavu a řekneme lidem, že stát jim zdravotní péči v podobných situacích nedokáže garantovat," řekl iDNES.cz poslanec a lékař Boris Šťastný (ODS).

Ústava o lékařské péči

Hlava čtvrtá Listiny základních práv a svobod, článek 31

Každý má právo na ochranu zdraví. Občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon.

A ve svých myšlenkách jde politik ještě dále. Podle něj by v Česku mohla vzniknout páteřní síť nemocnic, do níž by spadala fakultní a další velká zdravotnická zařízení.

"V nich by měl být ještě přísnější režim a lékaři, kteří tam pracují, by museli počítat s povinnostmi navíc a například nemožností podávat v jednu chvíli hromadné výpovědi," dodal Šťastný.

"Je vidět, že pan poslanec ještě nestrávil to, že byla uzavřena dohoda mezi lékaři a vládou a nejsou žádnou důvody vyhlašovat krizové scénáře a pořádat manévry za peníze daňových poplatníků," reagoval na Štastného plány prezident České lékařské komory a člen odborů Milan Kubek. Šťastný dříve kritizoval dohodu uzavřenou mezi odbory a ministerstvem zdravotnictví.

Podle Šťastného nejde o odvetu odborům. "Není to truc ani protiakce, je to skutečnost, že své zájmy mají kromě lékařů také pacienti a stát. Ten se musí postarat, aby dostál povinností vůči občanům," zdůraznil politik.

O záměru postihovat výpadky péče chce nyní otevřít debatu mezi politiky a moderovat ji. Předložení novel ale Šťastný neplánuje. Je to podle něj povinnost vlády. Tedy například ministerstev zdravotnictví nebo vnitra.

Jenže první jmenované podobné změny neplánuje. "Mechanismy, které jsou ukotveny v krizovém řízení a dovolují ve stavu ohrožení lékaře dostat do práce příkazem, už existují a jsou celkem dostačující," uvedl ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09). Šťastného slova tak zatím zůstávají jen u vyřčeného názoru.

Pacienti jsou naštvaní, na lékaře si budou více stěžovat

Heger a Šťastný se naopak shodují na jiném dopadu odborářské výzvy "Děkujeme, odcházíme". Vedla k naštvání pacientů a ti teď budou k lékařům méně shovívaví.

"Přinese to celou řadu nových situací, kdy se budou pacienti více zabývat svými právy, budou mít vyšší nároky na zdravotnická zařízení a přibude z jejich strany stížnosti," domnívá se Šťastný. "Akce odborů vybudila určitou averzi vůči lékařům a urychlila proces postupného ubývání lékařského charisma," míní Heger.

Krize vrátila do diskuse dobrovolně členství v ČLK

Podle Šťastného i Hegera se také ukázalo, že v krizi ČLK nezastupovala všechny lékaře, ale jen jejich menší část. "Reprezentovala maximálně čtvrtinu lékařů, nikoliv celý lékařský stav," upozorňuje Heger.

Stalo se dnes

"Vystupování vedení komory bylo v posledních měsících účelové, aktivistické, odborářské," dodal Šťastný s tím, že komora je profesní, nikoliv odborovou organizací.

Prezident ČLK s tím ale nesouhlasí: "V Rakousku je lékařská komora přímo odborovou organizací. Ve vyspělých státech spolupracují komory se všemi institucemi včetně odborů. Na tomto propojení není nic divného," řekl iDNES.cz Kubek.

Podle Hegera je otázkou, zda upravit zákon o ČLK a změnit podmínky pro volbu jejího vedení. "Je letitě známo, že demokracie zde selhává a současná reprezentace je vybírána jen malým počtem aktivních členů. Ti ostatní jsou neaktivní ne proto, že by komoru nechtěli, ale protože s ní tak trochu nesouhlasí," komentoval situaci v komoře Heger.

Šťastný by zase rád diskutoval mimo jiné na sněmovním výboru pro zdravotnictví o postavení komory, jejích kompetencích nebo povinném členství lékařů v této instituci. "Vždy jsem byl pro nepovinné členství, ale je to jen můj osobní postoj," uvedl Šťastný.

Kubek za tím vidí snahu umlčet oponenta. "Pokud bude ČLK plnit své povinnosti, bude nezávislým garantem lékařské péče a bude hájit práva lékařů, politici podlehnou tu a tam snaze zlikvidovat svého názorového protivníka," dodal.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video