Pamatuje si to velmi dobře. Linda Kolářová ze Zlína jezdila každým rokem na pionýrský tábor do Jeseníků. "Vždycky se jelo první tři týdny v červenci. Téměř každý rok jsme se brodili v blátě, a zatímco pláštěnka byla pořád v pohotovosti, plavky jsem nikdy nevytáhla z batohu," vzpomíná Kolářová.
Teď, když plánuje prázdninový program pro své děti, řídí se vlastní zkušeností s počasím. "Pěkně se vždy udělalo až po mém návratu. Takže tábor pro kluky vybírám až na konec července nebo začátek srpna," říká žena.
A meteorologové jí dávají za pravdu. "Nejlepší čas na tuzemskou dovolenou je přibližně od poloviny července do poloviny srpna," říká Michal Žák z Českého hydrometeorologického ústavu. To už totiž naší zemi přestává vládnout upršené medardovské počasí, kterým obvykle prázdniny začínají.
|
Infografika k počasí ZDE |
"A také teploty vystupují dostatečně vysoko, aby se dalo polehávat u vody," říká meteorolog. Od druhé poloviny července je počasí mnohem stálejší a méně prší. "Když už zaprší, tak se po dešti zase docela rychle vyjasní," vysvětluje Žák.
Konec prvního prázdninového měsíce a začátek srpna přináší takzvané psí počasí. Alespoň se mu tak říká mezi meteorology. "Nemá to nic společného se známým rčením o počasí, za kterého by člověk ani psa ven nevyhnal. Je to pojem známý už od starověku. Řekové si všimli, že v době tropických veder je na obloze viditelná hvězda Velkého psa," vysvětluje Lukáš Kuběnka z Meteopressu. Právě při těchto "psích" dnech teploty u nás často šplhají ke třiceti stupňům.
"Ve větší míře se také vyskytují bouřky. Při nich spadne nejvíce srpnových srážek. To je velký rozdíl od července. Tehdy jsou totiž běžnější spíš přeháňky a trvalé deště," popisuje Kuběnka.
V druhé polovině srpna už teploty obvykle klesnou k 27 stupňům. Odhady meteorologů jsou postavené na mnohaletých statistikách.
Vždycky se ale může stát, že počasí překvapí. Důkazem mohou být povodně v Čechách v srpnu 2002. Tedy v období, do kterého by správně vytrvalé deště patřit neměly. "Povodně takového rázu se nedají předpovědět. Navíc před třemi lety se spojilo několik okolností, které pak vyvrcholily záplavami," říká Kuběnka.
Nad jihem Čech se vytvořila tlaková níže, která nepustila mraky plné vody dál. "Obrovské množství vody, které z nich vypršelo, vteklo do jediné řeky – Vltavy. Ta ten nápor samozřejmě neunesla," říká Kuběnka. 13. srpna 2002 totiž napršelo za jediný den 140 milimetrů srážek.
"Tolik zdaleka nenaprší ani za celý červenec, který bývá hodně deštivý," podotýká meteorolog.
V Ostravě je to jinak
Ne na všechna místa v republice se dají dlouholeté teplotní a srážkové průměry uplatnit. Jsou totiž regiony, ve kterých lidé vytahují o prázdninách deštníky častěji než v ostatních. Obecně sem patří samozřejmě horské oblasti, kde je také vždycky o hodně chladněji.
"Nejvíce prší v Krušných horách, Krkonoších a Beskydech, na jižní Moravě s deštěm tolik počítat nemusí," přibližuje Žák. Stejně tak je sušší Mostecko, Lounsko a Rakovnicko. A když se celá země "vaří" v třicetistupňových vedrech, Ostravané si obvykle mohou užívat celkem příjemných teplot kolem 25 stupňů.
"Počasí na severní Moravě ovlivňuje jiná fronta než zbytek země, to způsobuje odlišnosti," říká Žák.
Ještě před sto lety vypadaly prázdniny pravděpodobně poněkud jinak. "Už to, jak léto začíná, se hodně liší od dřívějška. Vždyť jen za posledních pět let padlo v květnu neuvěřitelně mnoho teplotních rekordů.
V červenci naopak tyto rekordy zaznamenáváme pouze ojediněle," poznamenává Kuběnka. A Michal Žák dodává: "Léto nastupuje brzy, mizí přechodné období. Jaro je tak čím dál kratší."
Extrémy budou častější
A tak zatímco za našich babiček platívalo, že červenec býval mnohem deštivější než červen, v posledních letech se množství srážek v obou měsících vyrovnává. A jak se bude ráz prázdninového počasí vyvíjet v budoucnu, je podle odborníků otázkou. "Existují různé periody, v nichž se ráz počasí mění. Ta nejkratší trvá asi třicet až padesát let," říká Kuběnka.
Zatím nelze podle něj přesně říct, jaký vliv má na změny klimatu člověk, takže jsou možné dvě varianty vývoje. "Jednoduše řečeno bude u nás v létě buď víc pršet a zároveň bude o něco tepleji, nebo se naopak ochladí," nastiňuje. "Jisté je, že se budeme častěji setkávat s extrémními jevy, jako jsou bouřky a prudké lijáky," doplňuje Žák.
