Přípravné třídy se zřejmě otevřou pro všechny děti (ilustrační snímek).

Přípravné třídy se zřejmě otevřou pro všechny děti (ilustrační snímek). | foto: Profimedia.cz

Nulté ročníky škol se otevřou všem dětem, je o ně čím dál větší zájem

  • 79
Do přípravných tříd základních škol, kde se děti učí držet tužku či mýt si ruce, budou moci pravděpodobně chodit všichni zájemci. Počítá s tím chystaná novela školského zákona. Zatím jsou nulté ročníky určené jen pro děti se sociálním znevýhodněním. Zájem o tyto třídy v posledních letech výrazně roste.

"Přípravné třídy bych chtěl otevřít pro všechny děti, jejichž rodiče o to projeví zájem. To znamená nejen pro děti z vyloučených socio-ekonomických rodin," řekl iDNES.cz ministr školství Marcel Chládek.

Nyní do nultých ročníků chodí převážně děti z chudších poměrů, zhruba v polovině případů Romové. Dohánějí v nich základní dovednosti, které neumí z domova, a připravují se na vstup do první třídy. "Učí se například stolovat, malují, zpívají nebo zlepšují výslovnost," řekla iDNES.cz Alena Zákutná, zástupkyně ředitelky lounské ZŠ Školní, kde mají přípravnou třídu deset let.

"Některé děti často před tím nechodily do školky a k nám přijdou jak čistý papír. Během roku je ale vidět pokrok a získají základní návyky. I ty - když si dovolím říci - zanedbané děti jsou na první třídu připravené. Když přijdou do školy bez jakékoli přípravy, tak je to katastrofa," doplnila Zákutná.

Přípravné třídy

Přípravné třídy v Česku fungují od roku 1993, vymezené zákonem jsou od roku 2004. O zařazení dětí do nultého ročníku rozhoduje ředitel školy na doporučení pedagogicko-psychologické poradny a za souhlasu rodičů. Zřízení přípravných tříd povolují krajské úřady, které také na jejich provoz posílají peníze.

V loňském školním roce chodilo do 282 přípravných tříd ve 238 školách celkem 3 480 dětí. Nejvíce v Ústeckém kraji (987 dětí), Praze (763) a Moravskoslezském kraji (381), jednoznačně nejméně ve Zlínském kraji, kde funguje jen jedna třída se 14 žáky.

Dětí v přípravných třídách výrazně přibývá. Zatímco ve školním roce 2008/2009 jich bylo 2 028, v tom letošním již 3 520. "Děti jsou tam spokojené. Rodiče oceňují, že dělají velké pokroky, dozrávají nebo jsou více soustředěné a samostatné," řekla iDNES.cz Zuzana Kučerová, radní pro školství Prahy 9, kde nulté ročníky fungují ve čtyřech školách.

Jejich výhodou je v porovnání se školkami a školami i menší kolektiv. Může do nich totiž chodit jen 7 až 15 dětí, v případě výjimky maximálně 19. Učí v nich učitelé pro první stupeň nebo speciální pedagogové, někdy mají k ruce i asistenta. Děti nedostávají známky, ale slovní hodnocení. 

Otevření přípravných tříd pro všechny zájemce může částečně ulevit přeplněným školkám. Zároveň ale budou nulté ročníky muset nabízet rozmanitější aktivity pro děti z různého prostředí.

Novela zákona začne platit nejdříve v lednu 2015. "Záměrem by mělo být možné vzdělávání v přípravné třídě i pro děti bez sociálního znevýhodnění, a to na základě doporučení školského poradenského zařízení s tím předpokladem, že tak lze vyrovnat vývoj konkrétního dítěte," uvedla pro iDNES.cz Jana Holíková z tiskového odboru ministerstva školství. "Je to krok správným směrem. Myslím, že by to všem dětem, které mají odklad, by to prospělo," reaguje radní Kučerová.

Změnu zákonu vítá i Ústecký kraj, ve kterém je přípravných tříd nejvíce. Podle mluvčí kraje Magdaleny Hanáčkové současná podmínka diskriminuje ostatní děti. "Bylo by přínosné, pokud by byly otevřeny pro všechny předškoláky, jejichž rodiče by si mohli vybrat, zda se děti budou na školní docházku připravovat v mateřské škole, či v přípravné třídě, pokud bude zřízena v blízkosti jejich bydliště," řekla iDNES.cz Hanáčková (o situaci v kraji čtěte zde).

Čtvrtina dětí chodí do nultých ročníků neoprávněně

Pojem "sociální znevýhodnění" si ale v některých školách vykládají různě a do přípravných tříd už nyní přijímají i děti z normálních poměrů, které mají odklad a rodičům připadá nultý ročník přínosnější než další rok ve školce. Některé rodiče motivuje i to, že přípravné třídy jsou zdarma. Narozdíl od mateřských škol, kde se za děti, které dostaly odklad a opakují tak poslední ročník, musí od začátku loňského roku platit.

Česká školní inspekce v loňském školním roce při kontrole přípravných tříd 39 škol zjistila, že v nich má sociální znevýhodnění jen 73 procent dětí. Zbytek tak navštěvoval nulté ročníky v rozporu se zákonem.

Co říká zákon

Podle platného školského zákona jsou přípravné třídy určené "pro děti v posledním roce před zahájením povinné školní docházky, které jsou sociálně znevýhodněné a u kterých je předpoklad, že zařazení do přípravné třídy vyrovná jejich vývoj".

"V těchto příkladech ukládáme řediteli školy lhůtu k přijetí opatření. Vzhledem k tomu, aby to nepostihlo již děti přijaté, mají opatření většinou charakter preventivní. Tedy aby se pochybení neopakovalo v dalším roce. Požadavek na sociálně znevýhodněné děti je v zákoně jasně zformulovaný, jen není řediteli škol respektovaný," řekl iDNES.cz náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys. 

Podle něj se ale nestává, že by kvůli tomu na znevýhodněné děti nezbylo místo. "Problém je spíš opačný. Speciální vzdělávací potřeby často nejsou zjištěny a s dětmi není na úrovni předškolního vzdělávání pracováno odpovídajícím způsobem. Přípravné třídy tak často nejsou ani naplněny do maximálního počtu," uvedl Andrys. Patnáct dětí je jen v pětině tříd, devatenáct pouze ve dvou procentech.

Podle Zákutné jsou potíže s častým stěhováním rodin a někdy i špatnou docházkou dětí. "Migrace je velká. Někdy rodiče nejsou důslední a děti nevodí. Potom jim to chybí," popsala zástupkyně ředitelky.

Ministerstvo už na podzim 2012 avizovalo, že nulté ročníky nebude možné zakládat v praktických (tedy bývalých zvláštních) školách. Některé děti totiž na nich poté nastupují i do první třídy, i když nemají lehké mentální postižení. Například Ústecký kraj už od loňského září odmítá žádosti o zřízení přípravných tříd v praktických školách.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video