O podobě zákona ve čtvrtek jednala pracovní skupina složená ze zástupců ministerstva školství, vysokých škol, Akreditační komise nebo Vysokoškolského odborového svazu.
Vysoké školy by mohly svým absolventům odebrat titul například v případě opsání diplomové práce. „Obecně si myslím, že je to v pořádku. Spáchá-li někdo nepravost, tak má být samozřejmě potrestán,“ zhodnotil návrh pro iDNES.cz předseda Rady vysokých škol a prorektor VŠE Jakub Fischer. Podle něj se však zatím nestanovily promlčecí lhůty. O možnosti odebírat tituly už dříve informovaly Lidové noviny.
Ministerstvo počítá také s tím, že profesory bude dál jmenovat prezident. Kvůli nechuti Miloše Zemana tuto pravomoc dál vykonávat se zvažovalo, že by profesory mohl jmenovat ministr školství, předseda senátu či samotné vysoké školy. Zeman loni odmítal jmenovat profesorem Martina C. Putnu.
Vysoké školyV Česku funguje 26 veřejných, dvě státní a 44 soukromých vysokých škol. Celkem je v akademickém roce 2013/2014 navštěvovalo 368 tisíc studentů. |
„Upřesňuje se aktuální postup. Například se zmiňuje, že jmenování probíhá dvakrát ročně, což zabezpečuje, aby se s procesem neotálelo,“ uvedl Fischer. To se právě dělo v posledním roce, kdy někteří akademici čekali na jmenování řadu měsíců.
Zeman nakonec profesorské dekrety pouze podepsal a jejich předání nechal na ministrovi školství. Pokud prezidentovi tato pravomoc zůstane, je možné, že stejným způsobem bude postupovat i v budoucnu.
Podle předsedy České konference rektorů Tomáše Zimy přípravu novely neprovázejí žádné zásadní neshody. „Věci, které jsme diskutovali, se posunuly kupředu. Běží to podle mého názoru dobrým směrem,“ řekl iDNES.cz rektor Univerzity Karlovy.
Zástupci vysokých škol na jednání připomínkovali aktuální podobu materiálu. „V některých případech jsme se shodli, v některých ne. Naše připomínky jsou různě závažné a nechtěl bych je vytrhávat z kontextu. Závěr byl, že ministerstvo shrne dnešní diskusi a připraví další verzi materiálu,“ doplnil Fischer. S celkovým hodnocením je podle něj nutné počkat, než bude jasné, nakolik ministerstvo jejich výhrady zohlednilo.
Kdy školy konečnou podobu návrhu dostanou, se zatím neví. Náměstek ministra pro vysoké školství Jaromír Veber a náměstek pro legislativu Petr Mlsna, kteří se čtvrtečního jednání zúčastnili, přes mluvčí resortu Kláru Bílou iDNES.cz vzkázali, že příprava novely probíhá podle plánovaného harmonogramu. „Bližší informace poskytneme na tiskové konferenci, která se uskuteční do několika týdnů,“ uvedli.
Školy nebudou dostávat peníze na několik let dopředu
Ministerstvo jako základ využilo už hotovou, ale neschválenou novelu exministra Petra Fialy. Nadále se například počítá s tím, že se Akreditační komise změní na Národní akreditační agenturu, která bude udělovat akreditace ne jednotlivým oborům, ale celým vysokým školám.
„Institucionální akreditace by měly přinést jasnější, méně byrokratické řízení. Samozřejmě to vyžaduje i větší odpovědnost vysokých škol,“ podotkl Zima. Programy vysokých škol se také zřejmě budou rozdělovat na profesní (praktičtěji zaměřené) a akademické.
Naopak se upustilo od takzvaného kontraktového financování, kdy školy měly dostávat peníze od státu na několik let dopředu, aby mohly lépe plánovat svou činnost.
Ministr školství Marcel Chládek před třemi týdny na jednání předsednictva Rady vysokých škol uvedl, že novela půjde na podzim do vnějšího připomínkového řízení. Začít platit by měla od 1. ledna příštího roku, nebo od začátku akademického roku na podzim 2015.
Reformu vysokých škol začal připravovat už exministr Josef Dobeš (VV). Proti jeho návrhům však před dvěma lety protestovali studenti i pedagogové, proto je jeho nástupce Fiala v létě 2012 stáhl. Fialův materiál prošel připomínkovým řízením, ale kvůli pádu vlády Petra Nečase se jej nepodařilo uzákonit. Tehdejší kabinet také plánoval zavést zápisné, to ale - stejně jako školné - současná vláda Bohuslava Sobotky vylučuje.
