V bledě modrém to platí o technicích letounů či mechanicích Leteckých opraven Kbely, kteří dokončují poslední úpravy čtyř stíhaček, aby se mohly od prvních dnů vstupu republiky do aliance zúčastnit společných operací s letectvy NATO. V září k nim pak přibudou další čtyři modernizované stroje.
"Montujeme do nich družicovou navigaci, výškoměry ve stopách, západní přistávací a anténní systémy, antikorozní blikače, dálkoměry k navigačním majákům, elektroniku k rozpoznávání cizích a vlastních letounů," jmenuje namátkou zástupce velitele základny Jiří Bis.
Největším problémem je přesto podle pilota Michaela Borůvky komunikace v angličtině. Dokonce větší problém než skok z třiceti hodin ročně na sto šedesát, které mají piloti už letos strávit v kabině letounu. "Ale zvládneme to. Máme sice práce až nad hlavu, avšak konečně děláme něco, k čemu jsme se celý život připravovali," připomíná Borůvka nedávné časy, kdy se piloti kvůli nedostatku náhradních dílů či paliva podobali spíše pěšákům než letcům. Mnoho z nich proto z letectva odešlo.
Ačkoliv i přes tvrdé podmínky přípravy na společné akce s aliančními letectvy vládne mezi čáslavskými piloty euforie, protože se po letech nečinnosti mohou opět stát respektovanými odborníky, výhrady mají k tomu, že dlouho očekávané změny přicházejí na poslední chvíli. Výcvik podle výškoměrů ve stopách byl například plánován už v roce 1997, piloti si ale na tento důležitý ukazatel podmínek letu zvykají až nyní - těsně před vstupem země do NATO. Většina z nich je dosud zvyklá na výškoměry, jež ukazují metry. "Zatím na to není připraven ani výcvikový letoun s dvojím řízením, bez něhož je efektivní přechod na západní systém pilotáže jen velmi obtížný," stěžuje si Borůvka.
On i ostatní piloti přesto věří, že letouny budou včas připraveny. "Jinak bychom mohli létat akorát tak na koštěti," dodává. O tom, co v následujících dnech čeká například pilota Jiřího Pospíšila, svědčí mimo jiné pouhá jedna hodina, kterou letos strávil za řízením letounu. Byl v kursu angličtiny, ale i on pevně doufá, že hrozivě vypadající manko v pilotáži stíhačky dožene.
Náčelník generálního štábu Jiří Šedivý potíže s přípravou roje migů i pilotů nezastírá. Ani on nepochyuje, že 12. března, kdy republika vstupuje do NATO, budou letouny i letci k dispozici aliančním silám. "Nemohli jsme se pustit do rozsáhlejších investic a reorganizací, dokud nám Brusel přesně neřekl, co od nás očekává," zdůvodňuje příčiny potíží generál. Připustil však, že například Letecké opravny Kbely v modernizaci stíhaček zaspaly. Potíže by armádu tak jako tak zřejmě neminuly. Přípravu lidí i techniky totiž dlouhodobě plánovala k 1. dubnu, kdy se původně počítalo s rozšířením aliance o Varšavu, Budapešť a Prahu.
Čáslavský stíhač: Začínáme opět žít
Zdá se, že se časy v letectvu mění k lepšímu...
Když do funkce náčelníka generálního štábu přišel Jiří Šedivý, začalo se i v letectvu mnohé lepšit. Asi k tomu přispěl i blížící se vstup republiky do aliance. Konečně se o nás někdo stará. Možná i pod tlakem Bruselu. Například Američané: nikdy nám nic nenařizují - jen radí, doporučují. Problém je ale v tom, že někteří úředníci v Praze respektují ještě z minula jen rozkazy. Rady shazují ze stolu. Pak vznikají trapasy, když nám třeba experti z Bruselu dvakrát přátelsky něco doporučí, ale i napotřetí zjistí, že vše zůstává při starém.
Svého času jste neměl daleko k odchodu z letectva, dnes jste šéfem elitního týmu. Je to pro vás zadostiučinění?
Je to ohromná satisfakce. Nikam už odejít nechci. Po letech živoření se znovu stávám pilotem, začínám opět žít.
Zdá se, že si i přes potíže s přípravou stíhaček věříte...
Znám svoje kluky. Jsou to dobří piloti. Dvanáctého března budeme připraveni. I kdybych je měl k tomu dokopat. Nebude to ale nutné - na paty každému z nás šlapou jiní nažhavení piloti, kteří čekají na příležitost stát se členy tohoto elitního týmu.
