Stovky učitelů nedávno dostaly nové platové výměry. A řada z nich se nestačila divit. Pokud měli nějaké osobní ohodnocení, velké části z nich se snížilo nebo nemají žádné.
„Letos v září mi byl snížen osobní příplatek ze 700 Kč na 350 Kč,“ říká vychovatelka ze školy na Moravě. Veškeré netarifní příplatky jsou v režii ředitele školy. Osobní příplatek mohou lidé ve školství dostat také až po letech, v řádu stovek korun. Osobní ohodnocení někde zvyšují ředitelé i o desetikoruny.
„Mně ohodnocení přidělili po třech letech práce v základní škole, a to 200 Kč. Pak mně byl zvýšen na 250 Kč, na začátku roku dokonce na 700 Kč. Letos v září mi ale příplatek opět snížili o polovinu,“ říká vychovatelka a dodává, že vysvětlením snížení peněz bylo zhodnocení pracovních výsledků.
Co dělá vychovatelka?Přímá výchovně-vzdělávací práce s dětmi zahrnuje:
Nepřímá výchovná činnost zahrnuje zejména:
|
Vychovatelka však nedostala žádné upozornění, že něco dělala špatně a ani si nemyslí, že by šlo o nějaké chyby. Nicméně připouští, že se mohlo například stát, že nevložila ve stanoveném termínu měsíční plán na web, neměla dopsanou třídní knihu a další provozní nedopatření, které by si vedení školy pravděpodobně obhájilo.
Bez příplatku jsou stovky učitelů
Podobné zkušenosti popisuje i učitel z jedné velké střední školy v Brně. Nový platový výměr dostal na začátku listopadu stejně jako ostatní učitelé na škole a také byl nemile překvapen nižší částkou u ohodnocení.
„Osobní ohodnocení mi bylo sníženo z 1 200 korun na 800 korun, podle komentáře zástupců ředitelky bylo snížení u ostatních kolegů ještě razantnější, asi o 500 korun,“ popisuje kantor z velké střední odborné školy v Jihomoravském kraji. Nechce však prozradit své jméno ani název školy, protože vedení nerado vidí šíření těchto informací na veřejnost.
Rozdávat odměny není povinnost, ale vůle ředitele
Učitelský plat se skládá ze dvou základních složek: tarifní, na kterou kantoři dosáhnou ze zákona, a pak je složka nadtarifní, kam patří osobní ohodnocení či mimořádné odměny. Druhá je část je však čistě v rukách vedení školy. Řada ředitelů ale nemá na příplatky dostatečné množství peněz.
Ministerstvo školství chce prosadit výraznější zvýšení platů v následujících letech. Další peníze by se podle ministra školství Roberta Plagy měly na výplatnicích učitelů objevit už v příštích letech.
Spolek Pedagogická komora, výběr:
|
„Návrh postupného navyšování rozpočtu na platy ve školství, který schválila vláda, počítá od ledna příštího roku s patnácti procenty pro učitele a deseti procenty pro nepedagogické pracovníky. V roce 2021 by pak učitelé měl brát průměrně 46 tisíc korun a nepedagogové 22 700 korun.
S novelou financování regionálního školství, která začne platit od ledna roku 2020, vznikne větší prostor pro takzvanou netarifní složku platu. Ta dnes činí zhruba osm procent. Věřím, že se toto číslo přiblíží dvaceti procentům,“ vyjmenoval ministr Plaga.
„Rád bych dával víc, ale nemáme na to“
Jakou sílu v motivaci učitele osobní ohodnocení má, si uvědomují i ředitelé škol. Jedním z nich je i pan Jaroslav Jirásko, ředitel Základní školy Lázně Bělohrad. Často ale podle svých slov nenachází v napjatém rozpočtu peníze, které by na osobní ohodnocení pedagogům mohl dát.
„Nejvíc mi chybí finance pro učitele, jednoznačně. Nemám na to zaplatit ty dobré členy sboru. Kantoři mají tarifní základ. Ve škole máme různě dobré učitele, někteří si slušně splní to, co mají v pracovní náplni, a nejsou ochotni dělat cokoliv navíc nebo na sobě profesně pracovat. Za nejlepší učitele považuji ty, kteří své práci věnují hodně času, pracují někdy až do večera, mají chuť se vzdělávat a vymýšlet nové věci. To je pak také znát na jejich profesním růstu,“ vysvětluje ředitel Jaroslav Jirásko.
Podle Jiráska může ale takovým svým učitelům a učitelkám maximálně poděkovat, koupit květinu a sem tam jim na odměnách dát jednorázově pět set korun. To ale nepovažuje za dostatečnou motivaci.
Řetězec dělení peněz od ministerstva po školy
Ministerstvo školství dává finance krajským úřadům, které pak prostředky rozdělují podle norem mezi jednotlivé školy na obě platové složky. Podle celorepublikových dat, která má ministerstvo školství k dipozici za rok 2017 za školy a školská zařízení, která odměňují platem, vyplatily školy na osobní příplatky kolem tří a půl procenta.
Kontroly inspektorů práceOd počátku letošního roku obdržely orgány inspekce práce 1 959 podnětů poukazujících na možné porušování právních předpisů v oblasti odměňování (za celý rok 2017 se jednalo o 2 505 podnětů), z toho:
V letošním roce bylo provedeno již 2 674 kontrol, zaměřených na oblast odměňování (v roce 2017 se jednalo o 3 386 kontrol), z toho:
|
To jsou zhruba dvě a půl miliardy korun, v průměru asi 950 korun měsíčně na pedagoga z celkového objemu finančních prostředků poskytovaných ze státního rozpočtu. Dalších zhruba sedm procent tvořil v roce 2017 objem finančních prostředků na odměny. To je v balíčku asi pět miliard korun, v průměru asi 1900 korun měsíčně na pedagoga.
Ani Státní úřad inspekce práce rozdávání osobních ohodnocení kontrolovat nemůže, protože nejsou nárokovou složkou platu jako například peníze za přímou pedagogickou činnost či specializační příplatky.
Inspektoráty ale pochopitelně podle mluvčího úřadu Richarda Kolibače provádějí kontroly zaměřené na odměňování a na rovné zacházení se zaměstnanci.
„Náš informační systém ale neshromažďuje informace o kontrolách, které by byly zaměřené přímo na (ne)přiznávání osobních příplatků u pedagogických pracovníků. Kontroly jsou zaměřené na dodržování všech právních ustanovení týkajících se odměňování, popřípadě ty prováděné na základě konkrétních podnětů, jsou primárně zaměřeny na skutečnosti, na které poukazuje podatel podnětu,“ říká Kolibač.
Kde není žalobce, není ani soudce
Většina učitelů se bojí ozvat, že nedostávají dostatek peněz, mají malé osobní ohodnocení nebo pracují přesčas a jejich snahu ředitel neocení.
„Já chci dostat aspoň prémie na konci roku. Je mi přes třicet, máme se ženou malé dítě, hypotéku a každý měsíc se s manželkou třeseme, jestli se v domácnosti něco nerozbije, poněvadž bychom opravu neměli z čeho zaplatit,“ uzavírá středoškolský pedagog z Jihomoravského kraje. Přiznává, že by se za sebe měli učitelé umět více postavit.