O vývoji v případu informovala televize Nova. Soudy nižší instance dříve rozhodly, že je případ promlčený a navíc se na něj vztahuje více než 50 let stará prezidentská amnestie. S tím ale nesouhlasila tehdejší nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká, která se v této věci loni obrátila na Nejvyšší soud.
Případ se týká bývalého rakovnického tajemníka Okresního výboru Komunistické strany Československa Pavlíčka, který je jedním ze dvou lidí obžalovaných kvůli násilné kolektivizaci sedláků. Trestního stíhání lidí, kteří ji prováděli, se domáhá asi 350 poškozených.
Případnému pachateli je přes osmdesát let
Soudce okresního soudu v Rakovníku Marcel Lehečka ale odmítl Pavlíčka soudit, protože případ už je prý promlčený a navíc se na něj vztahuje amnestie prezidenta Antonína Novotného z roku 1960. Podle Vesecké ale soudy nižší instance Pavlíčkův skutek nesprávně posoudily, proto se obrátila na Nejvyšší soud.
"Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí okresního i krajského soudu a věc vrátil státnímu zástupci do přípravného řízení k doplnění dokazování a dalšímu rozhodnutí," řekl mluvčí NS Petr Knötig. Soud v Rakovníku i státní zastupitelství v současné době čekají na doručení písemného rozhodnutí. Pak se rozhodne, kdy by Pavlíček, kterému je v současné době už přes osmdesát let, mohl usednout na lavici obžalovaných.
Násilná kolektivizace, při níž o majetek přišly tisíce selských rodin, patří k největším zločinům komunistického režimu. České soudy doposud nebyly v rozhodování jednotné. Zatímco případem Rudolfa Pavlíčka se soudci v Rakovníku odmítli zabývat, u téměř stejného případu, který se odehrál na Olomoucku, už padl trest.
Podle odborníka to může být průlomové rozhodnutí
Loni na jaře uložil tamní soud kvůli účasti na vysídlovaní sedláků podmínku Ladislavu Nakládalovi, který v 50. letech vedl Místní národní výbor v Brníčku u Uničova. Také řada vyšetřovatelů se přiklání k názoru, že podle zákona nemohou být zločiny komunismu promlčené nikdy.
Už před několika lety tak rozhodl i Nejvyšší soud. Soudci NS tehdy řešili kauzu bývalých pohraničníků, kteří v květnu 1978 nechali rozstřílet autobus, jenž při snaze o útěk na západ unesli bratranci Barešové. V přestřelce zahynul rukojmí a jeden z únosců. Nižší soudy věc označily za promlčenou, Nejvyšší soud jim však nařídil případ znovu otevřít.
Podle odborníků by rozhodnutí Nejvyššího soudu v Pavlíčkově kauze mohlo být průlomové. "Jeho názor by se pak mohl stát závazným i pro jiné soudy, které tyto případy řeší," řekl před časem ředitel Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu Pavel Bret.
