Turecká vládní Strana spravedlnosti a rozvoje si do svého čela jednomyslně zvolila Binaliho Yildirima. (22. května 2016) | foto: Reuters

Prioritou je prezidentský systém, prohlásil nový Erdoganův premiér

  • 31
Turecká vládní Strana spravedlnosti a rozvoje si do svého čela jednomyslně zvolila Binaliho Yildirima. Blízkému spolupracovníku prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana a dosavadnímu ministrovi dopravy to automaticky zajišťuje i funkci předsedy vlády. Prezident Yildirima následně pověřil sestavením vlády.

„Prezident pověřil předsedu AKP Binaliho Yildirima vytvořením 65. vlády,“ uvádí se v prohlášení prezidentské kanceláře.

Změnu v čele vlády vyvolala rezignace dosavadního premiéra Ahmeta Davutoglua, který se před dvěma týdny překvapivě rozhodl pro odchod zejména kvůli neshodám s prezidentem Erdoganem. Tyto neshody se nejspíš týkaly nejen rozsahu nynější armádní ofenzivy proti kurdským povstalcům na jihovýchodě země, ale i Erdoganem požadovaných změn ústavy, které by posílily jeho prezidentské pravomoci.

Šedesátiletý Binali Yildirim je naproti tomu považován za prezidentova blízkého a velmi loajálního spojence. Dokázal to i v dnešním projevu na sjezdu, kde mimo jiné řekl, že prioritou jeho vlády bude změna ústavy a zavedení prezidentského systému, o nějž hlava státu kvůli posílení svých pravomocí dlouhodobě usiluje. Změna ústavy prakticky zlegalizuje současný stav.

Erdogan a jeho příznivci považují prezidentský systém, podobný systému v USA nebo ve Francii, za zajištění proti roztříštěné koaliční politice, která omezovala vlády v 90. letech. Jeho oponenti, včetně některých skeptiků z AKP, však tvrdí, že tím jen posiluje své vlastní ambice.

Yildirim v projevu nastínil program své vlády a kromě změn ústavy mluvil i o tom, že jako premiér hodlá pokračovat v boji proti kurdským povstalcům a že si chce s Evropskou unií vyjasnit její postoj k migrační politice.

Yildirim patří ke spoluzakládajícím členům AKP. Jeho příznivci upozorňují na jeho úlohu v rozvoji velkých infrastrukturních projektů, které podpořily tureckou ekonomiku a zvýšily popularitu strany. Kritici, včetně představitele hlavní opoziční strany, ho obviňují z korupce, což Yildirim odmítá. Zvolení Yildirima se předem očekávalo, protože byl jediným kandidátem. Nakonec pro něj ruku zvedlo všech 1405 delegátů.

Změna ve vedení strany přicházejí v době, kdy Turecko, člen Severoatlantické aliance (NATO), čelí řadě bezpečnostních hrozeb, včetně obnovení konfliktu s kurdskými povstalci na jihovýchodě, vlně sebevražedných atentátů spojených s kurdskými bojovníky nebo bojovníky Islámského státu, a rostoucímu tlaku kvůli válce v sousední Sýrii. Zvyšuje se také napětí Turecka s EU kvůli kontroverzní dohodě o snížení toku přistěhovalců z Turecka to Řecka, kterou pomohl dojednat Davutoglu.

„Nemusíte se bát odposlouchávání, pokud nemáte co skrývat“

Šedesátiletý Yildirima je členem vládní Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) a od roku 2002 poslancem parlamentu. Vystudoval Námořní technickou univerzitu v Istanbulu a v letech, kdy byl Erdogan starostou Istanbulu pracoval jako ředitel istanbulského podniku pro námořní přepravu.

Za jeho působení na pozici ministra dopravy byla vybudována vysokorychlostní trať mezi městy Ankara a Eskişehir v západní části Turecka a buduje se další trať mezi Istanbulem a Ankarou. Projekt se zastavil po vykolejení vlaku 22. července 2004 na severu země poblíž města Pamukova, při kterém zahynulo 36 lidí. Neštěstí vyvolalo tlak na odvolání Yildirima, nakonec však v úřadu zůstal. V prosinci 2013 byl z ministerstva dopravy a spojů odvolán a v roce 2014 jmenován poradcem prezidenta.

V roce 2005 vyvolala pobouření fotografie Yildirimovy zahalené ženy, sedící odděleně od něj na pracovním obědě. Snímek, kolující po internetu, mu vysloužil četná obvinění ze sexismu.

V úřadu ministra dopravy a spojů byl také zdrojem četných afér, když například odpověděl na kritiku odposlouchávání vládních telefonních hovorů slovy: „Nemusíte se bát odposlouchávání, pokud nemáte co skrývat.“

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video