Kompletní plán reforem s názvem Strategie 2020 Porošenko představil na tiskové konferenci ve čtvrtek odpoledne. Reformy podle něj mají za cíl umožnit do šesti let podání přihlášky pro vstup Ukrajiny do Evropské unie. „Cílem reforem je dosáhnout evropský životních standardů,“ prohlásil Porošenko.
Krize na UkrajiněPÁSMO: Nárazníková zóna bez těžkých zbraní MOTORKÁŘ: Český cestovatel projel Donbas PŘÍMĚŘÍ: Ukrajinci a povstalci se dohodli na klidu zbraní BATALION AJDAR: Intelektuálové, kteří bojují z Ukrajinu POLITOLOG: Putin chce nyní Ukrajinu rozložit vnitřně SIKORSKI: Válku v Evropě nezačneme TANKY: Záběry z Donbasu usvědčují Rusko ČESKÝ DIPLOMAT: Donbas může skončit jako Somálsko NOVORUSKO: Putin uvažuje o novém státu POROŠENKO: Rusové vpadli na Ukrajinu FAŠISTÉ? Letitá ruská nadávka v novém balení VŮDCI POVSTALCŮ: Rusy nahradili Ukrajinci |
Za jednu z nejdůležitějších označil reformu ukrajinské justice, protože je nutné znovu vybudovat důvěru společnosti k soudům a soudcům. Ta je podle průzkumů nyní mnohem nižší než důvěra obyvatel k ukrajinské armádě. „Korupce a nepořádek ve státě je velkým spojencem nepřítele,“ myslí si ukrajinský prezident.
V první vlně reforem se chce ukrajinská vláda věnovat také oblastem policie, daní, obrany a decentralizace moci. Za důležitou Porošenko považuje i energetickou nezávislost Ukrajiny. V budoucnu se chce zaměřit také na zlepšování jména své vlasti v zahraničí.
„Ukrajina prožívá těžké časy. Boj za naši nezávislost není obyčejným bojem, je to boj za celosvětový mír. S takovouto výzvou se nesetkala žádná jiná evropská země v moderní historii,“ uvedl Porošenko k současné situaci na Ukrajině. Nepřítel se však podle něj přepočítal a posílil ukrajinský lid. „V pekle se budou smažit ti, kteří se snažili rozdělit Ukrajinu,“ prohlásil.
Ukrajinští představitelé už na sklonku června podepsali nejdůležitější ekonomickou část asociačních dohod s EU. Její implementace však podle Reuters nemůže kvůli stížnostem Ruska začít dříve než v roce 2016 (více o podpisu dohody zde).
Klid zbraní funguje
Porošenko už ráno informoval o aktuální situaci na východě země. Po mnoha měsících bojů mezi separatisty a ukrajinskou armádou, která si každý den vyžádala mnoho obětí, podle Porošenka za posledních 24 hodin úřady nehlasí žádného mrtvého ani zraněného. „Příměří začalo konečně fungovat,“ prohlásil Porošenko.
Radnice v povstalecké baště Doněcku podle agentury Interfax-Ukrajina ohlásila, že noc na čtvrtek byla poměrně klidná, ale od časného rána jsou opět slyšet jednotlivé výstřely z těžkých děl, a tak situace „zůstává stabilně napjatá“. Poprvé za mnoho dnů se však podařilo z města vypravit vlak, a to do Sevastopolu na anektovaný Krym.
Porošenko také vydal dekret, kterým nařídil vládě připravit případné dočasné uzavření 2 300 kilometrů dlouho hranice s Ruskem, a to kvůli „pokračujícímu vměšování Ruské federace do vnitřních věcí Ukrajiny“.
Sami povstalci označili Porošenkův dekret o uzavření hranic s Ruskem za nesplnitelný, protože „ukrajinská rozhodnutí nemají žádnou platnost na území Novoruska“, jak označují povstalecká území v Doněcké a Luhanské oblasti.
Nezmírňujte sankce, velí Jaceňuk
I přes pozitivní čtvrteční prohlášení Porošenka však k ostražitosti vůči situaci na východě Ukrajiny zavelel premiér Arsenij Jaceňuk. Ten během nočního zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku vyzval západní mocnosti, aby nerušily vyhlášené sankce proti Rusku, dokud Ukrajina nezíská zpět kontrolu nad celým svým územím, a to včetně Ruskem anektovaného Krymu.
„Nevěříme slovům, věříme jenom skutkům a činům,“ prohlásil Jaceňuk a vybídl Rusko, aby se podvolilo mezinárodním závazkům a respektovalo 12 bodů dohody o příměří z Minsku z 20. září. Ukrajina podle něj každý den ztrácí vojáky v bojích s proruskými separatisty navzdory dohodnutému příměří.
Kritika Ruska již během středy zazněla z úst amerického prezidenta Baracka Obamy. Rusko podle něj vyzbrojuje ukrajinské separatisty a tlakem na Ukrajinu porušuje základní normy, podle nichž funguje OSN. Pokud však Moskva vykročí cestou míru a diplomatického řešení krize, USA vyhlášené protiruské sankce odvolají.
Kreml odmítá tvrzení Kyjeva i Západu, že vyzbrojuje povstalce na východě Ukrajiny a vysílá tam své vojáky. Obviňuje naopak Západ z podpory tažení ukrajinské armády na východě, včetně bombardování měst, jehož oběťmi jsou často civilisté.
Podle odhadů OSN si konflikt na východě Ukrajiny od dubna vyžádal přes 3 200 obětí. Bilance zahrnuje i 298 lidí z malajsijského boeingu, který byl v polovině července podle dostupných údajů sestřelen v Doněcké oblasti (více o pádu boeingu zde).
