Kriminalisté, zásahové jednotky či vyšetřovatelé dopravních nehod budou dál sloužit pod státní policií. Primátoři měst by však pod sebe měli dostat týmy, které vzniknou spojením dnešních městských policistů s pořádkovým a dopravním
OD ČETNÍKŮ PO STRÁŽNÍKYČetníci v Rakousku Státní policejní úřady doplnili legendární četníci. První četnickou formací na území rakouského císařství byl četnický pluk v Lombardii, převzatý v roce 1815 z ozbrojených složek bývalého Napoleonova Italského království. Po revolučních letech 1848–1849 se podle tohoto vzoru zavedlo četnictvo na celém zemí monarchie. Kromě toho byla zavedena samospráva, v jejímž rámci mohla působit komunální policie. Slavná první republika Československo převzalo rakouskou organizaci státních policejních úřadů, četnictva i komunální policie. V obcích působilo četnictvo, podléhalo vojenským trestním zákonům i soudům. Četníci měli uniformy šedozelené barvy. Starali se o bezpečnost, zjednávali klid a pořádek, hlídkovali a zatýkali stíhané. Měli hodnosti: závodčí, strážmistr a vrchní strážmistr (ti většinou byli veliteli stanice). Éra "esenbáků" Po válce existovalo pět služeb: pořádková, kriminální, státní bezpečnost, zpravodajská složka a pohotovostní pluk. Po komunistickém puči v roce 1948 byly nesmyslně přebírány sovětské zkušenosti. Vznikla dvě velitelství, a to Státní bezpečnosti (StB) a Veřejné bezpečnosti (VB).
V únoru 1990 zanikla StB. VB se v roce 1991 proměnila v policii. veřejnosti. Zdroj: Policie ČR |
Zákon se má týkat statutárních měst nebo všech měst nad 100 tisíc obyvatel. Co všechno se v nich změní?
1. Více policistů v ulicích a pod jedním velitelem
Hlavní výhodou je podle autorů návrhu to, že stovky mužů a žen v uniformách získají jednotné velení. To by jim mělo pomoci k lepším výsledkům. Třeba v Praze slouží 6 300 policistů a 2 700 městských strážníků. V Liberci je přes 80 strážníků a skoro 500 policistů.
Město by mohlo nově využívat část kapacity dnešních policistů. "Radnice je flexibilnější. Ví, kam posílat lidi, když je to potřeba. To teď policii chybí, protože je řízena centrálně a soustředí se na mnoho úkolů, které třeba pro dané město nejsou důležité,“ uvažuje šéf strážníků v Praze 1 Miroslav Stejskal.
Policisté teď často nedělají celý den nic jiného, než že jezdí po vykradených garážích a sklepích, poté vyplní papíry a po čase případ odloží. Zákon o metropolitní policii by umožnil, aby se papírovalo jen na jednom místě a v ulicích by zůstalo více policistů. To by zároveň mělo omezit kriminalitu.
2. Kdo by mohl dávat metropolitní policii úkoly?
Metropolitní policii by řídil ředitel, který by zřejmě spadal pod krajského policejního ředitele, ale úkolovat by ho mohl také přímo primátor města. A útvar by byl z velké části placen městem. "Mohli bychom zvyšovat počty policistů, pokud bychom na to sehnali peníze, a mohli bychom také investovat do vybavení. Ušetřilo by se, protože by ubylo lidí v kancelářích a nemusela by se řešit dvojí agenda jako teď,“ říká náměstek pražského primátora Rudolf Blažek (ODS).
3. Více pravomocí pro dnešní strážníky
Městská policie se od svého založení hodně změnila. Na začátku 90. let strážníci neměli téměř žádné pravomoci, ještě nedávno nemohli ani zastavit auto. Postupem času jim však zákonodárci přidávali stále více a více pravomocí, jimiž se přiblížili státní policii.
Strážníci však nadále nemohou například nahlížet do centrálního registru vozidel nebo evidence hledaných osob. Když vám tedy někdo zaparkuje na chodníku před vchodem auto, policista může kontaktovat majitele a donutit ho odjet. Strážník si ani nemůže zjistit, komu vůz patří. "Městská policie nemůže řešit přestupky jinde než přímo na místě – pokud se jí to nepodaří třeba proto, že viník se nedostaví, pak musí přestupek předat správnímu úřadu,“ říká právník Pavel Vetešník, který vypracoval návrh zákona o metropolitní policii pro Prahu.
Správní úřady jsou pak zahlcené, nestíhají přestupky řešit a obrovské množství se jich promlčí. Nově by je mohla ihned řešit metropolitní policie.
4. Jsou na to dnešní strážníci dostatečně kvalifikovaní?
Představa, podle které jsou strážníci "hloupí“ a policisté "elita“, je postavena na tom, že dříve, když strážníci neměli téměř žádné pravomoci, přijímali lidi i se základním vzděláním. Jenže zákon podmínky postupně zpřísnil. Nyní jsou fyzické i psychologické testy srovnatelné s testy pro policisty. I strážník už musí mít maturitu.
Rozdíl je paradoxně jen v tom, že k městské policii může jít až 21letý uchazeč, zatímco k republikové policii lze nastoupit už v 18 letech. Nevýhodou však je, že u strážníků slouží také lidé, kteří nastoupili před tímto zpřísněním.
