Podle primátora Mikalaje Laducky budou mít brigády na minskou mládež pozitivní výchovný i zdravotní vliv. Je přesvědčen o tom, že jeho iniciativu podpoří učitelé i rodiče školáků, kteří by na brigády na venkov měli jezdit.
"To je šílený nápad, děti se mají učit a ne sbírat brambory," řekla polskému listu Gazeta Wyborcza jistá učitelka z Grodna.
"Jde o pokračování sovětského přístupu k výchově mládeže. Rodiče pochopili, že je to hloupost, ale vědí také, že jestli úřady něco naplánovaly, nemá smysl se proti tomu bránit," rozčílil se dlouholetý ředitel jednoho ze soukromých gymnázií v Minsku, které tamní úřady před několika lety zavřely.
Z metropole si mohou vzít příklad i další města
Podle deníku Gazeta Wyborcza vyvolala iniciativa minského primátora v běloruských prorežimních médiích velký ohlas, není prý proto vyloučeno, že si z hlavního města vezmou příklad i jiné oblasti země.
Šéf jednoho z odborových svazů, který za sovětských dob pracoval jako náměstek předsedy kolchozu, si myslí, že zemědělská družstva pomoc mládeže uvítají. Hlavně proto, že za ni nebudou muset nic platit. Běloruské hospodářství je v hluboké krizi, země musela na jaře devalvovat měnu a drasticky vzrostly ceny.
Brigády v zemědělství byly nejen v Sovětském svazu, ale i v jiných zemích bývalého komunistického bloku každoroční povinností mladých lidí. Mládež při nich měla nejen pomoci rolníkům, ale i získat kladný vztah ke kolektivnímu zemědělství.
Efekt byl ale často opačný, připomíná Gazeta Wyborcza. "Příjezd do kolchozu znamenal kulturní šok. Ukázalo se, že je tam jiná realita: těžká práce za mizerné peníze, všudypřítomné opilství a nenávist venkovské mládeže k vrstevníkům z města," vzpomíná na brigády v kolchozech jeden běloruský publicista.
