Řízení vesnice, města nebo kraje bude vypadat jinak než dnes. Přímá volba starostů, primátorů a hejtmanů se nezadržitelně blíží.
Zásadní změnu volebního zákona podporují čtyři poslanecké kluby – ANO, Piráti, SPD a (trochu vlažněji) komunisté, celkem tedy 137 poslanců, návrh má potřebnou ústavní většinu. Jak to bude v Senátu, záleží na výsledné podobě zákona a podzimních volbách do třetiny křesel. Současné stranické preference však nahrávají novému zákonu.
Minulý týden prošel ve Sněmovně do druhého kola a teď se jeho konkrétní podobou zabývají výbory. Podle předkladatele Tomia Okamury (SPD) bude možné najít kompromis, který by byl pro všechny příznivce přímé volby přijatelný.
Konec zákulisních dohod
Inspiraci našel Okamura v zahraničí. Přímou volbu mají ve většině okolních zemí. V Česku dnes voliči hlasují pro zastupitele a teprve ti pak volí ze svého středu starostu či primátora.
„Občané někoho volili, on dostal nejvíce hlasů, ale přesto není starostou, primátorem. Není divu, že pak lidé nemají motivaci přijít k volbám znovu,“ vysvětluje poslankyně Jana Vildumetzová (ANO), proč změnu podporuje. Při přímé volbě by se už nemohlo stát, že se na vítěze domluví ostatní strany a ten skončí v opozici.
Další důvody ve prospěch novinky uvádějí Piráti – snazší odvolatelnost a větší odpovědnost. „Starosta, radní a zastupitelé budou mít jasněji oddělené role a rozdělené odpovědnosti a pravomoci,“ vysvětluje poslanec Vojtěch Pikal. Starosta tak nebude paralyzovaný případným sporem v zastupitelstvu.
Naopak velký odpor klade ČSSD. „Přímá volba starostů je cesta do pekel dlážděná dobrými úmysly. V Česku mají starostové dlouhodobě vysokou důvěru veřejnosti, takže nevidím důvod, proč systém měnit. Rozhodně ne kvůli několika černým ovcím,“ říká předseda poslaneckého klubu Jan Chvojka.
K zákonu mají zásadní připomínky starostové. „U velkých obcí a měst by se musely posílit pravomoci hlavy obce, jinak hrozí vznik sporů a rozklad komunální politiky,“ přibližuje výhrady předseda STAN Petr Gazdík.
