Prezidentská standarta (ilustrační snímek)

Prezidentská standarta (ilustrační snímek) | foto: MF DNES

Poslanci dali pravidla volbě na Hrad. Kandidáti smí utratit 50 milionů

  • 94
Přímá volba prezidenta dostala pravidla. Kandidáti na Hrad budou moci v kampani utratit maximálně 40 milionů korun v prvním kole a dalších 10 milionů v případném druhém. Prováděcí zákon k volbě prezidenta schválili poslanci. Ještě ho musí potvrdit Senát. Očekává se, že i v něm zákon hladce projde.

Peníze od dárců budou podle návrhu, který schválili poslanci ze všech stran, pod kontrolou a to, co kandidáti neutratí, mají dát na dobročinnost. Kandidáti na prezidenta budou muset sestavit volební výbor, který by byl za financování kampaně zodpovědný. Peníze budou na zvláštním účtu. Zakázány budou anonymní kampaně.

Dosud známí kandidáti na Hrad

Jan Fischer, bývalý premiér, nestraník, kandiduje sám za sebe

Jiří Dienstbier, senátor, navržen ČSSD

Přemysl Sobotka či Evžen Tošenovský, vybírá mezi nimi ODS

Miloš Zeman, bývalý premiér, navrhuje ho jeho strana SPOZ, potřebuje stejně jako Fischer sehnat 50 tisíc podpisů

Karel Schwarzenberg, ministr zahraničí kandiduje na vládní stranu TOP 09, jíž je předsedou

Zuzana Roithová, kandidátka KDU-ČSL

Jana Bobošíková, předsedkyně neparlamentní Suverenity, potřebuje podpisy občanů

Ladislav Jakl, poradce prezidenta Václava Klause, o jeho nominaci hlasuje Strana svobodných občanů

Tomáš Vandas, předseda neparlamentní DSSS už také avizoval svou kandidaturu

Jan Švejnar, ekonom, nestraník, kandidaturu na Hrad zvažuje

Svého kandidáta zatím nepředstavili komunisté.

Celé účetnictví kampaně budou muset kandidáti do dvou měsíců od voleb zveřejnit na internetu a dodat senátnímu mandátovému a imunitnímu výboru.

Pokud financování napadne protikandidát a soud námitku uzná, bude muset volební výbor kandidáta odvést do státního rozpočtu jedenapůlnásobek nejasné částky či částky, o níž byla hranice pro kampaň překročena.

Kandidáti dostanou prostor ve veřejnoprávní ČT a v rozhlase

Kandidáta na Hrad může navrhnout 20 poslanců, 10 senátorů nebo 50 tisíc občanů peticí. Kampaň bude šestnáctidenní, kandidáti dostanou zdarma prostor ve veřejnoprávní televizi a v rozhlase.

Kandidátky budou muset být ministerstvu vnitra předloženy nejpozději 66 dnů před konáním volby, kterou vyhlásí předseda Senátu. Volit se bude v pátek a v sobotu, jak je v Česku zvykem i při parlamentních volbách.

Ministerstvo vnitra bude kontrolovat náhodně vybraný vzorek 8 500 podpisů občanů na petici. Pokud v něm bude více než tři procenta chybných údajů, zkontroluje dalších 8 500 lidí. Když budou znovu více než tři procenta vadných podpisů, vadné podpisy budou odečteny.

Kandidáta to "vyautuje" v případě, že v takovém případě nebude mít dostatek ověřených podpisů se správnými údaji. Lidé budou muset na petici uvést jméno, příjmení, datum narození, adresu místa trvalého bydliště a přidat vlastnoruční podpis.

ČSSD před tím potvrdila blokace církevních restitucí

Vládní koalice se ve Sněmovně před tím pokusila prosadit, aby se zákony mohly schvalovat i mimo vyhrazené hodiny, tedy i po čtrnácté hodině. Návrh šéfa poslanců TOP 09 a Starostů Petra Gazdíka ale jménem ČSSD a komunistů vetoval předseda klubu sociální demokracie Jeroným Tejc. Potvrdil tak to, co už v úterý jeho strana avizovala, tedy že chce blokovat definitivní hlasování o církevních restitucích (více zde).

Tejc zároveň potvrdil, že sociální demokracie nechce zcela paralyzovat schvalování jiných zákonů. Vládní koalice, která zatím nemá jasno v tom, jak by mohla obstrukční taktiku levice vůči církevním restitucím blokovat, se tomu přizpůsobila a předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura navrhl překopat program schůze. A předřadit pravidla pro přímou volbu prezident a jednu z vládních priorit - pozvolnější růst penzí od příštího roku.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video