Studentka Pavla Jakubovská z polské Vratislavi se rozhodla vyřešit problém s místem po svém - ustlala si přímo v centru města na náměstí Piazza Risorgimento.
"Sehnali jsme ten nejlepší hotel," směje se. "K Chrámu svatého Petra to máme 500 metrů, a když se k němu nedostaneme, hned tady před námi je umístěna velká obrazovka, na které můžeme pohřeb sledovat," říká a přitahuje si k bradě svůj spacák.
V noci strašně vymrzla, teplota v Římě klesla na pět stupňů Celsia. "To nevadí, to se dá přežít," říkají všichni ti, kteří nocují ve stanech i přímo pod otevřeným nebem.
Proud poutníků ve čtvrtek neustával a policie se všemožně snažila zabránit kolapsu - do města nebylo možné vjet autem, návštěvník ho musel nechat na předměstí a pokračovat dále veřejnou dopravou.
"Před chvílí jsme přijeli, řídil jsem celou noc," říká 25letý Polák Maciej, který sem dorazil z Německa, kde studuje. "Musím se tam nějak dostat, to bych si jinak celý život vyčítal," říká a rychle odbíhá, aby dohonil ty, kteří přišli před ním.
Úřady ve středu oznámily, že po středeční noci už není možné řadit se do fronty končící u vystaveného těla Svatého otce. Policejní zátarasy vyvolaly u poutníků rozhořčení a pláč (podrobnosti čtěte zde), během čtvrtka to proto úřady opět povolily.
V centru města ve čtvrtek vyrostly velké obrazovky, v metru pak rozhlas upozorňoval cestující, že páteční pohřeb je možné sledovat i mimo Vatikán, na náměstích, která sousedí se stanicemi metra v okolí.
V univerzitní čtvrti vyrostlo stanové městečko
V Římě není volná ani jediná postel, vše je zamluvené. Radnice vybízí místní, aby poutníkům poskytli ubytování u sebe doma. Stovky lidí mířily do Tor Vergata, univerzitních prostor deset kilometrů na jih od Říma, kde vyrostlo provizorní stanové městečko - tam policie posílá "nové" poutníky.
Od neděle tady narychlo vyrostlo stanové městečko, do kterého se vejde na tři tisíce poutníků. Stejný počet jich tady spal i v roce 2000, kdy se mládež z celého světa sjela do Říma, aby se ve Vatikánu zúčastnila setkání mladých.
Ještě ve čtvrtek odpoledne civilní ochrana narychlo stavěla další a další stany a příslušníci civilní obrany vybalovali z igelitu nové skládací postele i deky. "Ty postele nejsou pro nás, ale jen pro poutníky," stěžuje si Luciano, který do Říma přijel z Milána, aby zde pomohl s budováním městečka. Po noci prokřehlí mladí lidé vytahují ven své karimatky a odpočívají na sluníčku.
"Nemohli jsme sem trefit, ani policie nevěděla, kde to je," stěžuje si Polák Grzegorz, když mě vede do svého stanu. Na zemi stojí přenosný vařič, na kterém se právě vaří voda na čaj, zem okupuje několik karimatek i matrací a blonďatá dívka dospává noc, kterou strávila ve frontě do baziliky, kde se poklonila zesnulému Svatému otci.
Na jednom z vedlejších stanů je velký nápis v italštině: "Otče, děkujeme."
