Znalci konstatovali, že byla špatně vedená zdravotní dokumentace a že při operaci nastaly komplikace. Kvůli Boháčovým putuje do parlamentu novela zákona, která má otevřít cestu k lékařské dokumentaci i dalším pozůstalým.
Co se stalo, že otec v nemocnici umřel? Nezemřu při případné operaci stejně jako otec? Takové otázky se honily hlavou Jiřího Boháče mladšího, když i jeho začal zlobit žlučník. Věděl pouze, že otec při operaci vykrvácel. I proto chtěli s matkou znát podrobnosti.
Protože Jiřího Boháče mladšího ještě upozornil anonym, že ani samotná operace nebyla úplně v pořádku, chtěl prošetřit postup lékařů. Jiří Boháč chtěl zároveň znát výsledek, ke kterému dospěje ústřední znalecké komise, která se případem zabývala. Jak se nakonec ukázalo, byla to akce na dlouhé roky.
Když se šla po smrti manžela Jaroslava Boháčová podívat do nemocnice na zápisy lékařů ve zdravotní kartě svého muže, lékaři jí to umožnili. Ale o moc moudřejší se domů nevrátila.
"V kartě bylo škrtáno a přepisováno. Nevím, co bylo původní a co bylo upraveno," popisovala Boháčová. Když se obrátili na zdravotní pojišťovnu, ta jim poslala pouze seznam provedených a proplacených úkonů, kterých se muži dostalo.
Pozůstalým nepomohlo ani rozhodnutí vlády
Když Boháčovi viděli, že sami nic nezmůžou, obrátili se se žádostí o pomoc na ombudsmana. Když se o věc začal zajímat, ale také se marně snažil z ministerstva spis vydolovat, informoval o problémech vládu.
Vláda začátkem října 2003 rozhodla na zasedání, že ministerstvo zdravotnictví musí vydat ombudsmanovi celý spis.
"Usnesení vlády uložilo ministryni zdravotnictví poskytnout ochránci stanovisko a stížnostní spis upravený tak, aby byla zajištěna ochrana citlivých údajů. Podle odůvodnění stanoviska vlády zaslání spisu neměla bránit ani skutečnost, že se v něm nacházejí citlivé údaje. Ministerstvo však poskytlo pouze neúplný spis a jen částečné stanovisko k případu," popsala doktorka Marie Horáková z kanceláře ombudsmana.
I přes jasné stanovisko vlády ale ministerští úřednici stále tvrdili, že kompletní spis poskytnout nemohou. Neustále zdůvodňovali, že jim v tom brání zákon.
Zákopová válka mezi ministerstvem a úřadem ochránce práv vyvrcholila na přelomu let 2004 a 2005. Ombudsman v říjnu 2004 veřejně kritizoval nečinnost ministerstva, až pak nová šéfka resortu Milada Emmerová poslala ombudsmanovi celý spis.
A přes ombudsmana se dostali Boháčovi ke zprávě ústřední znalecké komise. Jiří Boháč teď říká, že zprávou znalecké komise pro něj boj nekončí.
"Tátovu operaci musí odborníci dál prošetřovat. Znalecká komise konstatovala, že byla špatně vedená zdravotní dokumentace a také komplikace při operaci. Já k tomu říkám: Pokud doktoři už na začátku operace zjistili, že hrozí nebezpečí vážných komplikací, neměli se do ní vůbec pouštět," soudí Jiří Boháč.
Mluvčí nemocnice: Nás se spor netýkal
Mluvčí plzeňské fakultní nemocnice Renata Jenšíková řekla, že spor o lékařskou dokumentaci se nemocnice netýkal. "Ústřední znalecká komise nezjistila souvislost mezi léčebnými postupy a smrtí pacienta. Domníváme se, že spor o poskytnutí závěrů šetření ministerské komise se tedy v podstatě Fakultní nemocnice Plzeň netýkal," vysvětlila Jenšíková.
