"Pribináček se tady v Přibyslavi objevil na přelomu čtyřicátých a padesátých let. Krátce po válce začal v někdejším Mlékárenském a pastevním družstvu bouřlivý rozvoj výroby a její modernizace byla hodně blízká i tehdejšímu progresivnímu řediteli Stanislavu Čapkovi, který stál i u zrodu onoho slavného smetanového krému," vzpomíná na začátky pribináčku Václav Žatečka. Dnes v Pribině zastává místo jednatele společnosti, ale ve zdejším mlékárenském podniku prožil více než dvě desítky let. A to ještě předtím z titulu veterináře dalších deset let vykonával nad výrobou veterinární dohled.
Od počátku své existence byl pribináček originálním přibyslavským artiklem, ale úplně z ničeho nic se na potravinářských pultech neobjevil. "V únoru roku 1947 byl uveden na trh mléčný krém postupně pod obchodními názvy Eva, Bivoj, Perla a Mocca, a to byl základ budoucího pribináčku," přibližuje předky slavného krému Václav Žatečka.
V roce 1953 přišla na řadu další modernizace technologie, díky níž vznikl nový dokonalejší výrobek, při jehož výrobě se začala používat smetana. A pribináček byl na světě. Název vymyslela manželka tehdejšího ředitele Čapka a pribináček mohl začít dobývat svět. A slavit úspěchy i pády. V roce 1954 se vyráběl v šestnácti druzích. V roce 1960 pak Pribina omezila sortiment na tři tradiční druhy vanilkový, kakaový a ovocný, ale o dva roky později kvůli nedostatku mléka výrobu úspěšně prodávaného produktu zastavila.
Po půl roce se smetanový krém sice vrací do výroby, ale starým známý pribináčkem se znovu stává až v květnu roku 1965. "Tehdy se dokonce dostal do filmu, v dětské komedii Ať žijí duchové zazněla i známá pribináčková píseň," připomíná Václav Žatečka.
Právě pribináček kromě toho umožnil i přežití bezmála půl století starého reklamního sloganu. Slavné "Pramen zdraví z Posázaví" stálo už na původním nazelenalém obalu a k Přibyslavi patří dosud.
Pribináček zůstává. A do historie ho neodkázalo ani nekompromisní tržní prostředí. "Když přišli do Pribiny Francouzi, pribináček vůbec neznali. Náš smetanový krém je ale zaujal a zůstal součástí sortimentu i na počátku nového tisíciletí," rád zdůrazňuje Václav Žatečka. Ani pribináček se nevyhnul nové vlně nezbytné modernizace, zejména obal už výrazně změnil svoji podobu, ale směs smetany, tvarohu a dalších ingrediencí uvnitř se svou nezaměnitelnou chutí zůstává.
"V cizině jsem se podobným výrobkem nesetkal. U nás se konkurence pokoušela o více či méně zdařilé napodobeniny, ale pribináček z Přibyslavi zůstává pořád jenom jeden," uzavírá Václav Žatečka.
