Strasti nejstarší generace syrských uprchlíků jsou často přehlíženy. Nejčastěji se do hledáčku médií dostává utrpení malých dětí, které přišly o rodiče. Staří Syřané, kteří museli kvůli válečnému konfliktu opustit své domovy, jsou však na tom mnohem hůře. Na sklonku života už ztrácejí naději na optimistické zítřky. Bojí se o budoucnost svých vnoučat i toho, že se před tím, než vydechnou naposledy, nebudou moci vrátit domů.
Podívejte se na fotografie stoletých syrských uprchlíků |
Daghá utekla ze Sýrie spolu s rodinou. Je jí sice 101 let, až donedávna však byla vitální. V malém stanu kousek za hranicemi Libanonu na kopci poslouchala bomby padající na syrská města. Jednoho dne však utrpěla mozkovou mrtvici, která ji částečně paralyzovala. Aktivní život pro ni skončil a její největší radostí nyní je, když může něžně stisknout ruce svých nejbližších.
„Nejvíc se bojí, že zemře tady v Libanonu. Říkala to ještě před mrtvicí, když ještě mluvila, jako kdyby byla teenager,“ svěřila se vnučka Daghá Fatíma. Její babička prý i nyní těžce nese zprávy o ztrátách na životech, které ze Sýrie proudí každý den.
Vzpomínky na Sýrii a život v Libanonu
Stoletý Ghetván prchl z vlasti se všemi příbuznými i manželkou, se kterou žije už 72 let. Ženil se s ní během vrcholící 2. světové války. Konflikt v Sýrii je nemohl rozdělit. Když bombardování srovnalo jejich dům se zemí, bylo jim jasné, že musí odejít. Tak jako u tisíce dalších, vedly jejich kroky do sousedního Libanonu. V provizorní stanu ve městě Sidón tam bydlí celé dvě generace jeho rodiny.
Ve světě je přes 50 milionů uprchlíků, nejvíce od druhé světové války |
Když ve skromném příbytku zazní svolávání k modlitbě, Ghetván si ho často plete s hlásáním znějícím z mešity v jeho domovské Sýrii. Aby svého pradědečka uklidnili, spolu s jejich libanonskými sousedy mu rodinná omladina zařídila pravidelné vycházky na nedaleké pole. Ghetván se tam prý, obklopen domácími zvířaty, cítí jako doma v Sýrii.
Stesk po domovině zažívá i 106letá Hamdá. Ta se do Libanonu vrátila po 45 letech, během nichž se její život od základu změnil. Válka v Sýrii jí vzala manžela, připravila o domov. „Možná je dobře, že mi Bůh vzal zrak ještě před tím, než jsem mohla spatřit zkázu mé vlasti,“ svěřila se pracovníkům Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR).
„Nejprve jsme slyšeli bombardování z dálky, během několika týdnů se však dostalo až k nám. V tu chvíli jsme utekli,“ popisuje své rozhodnutí opustit Sýrii Hamdá. „I když válka skončí a my znovu postavíme naše domy, stále bude existovat spousta věcí, které znovu vybudovat nedokážeme. Syřané nebyli nikdy rozdělení a teď už nikdy nebudou stejní,“ myslí si Hamdá.
Až zemřu, chci být pohřbena v Sýrii
Válka vyhnala z domovů půlku Sýrie. V táborech sdílí jeden záchod 47 lidí |
Jednou z mála optimisticky založených uprchlíků zůstává 102letá Saada. A to i přesto, že v životě už přišla o manžela i sedm dětí. V dočasném exilu v Libanonu si často vzpomíná na dávné časy v Sýrii. „Dříve prostě nebyl na válku čas. Obvykle jsme vstávali ještě před rozedněním a šli jsme na pole. Na konci dne jsem byla tak vyřízená, že jsem při cestě domů usínala přímo na zádech mého oslíka,“ vypráví o spokojeném životě v Sýrii.
Ze Sýrie dlouho nechtěla odejít. I když začalo bombardování, ona jednoduše pokračovala v každodenní rutině. K odchodu ji opakovaně přemlouval i její vnuk. Souhlasila až po slibu, že ji po smrti sám odnese zpět do Sýrie a pohřbí ji vedle jejího bratra.
Fatúme před dvěma roky překonala magických sto let. Ještě v Sýrii platila za nejsilnějšího člověka ve své vsi. „Muži zvládli sklidit jen jednu oblast, já jsem za stejný čas zvládla čtyři,“ pochlubila se Fatúme fotografovi Andrew McConnellovi, který se dlouhodobě zabývá problematikou syrských uprchlíků (více o něm najdete na jeho oficiálních webových stránkách). Fatúme ze Sýrie utekla na počátku roku 2013, do Libanonu přicestovala spolu se svým 66letým synem Mohammedem, jeho manželkou a pěti dětmi.
Dnes je těžce nemocná. Nikdo však netuší, jakou nemocí trpí. „Nemoc, kterou mám, nedokáže vyléčit žádný doktor,“ smutní Fatúme. Mohammed pečlivě opatruje všechny rodinné dokumenty a fotografie. Občas je vyndá z malého sáčku a ukáže je své matce. Když Fatúme vidí starý občanský průkaz svého zesnulého manžela, vždy ho políbí.
Miliony lidí přišly o domov
Na špatnou situaci syrských uprchlíků opakovaně upozorňují lidskoprávní organizace. V posledních týdnech proudí zejména do Turecka, kam prchají před ofenzivou islamistů. Jen za několik dní hranici překročilo na 130 tisíc Syřanů (více o tom se dočtete zde).
Celkem z občanskou válkou zmítané země uteklo 2,5 milionu lidí, dalších 6,5 milionu pak opustilo své domovy a zůstává v klidnějších oblastech Sýrie. Na sto tisíc syrských uprchlíků pak požádalo o azyl v Evropě.
„Syrská válka se stala největší humanitární krizí naší éry. Světu se nedaří uspokojit potřeby uprchlíků a hostitelských zemí,“ uvedl Antonio Guterres, Vysoký komisař OSN pro uprchlíky.
Slova Guterrese iDNES.cz potvrdila na sklonku srpna i koordinátorka programů Člověka v Tísni v Sýrii Jitka Škovránková: „Situace se dlouhodobě zhoršuje. Lidé propadají panice. Humanitární pomoci je stále málo. Nyní žije 75 procent Syřanů pod hranicí chudoby a 80 procent nemá práci.“
