Příběhy 20. století: Věděla o vysílačce, ale gestapo chtělo jen jména

  10:21aktualizováno  10:21
Na rychnovské tancovačce se k dvacetileté dívce Libuši Nachtmannové přitočil mladík a do ucha jí pošeptal: "Potřebujeme tě." Libuše tušila, co to znamená. Psal se rok 1939 a o mladíkovi všichni věděli, že je členem odbojové skupiny Obrana národa. Portál iDNES.cz vám přináší další dokument organizace Post Bellum patřící do cyklu Příběhy 20. století.

Libuše Nachtmannová dnes | foto: Post Bellum

Libuše na mladíkova slova bez rozmýšlení kývla. Tehdy však ještě nevěděla, že ji toto rozhodnutí bude stát mnoho měsíců nočních děsů, gestapácké výslechy a čtyři roky v koncentračním táboře Ravensbrück.

"Byla jsem naivní. Kdysi jsem četla knihy o odboji proti Rakousko-Uhersku. Tenkrát se dokonce odbojáři fotili někde v pražské Šárce. To bylo divadýlko oproti odboji za druhé světové. Počítali jsme s tím, že to brzo skončí. Mysleli jsme, že i Němci toho mají dost. Poštvali si proti sobě celou Evropu, umírali na frontách, to přece nikdo nechtěl," začíná vyprávět Libuše Nachtmannová rozená Mariánová, která studovala v Praze farmacii. Když nacisté zavřeli vysoké školy, našla si zaměstnání u pražské německé firmy a díky tomu nemusela na nucené práce do Říše.

Odboj vypadal úplně nevinně

Libuše Nachtmannová

V podvečer chodila na Pankrác k Mandíkům. Tady na ni čekala nákupní taška, na vrchu brambory, vespod, což dobře věděla, součástky vysílačky. Někdy se chytla za rámě nějakého muže a měla s ním jako zamilovaný pár projít Prahou do jiného úkrytu.

Takto zachraňovala odbojáře, kterým šlo bezprostředně o život. Zachránila tak například akademika Myslivce. U Mandíkových se ukrývali odbojáři, odtud se také nějaký čas vysílalo do Londýna.

Největší hrozba: Funkmesstelle

Obrana národa měla na začátku války rozsáhlou síť spolupracovníků. Špionážní informace předávali do Anglie československému zpravodajskému oddělení. Infiltrovali německé úřady, ukrývali zbraně, převáděli uprchlíky přes hranice.

Příběhy 20. století

Příběh Libuše Nachtmannové zmapovali dokumentaristé z Post Bellum. V neděli její vyprávění odvysílá Český rozhlas - Rádio Česko v 10:05 v pořadu Příběhy 20. století. Společnost Post Bellum sbírá vzpomínky pamětníků od roku 2001. S Českým rozhlasem a Ústavem pro studium totalitních režimů vede internetový portál Paměť národa, kde jsou příběhy k nalezení. Post Bellum žije především díky drobným darům, na jejich webu můžete pomoci i vy a stát se členem Klubu přátel Paměti národa.

Členy byli i slavní tři králové: Mašín, Balabán a Morávek. Gestapo a SS zuřily. Po městech jezdilo speciální auto Radiové zaměřovací služby - Funkmesstelle - vyhledávající domy, odkud se vysílalo. A sem tam velitel SS Fleischer a gestapa Pannwittz slavili úspěch. Buď odbojáře zaměřili, nebo vymlátili ze zatčených další jména.

Každý odbojář věděl, že výslech gestapa například v Petschkově paláci v Praze, kde sídlila tajná nacistická policie, je to nejhorší, co si vůbec člověk může představit.

 "Podívejte, to jsou záležitosti gestapa. Každý z nás věděl, že jde o život. Bát jsem se začala, až když zatkli kamarádku Ambrušovou. Paní Mandíková na sobě nedala nic znát, já se jí ale přiznala, že se hrozně bojím. Říkala, že když to přijde, důležité je něco gestapu prozradit, jinak vás umlátí, ale rozhodně ne žádná jména. Jenomže to bylo přesně to, co je zajímalo," vzpomíná Nachtmannová na nejhorší chvíle života.

Hrozili injekční stříkačkou

Zatkli ji v říjnu 1941. Vyslýchal ji pražský Němec, gestapák Urban, a ještě jeden, který měl sudetský přízvuk: "Ten hrál toho zlého. Vytáhl pistoli a injekční stříkačku. Když Urban uviděl, že mě dost postrašili, kývl na kumpána a ten to zase schoval. Vůbec je nezajímalo, jak jsem byla zapojená do odboje, chtěli jenom jména. Furt jen otázky: kdo, jak vypadali, kde bydlí! Na to jsem byla připravená a dokola jsem opakovala, že je neznám pravým jménem. Popisovala jsem smýšlené postavy, jeden byl zrzavý a kulhal, jiný nosí klobouk a kabát, obličej nevýrazný. Hlavně jsem se bála, aby náhodou některý ze skutečných odbojářů nekulhal a nebyl zrzavý," usmívá se Nachtmannová, kterou měsíc drželi ve věznici na Karlově náměstí.

6. listopadu 1941 ji ráno odvezli na nádraží, připojili vagon k berlínskému expresu a večer už vystupovala s ostatními vězeňkyněmi v pracovním táboře Ravensbrück.

Táborové tabu Lidice

Libuše vzpomíná na 12. června 1942, kdy do tábora přivezli 184 starších žen a dívek (některé i těhotné) z Lidic. Hrozné prý bylo, že nic o vyvraždění, vypálení a srovnání se zemí své vesnice netušily.

Ravensbrück

Ravensbrück

"My jsme to věděli z nacistického tisku, který jsme tam měli. Dodnes nevím, proč jim to gestapačky neřekly. Ty dívky věřily, že jejich muži a děti také někde pracují a všechno nakonec dobře dopadne. Byla jsem přidělená na jejich barák, s ostatními jsme se domluvili, že jim nic neřekneme. Ženský jsou prý ukecaný, ale věřte mi, nikdo z nás jim to neprozradil. A bylo to dobře. Kdyby se o tom dozvěděly, šly by na dráty," popisuje děsivé chvíle v Ravensbrücku Libuše Nachtmannová.

Tábor byl obehnaný plotem pod elektrickým proudem a vězni, když už to nemohli vydržet, páchali sebevraždy skokem na oplocení.

Libuše je přesvědčena, že udělala správně, ale nezapomene na chvíli, kdy to všechno skončilo a na hranicích je vítaly zástupy lidí vyjadřující lidickým ženám soustrast. Ženy z Lidic vysílené koncentračním táborem zděšením a bolestí ze ztráty nejbližších omdlévaly. Donedávna Libuše trpěla nočními děsy.

Autor:

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Zemanův lékař Halata zemřel během návštěvy v Číně, kde byl s prezidentem

Zeman zahrál čínskému prezidentovi na klavír

Během cesty prezidenta Miloše Zemana do Číny zemřel v úterý lékař Petr Halata, který byl součástí delegace hlavy státu....

Nevěděl jsem vůbec, co podepisuji, řekl Babišův syn ke kauze Čapí hnízdo

Farma Čapí Hnízdo u Olbramovic na Benešovsku

Syn premiéra Andreje Babiše tvrdí, že ho spolupracovníci jeho otce kvůli kauze Čapí hnízdo drželi na Krymu. V reportáži...

Nebránil se, jen slabě dýchal, popisují svědci smrtelné napadení v autobusu

Policie vyšetřuje střelbu u smíchovského nádraží (13.3.2018)

Brutální a zbytečné, tak během hlavního líčení v jednací síni Městského soudu v Praze popsali svědci březnové napadení...

Babiš: Jde o odporný útok na moje děti. Cílem je destabilizovat Česko

Premiér Andrej Babiš při debatě k 100 letům od konce první světové války v...

Český premiér Andrej Babiš se ostře ohradil proti reportáži serveru Seznam Zprávy o údajném únosu jeho syna. Z...

Šest stran vyzvalo Babiše k demisi, budou hlasovat pro nedůvěru vládě

Ilustrační snímek

Kvůli bobtnajícímu skandálu kolem Čapího hnízda šestice opozičních stran - ODS, Piráti, SPD, KDU-ČSL, TOP 09 a hnutí...

Další z rubriky

Je nás pět až deset procent, řekla Šlechtová k manželství gayů a leseb

Exministryně obrany Karla Šlechtová

Páry homosexuálů se dočkaly. Ve Sněmovně začal souboj o to, zda i gayové a lesby budou moci uzavřít manželství. Zatím...

Důvěra v Babišovu verzi příběhu o Čapím hnízdě klesá, ukázal průzkum

Praha 6.10.2018 Ano-štáb Ano,komunální volby 2018,senátní volby (Andrej Babiš)

Velká část Čechů postřehla posun v kauze Čapího hnízda a považuje nově zveřejněné informace o údajném únosu Andreje...

Monarchie je mrtvá, ať žije republika. Před 100 lety poprvé zasedl parlament

Karel Kramář vychází ze Sněmovny po ustavující schůzi Národního shromáždění....

Dne 14. listopadu 1918 bere Karel Kramář do ruky zvonec a zahajuje první zasedání prvního československého parlamentu,...

Najdete na iDNES.cz